Vyhledávání na skoky.net:
Dnes je 19.02.2019 - 04:03:36
Olympijský medailonek, 5. díl: Raškova léta
29.12.2009 - 23:45 - zajímavosti - Jan Linha


V dnešní relaci olympijského medailonku budete seznámeni s trojími olympijskými hrami. 1960 se konaly ve Squaw Valley, 1964 v Innsbrucku a 1968 v Grenoblu . Nejvíce zajímavé pro fanouška skoků na lyžích bude samozřejmě olympiáda v Grenoblu, kde Česko, respektive Československo získalo první zlato ve skocích na lyžích při konání olympijských her a zároveň to pro nás byla vůbec první zlatá olympijská medaile v historii zimních olympijských her.

Na začátek bych uvedl první jmenovanou olympiádu, konající se na americkém území ve středisku Squaw Valley. VIII. Zimní olympijské hry se odehrávaly mezi dny 18. až 28. února 1960. Z těchto olympijských her poprvé vymizely závody bobů a místo nich byl na hry zařazen biatlon (běh na lyžích + střelba). Z pohledu českého fanouška však to byly hry na jednu stranu zklamáním a na druhou stranu mírně úspěšné. Zúčastnilo se jich bohužel pouze 21 našich zástupců. Družstvo hokejistů doplnili 2 běžci na lyžích a 2 krasobruslaři.

Ovšem i přes tuto malou účast Československo nezůstalo v poli poražených. Dokonce jsme ukořistili i jeden cenný kov. Zasloužil se o něj krasobruslař v soutěži jednotlivců Karol Divín, který si za své jedinečné vystoupení vysloužil stříbrnou medaili. Mimo to těsně pod stupni vítězů na čtvrtém místě skončilo naše družstvo hokejistů a kolegyně Karola Divína v krasobruslení jednotlivkyň Jana Mrázková.

Ve skocích na lyžích jsme zastoupení neměli, to ovšem neznamenalo, že se neskákalo. Skákalo se na velkém můstku a s velkým překvapením si kolébka skoků na lyžích Norsko neodvezla ani jednu z medailí. Poprvé se z vítězství ve skocích na lyžích radoval jeden z německých států, zde Německá Demokratická republika. A bylo to zásluhou skokana Helmuta Recknagela, který vyhrál s celkovým bodovým součtem 227,2 bodů (93,5m+84,5m) před Finem Niilo Halonenem – 222,6 bodů (92,5m+83,5m). Bronz bral Rakušan Otto Leodorter – 219,4 bodů (88,5m+83,5m). Nejlepší z norských skokanů byl na pátém místě Thorbjörn Yggeseth – 216,1 bodů (88,5m+82,5m).

V Innsbrucku 1964 to vypadalo trochu podobně. Češi vyslali sice více sportovců, ale na medailích se to nijak neprojevilo. Jediný bronz získali hokejisté. Tyto hry se konaly 29.1. – 9.2. Do olympijských soutěží se vrátila jízda na bobech a navíc k nim přibyla jejich malá sestřička jízda na saních. Hvězdou IX. Zimních olympijských her byla Lidia Skoblikovová ze Sovětského svazu, která v rychlobruslařských soutěžích ovládla všechny disciplíny a z Innsbrucku si odvezla 4 zlaté medaile.

Československou reprezentaci tvořilo 47 sportovců, tedy krom hokejistů tam bylo podstatně více sportovců v individuálních soutěžích. Do medailových úspěchů můžeme zařadit pouze již zmíněný bronz hokejového družstva, kteří se vrátili na stupně vítězů po 16 letech. Mezi Jako další úspěchy bychom mohli zmínit čtvrté místo stříbrného medailisty ze Squaw Valley Karola Divína a také čtvrté místo skokana na lyžích Josefa Matouše.



Matouš vybojoval toto čtvrté místo při závodě na středním můstku. Obecně závody ve skocích na lyžích měli v Innsbrucku jednu zajímavost, a sice že se skákalo na 3 soutěžní kola. Josef Matouš získal celkový bodový součet 218,2 bodů (80,5m+77m+76,5m) a na pódiové umístění ztratil 4,7 bodu. Zlato získal Fin Veikko Kankkonen 229,9 bodu (77m+80m+79m). Za ním na druhém místě skončil norský reprezentant Toralf Engan 226,3 bodu (79m+78,5m+78m) a bronz si z Rakouska odvezl další Nor Torgeir Brandtzaeg 222,9 bodu (73m+78m+79m).

Může být povzbuzující, že náš reprezentant překonal i olympijského vítěze z minulých her Recknegela, který byl šestý. Na velkém můstku se našim bohužel už tak nedařilo. Nikdo neskončil v nejlepší osmičce. Medailisté ovšem zůstali stejní. Akorát dva muži si prohodili pořadí. Tentokrát se olympijským vítězem stal stříbrný Nor na středním můstku Toralf Engan 230,7 bodu (93,5m+90,5m+93m) stříbro naopak bral vítěz z menšího můstku Veikko Kankkonen 228,9 bodu (95,5m+90,5m+88m) a druhý bronz si odvezl Torgeir Brandtzaeg 227,2 bodu (92m+90m+87m).

