19.3.2017 - Viktor Polášek: „Je to nepopsatelný pocit“




Další posunutí osobního rekordu dnes zaznamenal Viktor Polášek. Dva lety daleko přes 200 metrů pro něj nakonec znamenaly dvaadvacátou příčku. Jeho dojmy naleznete v následujícím rozhovoru.


Každý den zde přidáváš přibližně dvacet metrů, jaký z toho máš pocit?
Super! Škoda druhého skoku, ten mohl být asi ještě taky dál, než ten první. Byl ale hrozně pozdě, nahoře mě to zastavilo a už jsem neměl energii a rychlost do druhé fáze.


Hodně skokanů dnes mělo v letu problémy, cítil jsi nějaké turbulence?
Je to mamutí můstek, já s ním teda moc velké zkušenosti nemám (smích). Naštěstí jsem skákal stabilně a problémy jsem neměl.


Zmiňoval ses, že ti víc sedí zadní vítr. Dokázal sis tu užít i protivítr?
Tady se mi zas líbil víc ten proťák. Je to takové, že se do toho můžete úplně položit od těch sto šedesáti metrů a ono vás to jenom drží a čím víc se dostanete do lyží, tím máte větší rychlost a doletíte dál. Takže tohle se mi líbilo, ale myslím, že jsem pořád lepší v zadním větru.


Poprvé jsi zažil pořádně dlouhé lety, jaký je pocit se takhle proletět?
Pocit je to nepopsatelný, když si to vezmete, tak malý můstek se vejde do té první čáry, to je prostě něco úplně jiného.


Vojtěch Štursa dnes dělal předskokana a vylepšil si osobní rekord, sledoval jsi ho?
Bohužel jsem neviděl ani jeden skok, což mě trošku mrzí, ale jsem rád, že se prolítnul.


Příští týden tě v Planici čeká další premiéra, nelezou už ti krkem?
Ne, premiéry mi ještě nevadí. Ale tady to bylo asi příjemnější než v Planici, je to tu bezpečnější můstek mi přijde.


V čem je podle tebe Planice méně bezpečná?
Lítá se tam hrozně vysoko za hranou oproti Vikersundu, tady máte v podstatě problémy přeletět buben. V Planici vyletíte hodně vysoko, to mě děsí asi nejvíc.


Budeš tedy na Planici volit jinou taktiku?
Hlavně skákat v klidu jako tady, nic nehrotit, prostě si úplně v pohodě zalítat a doufat, že ještě párkrát přeletím dvoustovku.


Ty létáš obecně poměrně vysoko, čím je to dané?
Já na odrazové hraně jdu trošku vrškem nahoru, úplně to „neproříznu“, jak říkáme, a tím pádem dostanu vyšší lyže a vyletím výš.


Na tvém instagramovém profilu se u fotek objevuje popisek „reklama na žiletky“, co to znamená?
V letu mám lyže hrozně na bok a nemám je na plochách, mezi skokany se tomu říká žiletky, takže jsme to takhle trošku zpropagovali (smích). Doufám, že v létě na tom zapracuju a bude to trochu lepší, protože potom máte mnohem větší tlak do těch lyží a nese to mnohem víc.


Můžeš už o sobě po tomhle víkendu hovořit jako o letci?
Já nevím no, asi jo. Dvoustovka padla, tak asi jo (smích).


Cítíš po delších skocích nohy?
Tady vůbec. Jak tam přijdete z malé výšky, tak je to úplně jako do peřinky. Snad i lepší, než na nějakém velkém můstku. Třeba v Trondheimu mi to dělalo problémy, ale tady jak se lítá nízko z rychlosti, tak je to fakt úplně jak do peřinky.


Na cestách už jsi dlouho, těšíš se domů?
Já už se hrozně nemůžu dočkat domova, už se hrozně těším na všechno.


Viktoru Poláškovi děkujeme za rozhovor a přejeme mu povedený poslední víkend sezony!


Foto: Viktor Polášek (autor: Maja Gara)

Vytištěno ze zpravodajsko-publicistického serveru skoky.net - www.skoky.net
© Copyright 2002-2008 - Všechna práva vyhrazena - skoky.net - Webdesign, grafika a správa od Lazar.cz