Simon Ammann prožívá pod vedením nového švýcarského kouče Bine Norčiče vydařené léto. Po mizerné zimě, kdy čtyřnásobný olympijský šampion připsal jen dvě třicátá místa mezi elitou, dokázal v létě bodovat ve všech závodech a v Courchevelu dokonce ovládl první kolo. Nahoru jde celý švýcarský tým, což dokládají tři umístění v elitní desítce závodů Grand Prix Juri Kesseliho a triumfy v Kontinentálním poháru Gregora Deschwandena se Sandrem Hauswirthem. Po závodech v Hinzenbachu jsme skákající švýcarskou legendu vyzpovídali o jeho zlepšené formě, konkurenci v týmu či o tom, jaké je na skokansky stará kolena měnit techniku skoku.
Léto už absolvujete s novým trenérem (Binem Norčičem), jak jsi s ním spokojený?
Ano, léto je pro nás zatím dobrý příběh. Ze zimy jsem si přinesl několik nápadů, Bine (Norčič) navíc přidal další. Komunikace funguje skvěle a pokrok je viditelný i v těch složitějších oblastech. Letová fáze i dopad se pomalu zlepšují, Hinzenbach byl možná místy krok zpátky, ale celkově jsem s pokrokem spokojený.
Po letech jsi opět změnil telemarkovou nohu, proč tato změna po 10 letech?
Začal jsem s tím v Courchevelu a hned to pro mě bylo plynulejší, tělo si po těch letech automaticky zvyklo. Občas pořád zkouším výpad pravou nohou a nejsem si jistý, která varianta je lepší. Když dávám dopředu levou, pravá lyže mi pak odjíždí a ztrácím spoustu bodů za styl. Ještě uvidím, jak to bude v zimě.
Na jakých dalších oblastech techniky pracuješ?
Nejdůležitější je pozice na odrazu. Snažil jsem se ji vypracovat v zimě a s Binem ji teď dál vylepšujeme. Ještě to pořád není tak stabilní. Občas se mi stává, že před odrazem malinko přepadávám dopředu a pak nemůžu použít veškerou sílu. Zvlášť na menších můstcích se pak obtížně dostává nad lyže. Ještě musím vyřešit pár problémů, ale letos cítím, že jsem v přípravě schopen skákat vyrovnaněji a mít věci víc pod kontrolou než v minulých letech.
Foto: Simon Ammann při našem rozhovoru (autor: Jiří Korbel)
Na novou sezonu se změnila pravidla o kombinézách, co si o nových kombinézách myslíš?
Mám z nich dobrý pocit už od prvního skoku. Je to trochu paradoxní, že i když jsou menší, skáče se mi v nich lépe. Myslím, že se teď skoky na lyžích obecně vydávají zdravým směrem.
Po mnoha letech, kdy jsi byl hlavní švýcarskou nadějí, přichází do týmu mladí talentovaní závodníci a hlavní hvězdou je Gregor Deschwanden. Jaké je být součástí takového týmu?
Určitě nás čeká zajímavé období, máme v týmu hodně mladých kluků. Na první periodu Světového pohár teď budeme mít vůbec poprvé 5 skokanů, což pro nás znamená možnost klidnějšího rozvoje a méně tlaku. Taky nám to umožní efektivněji rotovat sestavou, takže první perioda bude určitě hodně zajímavá.
Zmínil jsi příchod zajímavého období, ale budeš toho součástí déle než jednu sezonu?
Nemám žádné další plány. Jdu krok po kroku, závod za závodem, a nemyslím na to, co přijde po sezoně.
Foto: Simon Ammann gratuluje Juri Kesselimu k umístění v TOP 10 (autor: Jan Štěrba)
V loňské sezoně jsi měl s konkurencí v týmu problémy, na letech v Oberstdorfu jsi dělal předskokana. Takový plán na loňskou sezonu jsi asi neměl…
Zrovna jsem mluvil se Sandrem (Pertilem), že už tam nikdy předskokana dělat nechci (smích). Ale i tak to pro mě byla důležitá zkušenost, měl jsem klid pracovat z vyššího nájezdu na svých problémech a pilovat letovou fázi. Třeba mi to pomůže i v zimě, uvidíme.
Jaké máš cíle pro zimu?
Nemám zatím vyloženě konkrétní cíle, ale určitě je možné, abych skákal do TOP 10. Tím bych začal. Mám pár dalších nápadů, ale o těch bych teď nerad mluvil.
Letos v létě se zkušeným skokanům obecně daří, myslíš, že vám pomáhají i nová pravidla?
Když se pravidla formulují důsledně, samozřejmě na tom vydělávají kluci, kteří mají regulérní kombinézy. Ale má to víc faktorů. Sport obecně je čím dál zdravější, máme k dispozici více fyzioterapie a poznatků, jak trénovat zdravě a udržovat své tělo v pořádku. Náš sport není na tělo až tak náročný. I já po těch letech dokážu stále vše zvládat svižně, což mi umožňuje pořád soupeřit s mladými kluky, protože oni vlastně dělají to samé.
Takže se správnou péčí by z tebe mohl být druhý Noriaki Kasai?
Uvidíme… (smích)
Náhledové foto: Simon Ammann (autor: Jan Štěrba)
