Andreas Widhoelzl: Na konec jsem se těšil.

ROZHOVOR: Zatím poslední rakouský vítěz Turné čtyř můstků a trojnásobný otec. Takovými tituly se může pyšnit jedna z podstatných postav světového skoku z přelomu tisíciletí Andreas Widhoelzl. Se svou bohatou skokanskou a leteckou kariérou se rozloučil během posledního soutěžního víkendu letošní zimy, na mamutím můstku v Planici. Přesto slzička neukápla, „Swider“ se prý na konec kariéry těšil.

Andreasi, s koncem této sezóny jste pověsil skokanské lyže na hřebík. Jak a proč jste se takto rozhodl?
Po patnácti letech ve vrcholovém sportu pozoruji, že mé tělo je více náchylnější a tvrdý trénink je pro mě čím dál tím více bolestivý. Motivace, která skrývá všechny nedostatky, co s sebou sport přináší, tu už také není. A srdce říká, že je čas k novým věcem.

Cítíte po těch patnácti letech také trochu smutek?
Ne, na konec kariéry jsem se těšil. Měl jsem veskrze pozitivní, úžasnou kariéru. Můžu tedy s čistým svědomím skončit. Bylo to životní období, které trvalo téměř pětadvacet let. Žádný smutek necítím, vždyť ta kariéra je beztak vymezená.

Jaké jsou nyní vaše životní plány?
V tuto chvíli právě skládám zkoušky ke studiu sociální pedagogiky ve Stamsu, které trvá tři roky. Před rokem a půl jsem založil spolu s mými dobrými přáteli internetovou firmu. Jmenuje se „123Börse“ a prodáváme v ní obchodníkům i soukromým zákazníkům věci přes eBay. Zajišťujeme celý servis, staráme se spolehlivě o předvední produktů, fotografie, uskladnění, realizaci platby, balení a odesílání. Rozvíjí se docela dobře.

Nasedne ještě někdy Andi Widhoelzl do „skokanského kolotoče“?
V dubnu začínám se druhou částí trenérského kurzu. Bylo by docela rozumné pracovat v tomto oboru a předat své zkušenosti mládeži a vrcholovým sportovcům. Nyní však stojí na prvním místě studium a potom snad budu kromě toho sbírat zkušenosti jako trenér.

Existuje nějaký „nejkrásnější okamžik“ vaší kariéry?
Můžu říct, že vítězství na Turné čtyř můstků. Vždyť je nesmírně obtížné podat během čtyř závodů top výkony a zároveň nemoct si dovolit jedinou chybičku. Prožil jsem úspěšné a krásné období a jsem vděčný za to, že jsem mohl prožít tak úžasné momenty.

Jsou tu také negativní okamžiky, na které vzpomínáte?
Nějaký opravdovu negativní zážitek nemám. Byly přirozeně nějaké sezóny, ve kterých mi skoky úplně nevycházely. Ve skocích se ale naštěstí vše může zase rychle otočit. Třeba jednou jsem byl v celkovém pořadí třicátý a další rok jsem obsadil konečné druhé místo.

Které věci nebudete postrádat?
Jsem rád, že už nebudu muset každý víkend cestovat a stále se přemisťovat na jiná místa. Vždy vybalovat z tašky, neustále létat. Užívám si čas, kdy jsem doma, a také mé děti. Kromě toho můžu dělat věci, které jsem během mého aktivního období dělat nemohl. Jako třeba ježdění na horském kole.

Za patnáct let ve Světovém poháru jste hodně viděl a zažil. Co pro vás bylo během té doby důležitou změnou?
Během těch let jsem měl mnoho trenérů a zažil velmi mnoho změn v pravidlech. Celý sport se v posledních letech rasantně změnil a zdokonalil a stal se mnohem profesionálnější. Konkurence se zvětšila a v tuto chvíli může deset až patnáct skokanů bojovat o vrchol. Celé změny pravidel u kombinéz také nebyly pro můj skokanský styl výhodou, ale to máte tak.

Jak hodnotíte současný vývoj v rakouském skoku?
Rakousko je nyní jistě číslo jedna a ve všech oblastech pracuje velmi dobře a profesionálně. Základem je určitě perfektní systém ÖSV, které sportovcům nabízí ty nejlepší možnosti. Nesmí se ale zapomínat také na velmi dobrou práci oddílů, bez jejichž základů by nevznikla žádná světová třída sportovců.

A nakonec: Jak vlastně vznikla přezdívka „Swider“?
Sám to nemůžu přesně říct. V době, kdy jsem byl žákem, se mě pletlo s jiným skokanem a od té doby mám tu přezdívku. Nějaká přesná souvislost vlastně neexistuje. Každopádně mi zůstala a každý mě pod touhle přezdívkou zná.

(Text byl sestaven z překladu rozhovorů pro oesv.at a laola1.at.)

VIZITKA:

Andreas Widhoelzl, rakouský skokan na lyžích narozený 14. října 1976, se ve vrcholovém sportu pohyboval patnáct let. Během této doby nastoupil do 280 závodů Světového poháru, z nichž 18 ovládl a v 49 stanul na pódiu. Největším úspěchem kariéry může být považován triumf na Turné čtyř můstků v sezóně 1999/2000, získal také olympijský kov – v Naganu 1998 bronz na středním můstku a v soutěži družstev, s týmem se postavil na stupně vítězů také v Pragelatu 2006. A přímo na ten nejvyšší.

„Swider“, jak zní Widhoelzlova přezdívka, nebyl ztracený ani na leteckých můstcích. Na MS v letech na lyžích v domácím Kulmu nestačil jen na vítěze Roara Ljoekelsoeye, vicemistrem byl i v roce 2000 ve Vikersundu. Nastolil dokonce rakouský rekord měřící 231m, který pokořil až zástupce nové rakouské generace Gregor Schlierenzauer. A to v Planici jen den před tím, než Andi Widhoelzl řekl skokům své sbohem. Mezi prvním a druhým kolem závodu družstev překonal naposledy hranici 200m a doplachtil na značku 213,5m.

Stránky Andrease Widhoelzla: www.swider.at.

foto: Anderas Widhoelzl v Planici (zdroj: skijumping.pl)