Český reprezentant Roman Koudelka se po delší závodní pauze a zisku republikového titulu ve Frenštátě pod Radhoštěm představil také na letním mistrovství Polska v Zakopaném. V konkurenci více než osmdesáti závodníků předvedl na Wielkiej Krokwi druhý nejdelší skok kvalifikace (136,5 m) a v závodě atakoval pozice na stupních vítězů. Zpožděný odraz ve druhém kole ho však připravil o lepší výsledek, a český reprezentant tak obsadil konečné čtvrté místo. Závod však pro lomnického skokana znamenal důležitý test formy před finále letní Grand Prix v Klingenthalu.
Dostal jsi po triumfu na mistrovství České republiky chuť zaútočit také na vítězství tady v Polsku?
Pro mě to bylo spíš o tom, že jsem dlouhou dobu nezávodil a chtěl jsem si vyzkoušet, jak se po delší pauze budu v závodě cítit. Myslím, že dnešek trochu překvapil nejen mě, ale asi i Lukáše Hlavu. Tréninky tady nebyly vyloženě špatné, ale nebylo to úplně ono. Sžíval jsem se s novými botami, došlo také k menší změně kombinézy a podobně, takže to bylo trochu složitější. O to větší radost mám z prvního závodního skoku (133,5 m). Ten byl z mého pohledu relativně bezchybný a v tu chvíli to stačilo na čtvrté místo. Ve druhém kole (129,5 m) jsem hodně zpozdil odraz a to si budu vyčítat. Závod jsem si ale strašně užil a navíc bylo úplně skvělé počasí.
Mrzí tě nakonec čtvrté místo? Byl jsi blízko stupňům vítězů.
Nevím, myslím si, že první tři byli přece jen trochu odskočení a měli větší náskok. Samozřejmě kdyby byl druhý skok lepší… Ale na kdyby se nehraje. Odraz jsem tam hodně zpozdil a určitě mě to stálo nějaké metry. Přesto jsem spokojený s tím, co jsem dnes předvedl, především v prvním kole.
Jak bys zhodnotil konkurenci na polském šampionátu?
Byla trochu jiná než na mistrovství republiky ve Frenštátě, co si budeme povídat. Startovní pole tady bylo opravdu početné, musela se skákat kvalifikace a celkově je ten level nastavený hodně vysoko. Poláci mají spoustu mladých závodníků. O to cennější pro mě dnešní výsledek je, i když je to „brambora“. Jsem spokojený s tím, co jsem předvedl. Teď jedeme dál. Za týden nás čeká Klingenthal.
Nemrzí tě, že si nevyzkoušíš také závod dvojic, který se koná následující den?
Ani ne. Popravdě už se docela těším domů. Před zimou jsme hodně cestovali, absolvoval jsem také nějaké rehabilitace a injekce do kolene, takže jsem teď moc času doma nestrávil. Jsem rád, že jedeme domů a alespoň víkend strávím s rodinou. Starší syn navíc hraje hokej a má zápas, takže asi právě na to se teď těším nejvíc.
Tak snad to dobře dopadne. Třeba dá hodně gólů.
To se uvidí. Teď to mají trochu těžší. Ale mě baví sledovat celkově ten sport a to, jak k němu děti přistupují. Když to vezmu i podle svých dětí, nikdy jsem je do ničeho nemusel nutit. Asi to odkoukají od rodičů. Ani manželka není člověk, který by ležel na gauči, takže je super, že hrají hokej, chodí na lyže, doma se honí kolem baráku. Je to podobné tomu, co jsem měl jako dítě já. Lezou po stromech a myslím si, že právě tohle dnešní mladší generaci trochu chybí.
Takže budeš o víkendu lézt po stromech s nimi?
Já ne. Mám závratě z výšek, takže to nechám na klucích. Já na ně vždycky jen houknu, ať slezou dolů (smích).
Připravili Kinga Stanaszek a Jiří Korbel.
Foto: Roman Koudelka (autor: Jiří Korbel)
