Především díky Jakubu Jandovi hlásila česká skokanská škola v sezoně 2005/06 návrat mezi absolutní světovou extratřídu. Památný ročník začal vlastně již v létě 2005, kdy rodák z Čeladné triumfoval čtyřikrát v letní Grand Prix a celý seriál také vyhrál!
Nejdříve triumf v GP, poté skvělý start do zimy
Jandovi začala náramně svědčit spolupráce s uznávaným slovinským trenérem Vasjou Bajcem. Letní vítězství v Grand Prix 2005 podtrhl Jakub Janda čtyřmi vyhranými podniky (Zakopane, Predazzo, 2x Hakuba) a jako první český skokan se mohl radovat z pocitu vítěze této letní soutěže.
Co pak následovalo, si pamatuje jistě každý český fanoušek skoků na lyžích. Snová zimní sezona začala stejně, jako skončila ta letní – tedy vítězným závodem (Kuusamo – 1. a 7. místo). Bajc měl na českou jedničku zřejmě blahodárný vliv, protože „Jandys“ do Vánoc stihl ještě vybojovat 1. a 2. příčku v Lillehammeru, vyhrát jeden ze dvou domácích závodů v Harrachově a opanovat také poslední klání před Turné 4 můstků v Engelbergu. Do klasického seriálu na německé a rakouské půdě šel český reprezentant už jako jeden z nejvyšších favoritů.
Poprvé v historii mělo T4M dva vítěze, podruhé byl nejlepší Čech
Dění na Turné jasně dokazovalo, že titul o krále sezony se budou bít především Jakub Janda s finským supermanem Janne Ahonenem. Ten vyhrál první závod v Oberstdorfu, Janda byl třetí. V Ga-Pa zase slavil těsný triumf český závodník před finskou legendou. Innsbruck a Bischofshofen přinesly Jandovi dvě druhé příčky, ale ani druhá výhra v posledním podniku Turné nezajistila Ahonenovi celkový zisk prestižního seriálu. Přesněji řečeno musel se o něj poprvé v historii dělit právě s Jandou. Nevídaný závěr znamenal druhé prvenství na Turné pro českou vlajku po 35 letech, kdy vyhrál Jiří Raška.
Foto: Jakub Janda (autor: Michaela Vondrášková)
[b]MS v letech ani olympiáda v Turíně Jandovi nevyšla[/b]
V lednu 2006 namlsané české publikum očekávalo útok Jakuba Jandy na některou z medailí na leteckém šampionátu v rakouském Kulmu, i když sám Janda rozhodně nikdy nebyl vyhlášeným letcem. Přesto se mu povedlo vyskákat sedmé místo mezi jednotlivci, tým s Maturou, Hájkem a Sedlákem skončil osmý.
Pak přišel útlum, ve čtyřech závodech před ZOH v Turíně nezískal ani jednou pozici na pódiu a na veřejnost pronikly spekulace o sporech Jandy, trenéra Bajce a vedení českého skoku. Krize se podepsala i na výsledcích a to v nejméně vhodnou dobu. Olympiáda však na nikoho nečekala a Jandu nezastihla v oslnivé formě, kterou dokládala 13. a 10. pozice.
Celkové prvenství ve SP ale Jakub Janda nakonec uhájil, porazil finského rivala Ahonena a poprvé v historii tak mohl křišťálový globus zvednout nad hlavu skokan se lvíčkem.
[b]Janda ustupuje ze slávy, přicházejí Matura, Koudelka nebo Hájek[/b]
Jandův ojedinělý triumf ve SP si ale bohužel vybral svou daň. Vasja Bajc další sezonu pod českou vlaječkou už nepřidal a s ním odešla také forma českého obhájce titulu. Další sezona přinesla Jandovi celkově jen 22. místo, o rok později byl dokonce až devětačtyřicátý.
