Poslední sezonní závod Romana Koudelky se nesl v duchu celé sezony, která české body ve Světovém poháru mužů přinesla pouze jedinkrát. Nic na tom nezměnil sobotní závod v Lahti, který jediný Čech na startu zakončil na devětačtyřicáté pozici, z níž bylo k bodům daleko. Jak nám po závodě prozradil, stál neví, zda šlo o poslední FISovský skok „jen“ sezony, či celé kariéry. Povídali jsme si také o náročnosti závěru sezony či o tom, jak se Koudelka těší na dny po jejím skončení a co jej čeká.
Tvým přáním pro Lahti bylo udělat si radost, což úplně nevyšlo…
Nevyšlo. Už jsem tu cítil, že mi po Harrachově úplně došly síly. Bylo to trápení, spíš jsem vyhlížel konec.
Byl to určitě poslední skok víkendu. Platí to i pro celou zimu?
Určitě to byl poslední skok zimy a nejhorší je, že mi nepřišel úplně špatný. Nevím, co se tam stalo, ale vůbec to neletělo. Bavili jsme se o tom s Gajem (Trčkem), zkoušeli jsme něco změnit v hlavě, myslet na něco jiného. Ale ať zkoušíme, co zkoušíme, tak to prostě nefunguje.
Tím, že je poslední den sezony, chtěl jsi do toho jít po hlavě, takzvaně „all in“?
Ani ne. To si myslím, že už jsme zkoušeli ke konci zimy a výsledky to nepřinášelo. Teď jsem si chtěl skoky užít, ale když to nejde, tak je to těžký. Je to trápení, ale tak to je.
Foto: Roman Koudelka po dopadu v kvalifikaci (autor: Jan Štěrba)
Dnes je tu obecně hodně krátkých skoků, už jen postup do závodu za délku 100 metrů byl nečekaný. Čím to je?
Je to větrem. Sice tu mají sítě, které to drží, ale odpočty absolutně nesedí. Buďme rádi, že se tu díky sítím aspoň dá skákat. Jak je tu můstek nad lesy, tak většinou hodně fouká. Dneska si ale myslím, že jsou podmínky na Lahti naprosto luxusní. Navíc je tu dneska skvělá návštěva, to dlouho nepamatuju.
Když bys porovnal vítězné skoky z MČR s těmi z Lahti, jak by to vyznělo?
Těžko říct, myslím si, že na MČR byly ještě horší než dneska (smích). Tohle by možná byl jediný pozitivní krok.
Tenhle víkend je hodně krátký, pro tebe jen s jednodenním programem. Vyhovuje ti to?
Za mě je to lepší, takhle krátký program jsem asi ještě nezažil. Přiletěli jsme v pátek večer a hned v neděli dopoledne už máme být v Praze. To je pro mě novinka, ale jsem rád, že nejsem tak dlouho pryč z domu.
V letošní sezoně by ještě něco zbývalo – nedělní supertýmy, lety v Planici a akce Skoki w punkt v Zakopanem. Je něco, co by tě bývalo lákalo si skočit?
Na akci v Zakopanem jsem měl jet, ale to jsem odmítl, protože za mě je to totální nesmysl. Po sezoně, když je člověk unavený, tak nastává nejvíc zranění. Lety nevím, jestli mě ještě v životě někdy budou čekat. Jak už jsem říkal, když se nedaří, je to těžký pro rodinu, pro hlavu, pro všechny.
Foto: Roman Koudelka po tréninkovém pokusu (autor: Jan Štěrba)
Zmiňoval jsi náročnost závěru sezony, ale minulý víkend jsi v Harrachově mohl stát na pódiu s oběma syny. Byla to aspoň nějaká kapička štěstí v této sezoně?
Ne. Já mistrovství republiky neberu jako závod. Ukázat se lidem a fanouškům je super, ale nemá to pro mě žádné měřítko. Řekněme si na rovinu – kdyby tam byl Světový pohár, tak nestačí lavičky. Doufám, že mě za to lidi nebudou hanit, ale taková je realita. Svět je někde jinde.
Objevily se během zimy myšlenky, že tahle zima bude tou poslední?
Ty myšlenky tam hodně jsou a pořád zůstávají. Ani nevím, co bude na jaře. Počkám si, co a jak bude a potom uvidím, co dál.
Říkal jsi, že se hodně těšíš na volno, jaký tedy bude tvůj nejbližší program?
Teď se budu věnovat dětem a rodině. Pak buď začnu trénovat, nebo nezačnu, to je teď vše ve hvězdách. Hlavně se těším domů, hodně jsem teď rodinu zanedbával. Navíc jsem ani nepřinášel žádnou radost z výsledků, takže se těším, až je vezmu někam na výlet a uděláme si den sami pro sebe. Taky se dost těším na hokeje, oba kluci už hrají. Taky nás čeká srandamač skokanů proti kombiňákům, což bude taky super.
Náhledové foto: Roman Koudelka (autor: Jan Štěrba)
