Pokud jste narazili na výsledky sobotního závodu Světového poháru žen v Lillehammeru, možná jste si kladli otázku, o jaký sport vlastně jde. Kompletní norská pětka na čele je totiž běžně k vidění v běhu na lyžích, na skokanských můstcích jde ale o naprostý unikát. Dosud se jen třikrát stalo, že ze stejné země pocházelo elitní kvarteto, naposledy to v roce 2024 dokázali Rakušané. Norky nyní tedy jejich počin povýšili na ještě větší úroveň.
Poprvé v životě se lídryní Světového poháru stala Eirin Maria Kvandal, která tentokrát zvládla splnit i trenérskou výzvu. Pod můstkem pochopitelně zářila spokojeností. „Je to šílené (smích)! Jsem neskutečně šťastná, celý tým je skvělý a je velká zábava být jeho součástí.“ Silné nejsou jen ženy, ale také muži, kteří si rovněž brousili zuby na individuální primát, na nějž však po obsazení prvních třech míst nakonec nedosáhli. V čem Kvandal vidí hlavní důvod norské převahy?

„Těžko říct, ale celé léto jsme opravdu táhli za jeden provaz a měli hodně povedených soustředění, na které se nám daří navazovat. Navíc když víme, že jsme silní, tak to všechny motivuje se posouvat ještě dál,“ přemítala 11násobná vítězka závodů Světového poháru. Ve Světovém poháru byla dosud celkově nejvýše čtvrtá před dvěma lety, přičemž ji vytrvale hendikepuje nižší počet startů, a to zejména na malých můstcích v Ljubnu a Hinzenbachu. Nyní poprvé v kariéře obleče žlutý trikot, její filozofie se však nemění: „Samozřejmě pro mě zítra bude velkou ctí, až budu moct skákat ve žlutém. Na to se moc těším, ale nic to pro mě nemění, do Hinzenbachu příští týden nejedu, protože se soustředím na jiné můstky,“ má jasno Kvandal.
Na stupních vítězů ji doprovodily debutantky v této roli Ingvild Synnøve Midtskogen a Gyda Westvold Hansen, která po prvním kole na Kvandal zle dotírala. Ale i se třetí pozicí je po slabším finálovém skoku spokojená: „Jsem opravdu spokojená, tenhle víkend je zatím pro mě prostě skvělý,“ uvedla stručně 24letá závodnice z Trondheimu. I ona si pochvalovala drtivou týmovou sílu: „Je pro mě ctí být součástí, je to velmi příjemné. Abych pravdu řekla, myslím si, že nás hodně posiluje týmový duch, díky kterému se vždy na můstek těšíme. Hodně věcí děláme společně a všechny nás to posouvá,“ podotkla bývalá hvězdná sdruženářka, která loni, již mezi specialistkami, skončila 21. celkově, letos ale určitě bude mířit výš.

„Přesun ze severské kombinace byl náročný, ale teď si myslím, že jsem se už adaptovala, takže se můžu jen těšit na další závody. Vím, že moje skoky jsou pořád hodně nahoru dolů, ale v neděli to třeba vyjde a bude to ještě lepší.“ Na závěr jsme se dvojnásobné držitelky velkého křišťálového glóbu za severskou kombinaci zeptali na její názor na opakované trenérské výzvy norského kouče, které mnohdy nevychází: „Na to se nechci soustředit, to je věc trenérů,“ jasně uzavřela Hansen.
Náhledové foto: Norský tým (zleva Kvandal, Strøm a Hansen (autor: Jan Štěrba)