Šanci tak dostali další čeští skokané. [b]Jan Matura[/b] zaujal v olympijské sezoně devátým místem v nekvalitně obsazeném závodu SP v Sapporu i 7. příčkou z Willingenu. Bývalý sdruženář začal naplňovat fakt, že skoky mu šly vždycky mnohem lépe než běh na lyžích. I v sezoně 2006/07 získával Matura minimum bodů během SP, po vrcholu sezony (MS v Maturově oblíbeném Sapporu) se však již věnoval jen poháru Kontinentálnímu. Ten také Maturovi přinesl do sezony 2008/09 větší úspěchy než nejvyšší soutěž. Namátkou zmíníme slovinské Velenje (4. místo) a Kranj (5.) v létě 2007, téhož roku se mu povedla zimní klání v Pragelatu (7.) a především ve finském Rovaniemi (3. a 10.), odkud si znovu „odskočil“ do SP. Bodů ale příliš nepobral, solidního výsledku dosáhl na MS v letech v roce 2008 na mamutu v Oberstdorfu, kde bral společně s Borkem Sedlákem, Antonínem Hájkem a Romanem Koudelkou 6. místo.
Foto: Jan Matura (autor: Anna Herba)
Matura ale zatím stále prokazoval lepší výkony ve druhé nejvyšší soutěži, výjimkou snad byla letní GP 2008, kdy v Hinterzartenu zaskákal český tým i s Ondřejem Vaculíkem jako pátý nejlepší.
Také [b]Borek Sedlák[/b] byl v letech 2005 – 2009 skokanem spíše pro Kontinentální pohár, kde sbíral dílčí úspěchy. Těmi nejhodnotnějšími byly vítězný závod ve Sv. Mořici v zimě 2005, 4. a 5. příčka z Titisee-Neustadtu ve stejné sezoně a shodná umístění ve Velenje v létě 2007. Čtvrtý byl také v Liberci v zimě 2008, kde jej porazil mj. třetí Lukáš Hlava. Následující kalendářní rok zakončoval ještě 2. a 3. místem v polském Zakopanem.
V sezonách mezi olympijskými hrami v Turíně (2006) a kanadském Vancouveru (2010) se začali pomalu prosazovat také další talentovaní skokané, kteří si ale na největší úspěchy museli ještě počkat. [b]Lukáš Hlava[/b] v roce 2007 zapisoval vítězný závod v Oberhofu, kde se skákal CoC. V té samé soutěži sbíral body i v Ramsau o rok později (5. a 6.), pátý byl hned poté v olympijském parku ve Whistleru. Jelikož se mu dařilo i nadále, vybojoval v konečném součtu Kontinentálního poháru 2007/08 16. místo. Následující ročník dokonce zakončil druhým místem, když bodově exceloval hlavně v Liberci, Braunlage, Bischofshofenu nebo Zakopanem. V seriálu si tehdy připsal skalpy m. j. Fettnera, Bodmera nebo Pettersena.
[b]Roman Koudelka[/b] začal vystrkovat růžky v sezoně 2006/07, kdy se prosadil poprvé do TOP 10 ve SP (8. v Klingenthalu, 5. ve Willingenu). Ve stejném ročníku si Koudelka připsal jeden z největších úspěchů kariéry, zlatou medaili z MSJ v Tarvisiu. Následující zimu už lomnický skokan začíná získávat pravidelně body za umístění v elitní desítce, čtvrtá místa získal dvakrát ve Villachu na středním můstku i při Turné v Garmischi. Nejlepšího dosavadního výsledku v letní GP dosahuje „Koudy“ v srpnu roku 2008, tehdy se dostal na pódium díky 2. místu v Pragelatu. V Zakopanem končí v zimě při SP 4. a 7. a už se s českým mladíčkem musí počítat jako se skokanem širší světové špičky. Vše podtrhuje velmi dobrým šampionátem doma v Liberci 2009, kde si vyskákal dvakrát 9. místo rázem byl považován za nástupce Sakaly a Jandy.
Zapomenout bychom neměli ani na letce [b]Antonína Hájka[/b]. Ten si připsal skvělé léto v roce 2006. Nejdříve triumfoval v CoC v Oberstdorfu, aby pak při letní GP obsadil dvakrát bronzový stupínek v japonské Hakubě a celkově se v nejkvalitnějším letním seriálu probojoval na 12. pozici. Následující zima znamenala pro Hájka úspěchy na nejvyšší úrovni. Nejprve v březnu dosáhl dosud nejlepšího umístění ve SP (6. místo) a poprvé zde byl v TOP 10. V Planici při finále SP navíc v jednom z klání dosáhl mety 204,5 metru, což byl pro současného českého rekordmana tehdy třetí nejdelší pokus českého skokana na lyžích v historii.
Foto: Antonín Hájek (autor: Michaela Vondrášková)
Zdroj: fis-ski.com, wikipedia.org
Hlavní foto: Jakub Janda (autor: Michaela Vondrášková)
