Podobně jako mnoho dalších sportovců také bývalý rakouský reprezentant Arthur Pauli se po ukončení aktivní kariéry skokana na lyžích začal věnovat trenérské práci. Jeho první angažmá začalo loni v létě u nizozemského týmu. V rozhovoru pro skoky.net Arthur prozradil, jak vychází se svými svěřenci nebo kdo je jeho trenérským vzorem.
Jak hodnotíte jako trenér uplynulé závody FIS Cupu ve Wisle?
Foukal lehký protivítr, ale podmínky byly stabilní. Skoky také patřily k těm lepším. Celá úroveň závodů byla poměrně vysoká.
Jste spokojen s výkony svých svěřenců?
Řekněme, že v tréninku předváděli lepší skoky. Takže nejsem spokojený.
Ve Wisle se neobjevil nejúspěšnější nizozemský reprezentant posledních let Oldrik van der Aalst. Čím to?
Nevzal jsem ho, protože mu začala škola ve Stamsu a jeho forma není vysoká.
Co říkáte na přemístění závodů ze Szczyrku do Wiśly?
Myslím, že můstek ve Wisle je pro FIS Cup velký a dost obtížný. Je dobrý pro několik závodníků, kteří již vystoupili ve Světovém poháru. FIS Cup by měl zůstat na menších můstcích.
Foto: Arthur Pauli se svými svěřenci
V Nizozemsku působíte rok, jste spokojen s pokrokem, jaký jste s týmem učinil?
Ano, protože od té doby, co jsem je začal trénovat, je vidět pokrok. Kluci se hodně naučili, ale musíme stále ještě hodně pracovat.
Ve třiadvaceti letech jste velmi mladým trenérem, je těžké udržet kluky „na uzdě“?
Není to těžké. Snažím se s nimi vycházet v pohodě, ale odstup je také potřeba. Snažím se to spojit. Jsem mladý trenér, za kterým můžou přijít a popovídat si o běžných tématech. Ještě mi chybí trochu tvrdší ruka a profesionalita.
Berete si příklad z některého z rakouských trenérů, nebo se zaměřujete výlučně na vlastní tréninkové metody?
Mým vzorem je jeden z mých posledních trenérů Florian Liegl, který používá dost dobré metody. Samozřejmě, že se mi podařilo přenést několik věcí do svých tréninků, ale mám také své vlastní nápady, které se snažím uvést do praxe a hledat nové cesty.
Jak funguje spolupráce s nizozemským svazem? A jak vypadají vaše tréninky?
V Nizozemsku nejsou žádné hory ani můstky, takže musíme trávit hodně času na cestách a tréninkových kempech. Trénujeme v Německu, Rakousku, na můstcích ve Szczyrku nebo ve Wiśle. Máme rozplánovaný celý rok. Podle mého názoru funguje náš plán dobře. Já sám jsem často v Nizozemsku. Musím vždycky vyzvednout kluky, protože oni ještě nemají řidičský průkaz, a proto trávím spoustu času za volantem.
Hlavní foto: Arthur Pauli (autor fotografií: Weronika Syrek)
