Jedním z nejzajímavějších jmen letní sezony je mladý Američan Henry Loher. Závodník, jehož předcházela pověst velkého talentu, vlétl do Evropy vítězstvím ve FIS Cupu v Einsiedelnu a dvakrát se také vešel do elitní dvacítky v rámci poháru Kontinentálního. To nejlepší si však 18letý závodník nechal až na svůj debut mezi elitou. V Klingenthalu se silné konkurence nezalekl a po dvou famózních pokusech skončil nečekaně šestý, a to navíc inkasoval nízké stylové známky. Další člen silné nastupující generace amerického skoku se s námi o své dojmy podělil bezprostředně po jeho dosud životním závodě.
Loher svůj potenciál naznačil již v roce 2025, kdy v únorovém závodě týmů na světovém juniorském šampionátu dopomohl americkému celku k zisku bronzu. Nynější šesté místo v Klingenthalu je však rozhodně nad plán: „Samozřejmě jsem moc spokojený. Určitě jsem to před víkendem nečekal, jen jsem chtěl získat první zkušenosti na nejvyšší úrovni. Takže jsem víc než nadšený,“ zářil americký mladík po sobotním závodě. V něm již v prvním kole letěl za Hill Size můstku (141,5 m) a ve finále svůj výkon ještě o tři metry vylepšil. Kvůli stylovým problémům se sice ze čtvrtého místa propadl na šesté, nervy jej ale rozhodně neskolily.
„Myslím, že víc ve stresu jsem byl při prvním kole, opravdu jsem chtěl získat body. Druhé kolo už bylo uvolněnější, protože už jsem tolik neřešil, co se stane, pokud předvedu jakž takž normální skok. Ten byl nakonec opravdu dobrý, takže tím lépe,“ pousmál se skokan z klubu New York, který má s dalekými skoky mnoho zkušeností, jak dokládají jeho videa na sociálních sítích. Teoreticky by tedy pro něj dopady mohly být jednodušší: „To jsem si myslel taky, ale můj dopad nakonec moc dobrý nebyl. Příště (smích)…“
Osmnáctiletý novopečený člen americké reprezentace evropské můstky teprve poznává, ten klingenthalský si každopádně rychle oblíbil: „Jsem tu poprvé a musím říct, že se hned stal jedním z mých oblíbených. Skákat tu je dost zábavné.“
Americký skok již čtyři roky těží z partnerství s tím norským, samotný Loher z něj však dosud moc neprofitoval: „Letos jsem do Norska s národním týmem letěl poprvé, takže doteď jsem s Nory skoro netrénoval. Ale moc se těším na spolupráci v budoucnu.“ V minulých letech vylétli nahoru také Belshaw, Frantz a Colby, jaké je podle další americké komety recept na tamní úspěch? „Myslím, že nám hodně pomáhá partnerství právě s Nory. Ale dobré trenéry máme i v USA, celý systém je dobře propojený,“ pochvaluje si 32. závodník Memoriálu Jiřího Rašky z roku 2025.
Nyní jsou již pochopitelně oči všech protagonistů upřeny k zimnímu Světového poháru, Lohera nevyjímaje: „V zimě chci určitě co nejvíc skákat ve Světovém poháru, ale konkrétní cíle teď nemám. Úplně jsem nečekal, že v létě budu skákat na této úrovni, takže si nejsem jistý (smích),“ přemítal 39. skokan hodnocení Grand Prix. V únoru bude mít možnost skákat na domácím můstku v Lake Placid, jehož návrat do kalendáře pochopitelně kvituje: „Jsem samozřejmě moc nadšený, pro nás to bude dost důležitý závod a pro mě určitě i jeden z hlavních bodů zimní sezony,“ uzavřel Loher.
Náhledové foto: Henry Loher (autor: Jan Štěrba)
