Je to již 13 let, co se Adam Malysz jako první a zatím poslední Polák radoval z výhry na prestižním vrcholu každé sezony. Od té doby neexistovala větší šance, že v záplavě německých a rakouských vlajek v nabitých hledištích, bude opět vládnout Polsko. Takhle vyrovnaný tým mladých skokanů s aktuálně nejlepší formou nemá žádný jiný reprezentační tým.
Navíc Kamil Stoch v sobě asi probudil pud vítězství. Nikdy nedělal velká show a nebyl v záři reflektorů, koncentroval se jen na skoky, ale hvězdou formátu Adama Malysze může být za 4 závody. V Engelbergu potvrdil načasování formy a skočil 4 fantastické skoky v pro něj ideálních podmínkách. Pokud by celé Turné foukal zadní mírný vítr, byl by jasným adeptem na výhru. Navíc zástup jeho krajanů ukazuje, že sebedůvěra je něco, s čím není u Polska problém.
Každý rok se nabízí také otázka, zda je vůbec možné, aby vyhrál někdo všechny závody, tak jako Sven Hannawald. Letos to opět vypadá na to, že se tak nestane. Přeci jen vyrovnanost skokanského pelotonu je ještě větší než dřív a dominance Rakouska je pryč, konec série rakouských triumfů může v klidu přijít. Posledních 5 let vyhrávali jen Rakušané, navíc čtyři různí. Jenže Kofler se trápí, Loitzl měl jen záblesky a Morgenstern je po ošklivém pádu. Samé otazníky vzbuzuje také fakt, že za Schlierenzauerem je asi jako druhý ve formě Thomas Diethart a to trenérovi Alexi Pointnerovi motá hlavou.
Velký pozor si musíme dát na další dva týmy. Japonsko pilovalo formu doma a přiveze skvělého Takeuchiho či znovuzrozeného Kasaie, které doprovodí stabilní Ito a opět objevený Okabe. Německo má skvělý tým, Werner Schuster dělá famózní práci, ale chybí jedna maličkost – velký triumf. Nabízí se otázka, jestli už někdo z Němců dorostl do vítěze Turné. Přeci jen vyhrát MS či olympijský závod se jeví jako snazší práce než ustát 8 skoků s extrémním tlakem domácího očekávání. Ne ne, Německo si ještě počká na velkou parádu, má čas. To samé platí o Slovinsku, kde letos vládne spíše kvantita před kvalitou. Ale už mnohokrát se na Turné stalo, že v někom bouchly saze a byl skoro neporazitelný, v tom je tahle soutěž výjimečná a dokonalá.
Přejme si všichni, ať se poslední Turné vyvede Jakubu Jandovi, ať zavzpomíná na svoje vítězství a skáče tak jako doposud v letošním ročníku. Bohužel nějaké velké ambice se asi v českém týmu neobjevují, ale není náhoda, že obecně český sport slavil úspěchy, když se to málo čekalo a naopak. Třeba se najde někdo, kdo předvede 8 slušných skoků, což na umístění kolem 15. místa může být, takový skok v prvním kole v Engelbergu od Jana Matury už byl fajnový.
Foto: Ilustrační foto
