ROZHOVOR: Nejenže Borek Sedlák po smolném začátku, kdy v pátečním závodě jen těsně nepostoupil do nejlepší třicítky, v sobotu pronikl na body. Student liberecké univerzity si na domácí půdě připsal dokonce nejlepší životní výsledek a vyzkoušel si i pozici průběžného lídra.
Jaké to je stát před reklamní tabulí pro aktuálního lídra?
Říkal jsem už do televize, že bych možná radši stál v nějaké jiné pozici, třeba kdyby nahoře stáli už jen takoví tři skokani. Ale já si to dokážu užít, i když je nahoře ještě ta dvacítka, pětadvacítka.
Pro tebe je toto sedmnácté místo životní výsledek. Jak je hodnotíš?
Jsem spokojený, hlavně s tím, že je to můj nejlepší výsledek, a za druhý, že je to doma, kde to znám, znám tady spoustu lidí. Jsou tady mí spolužáci, přítelkyně, rodina, takže doufám, že i oni jsou spokojení a já jsem rád, že jsem se před nimi mohl trochu předvést.
Čekal jsi, že by ses mohl až takhle vytáhnout z toho 25. místa?
Nečekal. Já jsem se o tom bavil s trenérem, že se budu snažit jenom o dobrý skok a pak se může stát cokoliv. Je to skok na lyžích a ty podmínky se tady na Ještědu občas hodně mění, takže jak říkám, chtěl jsem předvést dobrý skok a pak jsem to už všechno nechával osudu.
Jak vzpomínáš na loňské váhání, zda skákat či ne?
(přemýšlí) No, už je to za mnou. Snažím se na to zapomenout. Ve stejné situaci jsem byl před olympiádou a pak to byla moje nejlepší sezóna, letos se stalo úplně to samé. Matjaž Zupan se mě na rovinu zeptal, jestli chci pokračovat nebo ne, domluvili jsme teda spolupráci, pořád jsme to rozhodnutí o ukončení kariéry odkládali o měsíce a myslím si, že teď bude jeden z těch lidí, za kterými přijdu a poděkuju jim, že mi věřili a pomohli dostat se tam, kdy jsem třeba v tuto chvíli.
Teď tě nějaké myšlenky na ukončení kariéry nebudou provázet?
Teď takové myšlenky opravdu nemám a doufám, že nebudou ani po sezóně. Když se na to podívám do budoucna, tak mě tady čeká Mistrovství světa v Liberci, do toho studuji a v téhle chvíli si docela užívám života a mně se to líbí tak jak to je a budu se snažit v tom pokračovat, abych příští rok nebojoval o účast v týmu na mistrovství, ale abych bojoval o nějaké lepší pozice.
Kluci, taky Jakub a Roman, měli hlavně během kvalifikace nějaké problémy na dojezdu. Ty jsi tam neměl nějaké potíže, nezdálo se ti to nějaké nebezpečné?
Bylo velké teplo, takže to odměklo, jak skokani brzdí, tak se to hodně vybrzdilo a udělaly se nějaké rýhy. A já se už bavil o tom, že to finské vázání, které má třeba Koudy, mi taky občas vypadávalo. Proto jsem se znovu vrátil na německý typ, se kterým jsem spokojenější. A myslím si, že to tady dělalo více lidem, a když se člověk podívá na záznam, tak to většinou bylo právě na tom finském vázání. Možná tam je nějaké nedotažení šroubů. To se u takového vázání stává, člověk si to musí hlídat pro každý skok. Já nechci říct, že jsem pohodlný, ale víc věřím tomuto vázání.
Takže teď Koudymu můžeš poradit, aby ho „hodil někam do škarpy“…
To je jeho osobní rozhodnutí. Říká se, že finské vázání má ve vzduchu lepší cit pro lyže, ale musí si ho opravdu hlídat a říkám, chce to nějaký zlepšovák, aby se tohle při brzdění nestávalo.
Co říkáš na to, že je to vlastně zkouška na MS? Na okolí, organizaci, na atmosféru?
Myslím si, že tady od příštího roku vzniknou nějaké úpravy, doufám v to. V tuhle chvíli je vidět, že je to tu v některých částech staveniště, ale já věřím, že to bude příští rok pěkně připravené a že tady prožijeme pěkné mistrovství, třeba i s českým úspěchem.
Český tým se teď zdá vyrovnanější, ale zase mu chybí takový lídr, jakým byl Jakub Janda před dvěma lety. Kam to může tým dotáhnou právě na MS?
Pro nás bude určitě cílem udělat nějaký pěkný výsledek. Kuba nás táhl, když vyhrál Světový pohár, všichni jsme se na něj chtěli dotáhnout, ale teď tu zase panuje taková ta zdravá konkurence a možná po těch dvou, třech místech, že se budeme šplhat nahoru a budeme daleko silnější jako tým než jsme byli v minulosti.
A mluvili jste spolu už o medaili?
O té medaili jsme se takhle otevřeně nebavili, ale určitě v ní každý věří. A já se třeba bavil s fyzioterapeutem a ten v ni věří pevně a vlastně to vidí jako své poslání.
Jakub Janda je teď malinko v problémech, chová se mezi vámi třeba jinak? Je třeba zapšklejší?
Já bych neřekl, že je zapšklejší. Kuba je typ člověka, kterého musí každý poznat. Určitě působí jinak na média, než na mě, kdy spolu teď trávíme celou sezónu na pokoji. Bohužel tak to ve skoku je. Když se nedaří, tak přijdou ještě takové krize, že člověk nepostoupí z kvalifikace. Dělal si srandu, že si přeje postoupit do padesátky. Bylo mi ho líto, protože vím, jaká je to situace a já osobně Kubovi držím palce, ať se dostane zpátky, ať se mu zase začne dařit, ale je to na něm. Teď se s tím musí poprat hlavně on sám a musí si uvědomit, kde dělá problémy, aby se mohl dostat zpátky.
Připravujeme další rozhovory.
foto: Borek Sedlák (zdroj: skoky.net)
