Individuální závod mužů ve Willingenu přinesl body i v závodě mužů. Roman Koudelka držel po prvním kole výborné sedmnácté místo, které bylo po nepříliš nadějném pátku velkou vzpruhou. Ve druhém kole sice přišlo i vinou větrných podmínek vystřízlivění a pád na 29. pozici, body však jedinému Čechovi na startu nikdo nevezme. Jak hodnotí dnešní závod on sám?
Dnes to byl asi trochu závod dvou tváří?
To byl, ale oba skoky byly povedené, z toho mám radost. Ale v tom druhém prostě chybělo štěstí, tam vám to sice odečte skoro dvacet bodů, ale měl jsem pocit, že nad 70 – 80 metry mi houply lyže, že přišel nějaký závan nebo díra zezadu a už s tím nešlo nic dělat.
Oba skoky tedy byly posunem vpřed?
Jojo, byly, já jsem spokojený. Myslím, že nám pro druhé kolo trochu chybělo zůstat nohama na zemi. Cítil jsem ze sebe i z trenéra, že jsme chtěli víc, a to si myslím, že je chyba.
Podmínky dnes byly poměrně zajímavé…
Jo, i ta stopa, řekl bych, že je to všechno hodně hraniční. Největší problém měl být vítr, který se sice točí, ale není to nic dramatického ani nebezpečného. Ale ta stopa, dopad i dojezd jsou sešité dost horkou jehlou. Ale takhle to je, pro všechny je to stejné.
Stopa dnes byla velkým tématem při závodu žen, jak se ti v ní jelo?
Ve zkušebním kole mě to docela zadrhlo, takže tam jsem byl rád, že jsem už na nájezdu nespadl na hlavu. V závodních kolech jsem si to už pohlídal a bylo to lepší.
Jak nepříjemný je déšť při čekání, promokne třeba výrazněji i kombinéza?
Ani ne, my jsme tam schovaní. Teď na kontrolu rozkroku jsem vyběhl až těsně před svým skokem, takže jsem skoro celou dobu byl pod stříškou. Spíš obdivuju diváky, že tady v tomhle počasí a takovém počtu stojí tak dlouho pod můstkem. Klobouk dolů.
Vypadá to teď už konečně na stabilní návrat do třicítky…
Jo, tohle je příjemný, hlavně po těch trénincích. Opravdu to bylo o tom, že jsem se musel trošku vyhecovat a uvolnit, což se mi povedlo a mám z toho velkou radost. Ale nesmíme chtít přeskakovat nějaké levely a být hnedka v top 10. Musíme jít krok za krokem a ono to pak přijde samo. Dneska to pro nás byla velká škola a měli bychom se z ní poučit.
Poučení může přijít už zítra, jak se na závod naladit?
Uvidí se podle počasí (smích). Předpověď je snad nejhorší na celý víkend, tam už pak záleží, jak bude štěstí, nebo nebude. Budu pokračovat v dnešních skocích, myslím, že skoky měly kvalitu. Takový Stefan Kraft nešel ani do druhého kola, a to měl ještě větší odpočet než já.
Tady jsi nebodoval nějakých pět let, pomohla i nová technika?
Asi jo, ale myslím, že se tu definitivně rozhodlo, že lety letos nepojedu. Mám dost problémy s lyžemi ve druhé fázi, když je tam protivítr, tak mě to spíš brzdí. Z tohoto důvodu lety určitě vynechám a přenechám to mladším.
Původně jsi létat neměl, po Zakopanem zase kolovaly zprávy, že nakonec ano, jak to tedy je?
Já jsem dal jasné stanovisko, že lety letos nepojedu a tím to pro mě končilo. Ale byly tam trošku tlaky z vedení i od trenérů, kteří chtěli, abych si zalítal. Já se jim snažil vysvětlit, že už si na letech nemám co dokazovat a nikdy jsem mezi úplné letce nepatřil. Abych tam někde byl ve stresu a nervech, to si myslím, že nemám zapotřebí.
Dnes večer bude převládat spokojenost z prvního, nebo zklamání ze druhého skoku?
Já nikdy nejsem úplně spokojený, takhle to holt mám. Ale musíme na to koukat pozitivně, bodujeme, a to je důležité. I když to bylo možná „až“ 29. místo, ale před tréninky bych ho bral. Jen si přeju, ať se zítra zlepší počasí a je to hezký závod, jako třeba v Zakopanem. Pak si to užijeme všichni.
Foto: Roman Koudelka (autor: Jiří Korbel)
