Včera jsme byli svědky druhého závodu Nordického turné skokanů v Kuopiu. Že se zatím nic k tomuto závodu na těchto stránkách nic neobjevilo, má snad své důvody v zaneprázdnění redaktorů. Chtěl bych ale poukázat na něco jiného. Předesílám, že zavedení nového hodnocení skoku osobně považuji za krok správným směrem. Vliv gate faktoru dokáže spočítat každý biomechanik a rozdíly mohou vzniknout jen hmotností jednotlivých závodníků.
Ale když jsem sledoval praporky v rukou trenérů v okamžiku, kdy pouštěli své závodníky a po skoku viděl srážky, rovnající se řádově 0,1 - 0,3 metrů za sekundu, nemohu se ubránit dojmu, že toto hodnocení je zavedeno minimálně předčasně. Ze své trenérské praxe vím, že pohled na praporek v ruce trenéra je dost dobrým a v praxi většinou fungujícím ukazatelem podmínek pro provedení skoku.
Po závodu děvčat tento víkend v Zakopanem bych se přimlouval za gate faktor, protože výkonnost prvních minimálně dvou závodnic
(Iraschko a Graessler ) je taková, že většině dalších děvčat délka nájezdu uvedených dvou prostě neumožňuje delší skoky a snížení nájezdu s patřičnou přirážkou pro tyto dvě by závody děvčat minimálně zatraktivnilo.