Ovšem Grenoble v sedmém desetiletí 20. Století byl nejzdařilejší zimní olympiádou, zvláště pro Čechy, respektive pro Čechoslováky. 47 členná posádka vybojovala 4 cenné kovy, kde nejcennější vybojoval Jiří Raška ve skocích na lyžích na středním můstku.

Olympiáda v Grenoblu se konala 6.-18. února 1968. Her se zúčastnilo 1158 účastníků, což byl nový rekord historie zimních olympijských her. O pořadatelství her právě v Grenoblu bylo rozhodnuto na zasedání Mezinárodního olympijského výboru v Innsbrucku 28.1. 1964. Ve finále porazila kanadské středisko Calgary o pouhé 3 hlasy a ve Francii se mohlo podruhé slavit po tom, co v roce 1924 se konaly první ZOH v Chamonix. Nejlepším sportovcem X. zimních olympijských her se stal lyžař Jean – Claude Killy. Zvítězil ve všech třech disciplínách, které se na OH jely (sjezd, obří slalom a slalom).

Mezi nejúspěšnější sportovce můžeme zařadit i Jiřího Rašky, který získal zlato na středním můstku a stříbro na velkém můstku. Další medailový úspěch zaznamenalo hokejové družstvo, které o jednu příčku vylepšilo své umístění z Innsbrucku a bralo stříbrné medaile za vítězným týmem SSSR. A na závěr jsme měli ještě čtvrtou medaili. Neměli jsme totiž jen dobrého krasobruslaře, ale i dobrou krasobruslařku. Hana Mašková si za svůj skvělý výkon vysloužila v soutěži jednotlivkyň v krasobruslení bronzovou medaili. Díky těmto úspěchům se ČSSR zařadilo na konečnou 12. pozici v medailovém pořadí (1 zlato – 2 stříbra – 1 bronz). Medailové pořadí vyhráli Norové se ziskem celkem 14 medailí (6-6-2).



Ale pojďme už ke skokům! Protože to, co se povedlo Jiřímu Raškovi v Grenoblu, to se ještě žádnému Českému ani Československému skokanovi nikdy nepovedlo. Na středním můstku vybojoval zlato za celkový bodový součet 216,5 bodu (79m+72,5m). Za ním skončilo rakouské duo. Stříbrnou medaili si odvezl Reinhold Bachler 214,2 bodu (77,5m+76m) a třetí skončil Baldur Preiml 212,6 bodu (80m+72,5m). Jiří Raška by známý velice klidným letem a perfektním stylem. Někteří čtenáři by se možná mohli divit, že dle vzdálenosti by to na první místo nebylo. Avšak Raška dostával perfektní body od rozhodčích za styl. A i když někdy neletěl úplně nejdál, dokázal vyhrát. Avšak paradoxem zůstává, že na velkém můstku sváděl velký souboj s reprezentantem Sovětského svazu Vladimírem Bělousovem. Sice měl v celkovém sučtu nepatrně méně, než vítěz, ale zde mu nepomohlo ani skvělé hodnocení, protože i vítězný Bělousov měl úctyhodné body, které na zlato stačily.

V celkovém součtu měl na svém kontě o metr méně a zaostal o 1,9 bodu. Bělousov vyhrál za 231,3 bodu (101,5m+98,5m) Jiří Raška na něj dorážel celý závod. Již po prvním kole držel druhou příčku, která mu nakonec zůstala za bodový příděl 229,4 bodu (101m+98m). Bronz získal pro kolébku skoků Nor Lars Grini 214,3 bodu (99m+93,5m), která byla jediná pro Norsko ze skoků na lyžích.

Rašku se poté snažilo napodobit několik dalších skokanů. Za Čechy vybojovali ještě na pozdějších OH medaile Pavel Ploc, Jiří Malec a také družstvo skokanů na OH 1992 v Albertville. Ovšem když se řekne medaile na OH ve skocích na lyžích, většina si vzpomene na legendárního skokana a dědečka Jana Mazocha, který nedávno ukončil kariéru, Jiřího Rašku!

Bude velice těžké jej překonat. Ovšem jelikož se blíží ZOH ve Vancouveru, mohla by to být motivace pro Jakuba Jandu a Romana Koudelku. Janda byl v užším kruhu favoritů v Turíně, ovšem na medaili nedosáhl. Zvládne to ve Vancouveru? My mu budeme držet palce a pan Jiří Raška bude určitě držet palce s námi.

Příští díl Olympijského medailonku vyjde za týden 5.1.2010
Téma: 6. Díl: Olympijské hry 70. let (1972 - Sapporo, 1976 – Innsbruck)

Jan Linha




Komentáře ke zprávě: