Určitě jste se někdy zamysleli nad tím, kdo bude v budoucnosti vládnout skokům na lyžích. Bude to stejně jako tuto sezonu jeden člověk? Bude to boj mezi dvěma suverény, jako v druhé polovině minulé sezony? Nebo to bude souboj mezi deseti a více skokany, kteří se budou bít o jednotlivá umístění na stupních vítězů? Ve světě skoků na lyžích je mnoho mladých talentů, z nichž se může kdokoliv stát suverénem v blízké, nebo i trochu vzdálenější budoucnosti. V tomto článku si pokusíme přiblížit podobu skokanského světa za 10 let, tedy v roce 2026.
Hvězdy současnosti
Peteru Prevcovi bude 33 let a je velmi pravděpodobné, že v tu dobu ještě bude skákat a možná bude dokonce na vrcholu své kariéry. Severinu Freundovi bude 37 let a pokud ještě bude pokračovat, bude zcela jistě jeden z největších veteránů. Jeho týmový kolega Richard Freitag bude přeci jen o něco mladší a ve čtyřiatřiceti letech bude dost možná stále objíždět Světový pohár. Oba z Rakouského dua Kraft – Hayböck budou mít jen něco málo po třicítce a i oni budou z vysokou pravděpodobností dále pokračovat v kariéře. Těm starším z norského týmu – Gangnesovi a Stjernenovi bude 36, respektive 37 let. I oni by v tu dobu patřili k veteránům. Ostatním norským skokanům ještě v tu dobu nebude ani 35 let, přičemž Forfangovi bude dokonce pouze třicet. Dá se ovšem očekávat, že během těchto let projde norský kádr mnoha změnami.
Pak je tu japonská skákající legenda Noriaki Kasai. Nerad mluví o konci kariéry, ale pokud ano, tak poměrně jasně. V jednom rozhovoru uvedl, že si počká, pokud se Sapporo někdy v blízké době nestane pořadatelem zimních olympijských her. Pokud ano, ukončí kariéru právě na nich. Pokud ne, pokud mu to zdraví dovolí, bude skákat do padesáti let. Nikdo ovšem nemůže zaručit, že si to nerozmyslí a tudíž je i tady šance, že bude i v roce 2026 lámat další rekordy. Bylo by mu v tu dobu 53 let. Romanu Koudelkovi bude 36 let a vzhledem k tomu, že se Česká republika v poslední době potýká s nedostatkem skokanů, dá se očekávat, že i on bude nadále pokračovat.
Největší talenty
Nyní se dostáváme k hlavní části tohoto článku. Mladí skokané s velkým potenciálem, kteří by právě za 10 let mohli být těmi nejlepšími. Pojďme si ty největší naděje z jednotlivých států představit.
Česká republika
Největší talent naší vlasti je Tomáš Vančura. Tento devatenáctiletý skokan z Dukly Liberec prokazuje skvělé letecké schopnosti, ale i schopnost skákat na velkých a středních můstcích. Dokázal se umístit v elitní třicítce letošního MS v letech a také v podniku Světového poháru v Sapporu. Pozornost si ale určitě zaslouží i o rok mladší Viktor Polášek. Sice se potýká s nevyrovnaností výkonů, ale jeho schopnosti jsou velké a jeho potenciál ještě mnohem větší. Mezi jeho největší úspěchy patří dvojnásobné bodované umístění z letní Grand Prix v ruském Chaikovskym a čtvrté místo z letošního MS juniorů. Dalším velkým talentem je sedmnáctiletý František Holík. Podobně jako Viktor Polášek má často problémy s vyrovnaností. Už v dětství dosahoval velkých úspěchů a vyhrával mezinárodní soutěže jako dětské Turné čtyř můstků. V této sezoně dokázal bodovat v Kontinentálním poháru v Rovaniemi 21. místem.
Nejmladší naděje českého skoku jsou dvanáctiletý Petr Vaverka – jeho největším úspěchem je druhé místo z neoficiálního MS žáků (FIS Youth Cupu) v Rupholdingu v červenci minulého roku a hlavně čtrnáctiletý Matěj Čejchan, který vyhrál loňské MČR dorostu o neuvěřitelných 69,5 bodu. Na soutěžích jako letní Grand Prix žáků patří ke světové špičce. Je škoda, že ještě nedostal příležitost ve FIS Youth Cupu, nebo FIS Cupu.
Slovinsko
Mezi všemi mladými skokany je jedno jméno, které nad všechny jednoznačně vyčnívá. Je to Domen Prevc. Nejmladší bratr Petera. Nejen, že dokázal ve Světovém poháru bodovat, ale dokonce i dvakrát stát na stupních vítězů. A to je mu teprve 16 let. Vzhledem k jeho velmi agresivní technice z něj nejspíše bude fantastický letec. Dalším neskutečně talentovaným Slovincem je Anže Lanišek. V devatenácti letech zvládl být celkem třikrát v elitní desítce SP, jednou dokonce na čtvrtém místě. Velkou nadějí je i sedmnáctiletý Bor Pavlovčič. Byl 26. a 16. letos v SP v Sapporu a suverénně vyhrál EYOF letos v Lillehammeru.
Velký potenciál má určitě i Tilen Bartol. Osmnáctiletý skokan, který se sice potýká s nevyrovnaností výkonů, ale i tak dvakrát vyhrál závod Kontinentálního poháru. V obou případech to bylo v Reně. Do třetice tu máme i dalšího Prevce. Prostředního z bratrů – devatenáctiletého Ceneho. Už čtyřikrát bodoval ve Světovém poháru, z toho dokonce třikrát umístěními v elitní dvacítce. Potenciál prokazuje i zatím trochu nevýrazný patnáctiletý Timi Zajc. Byl na čtvrtém místě minulý rok v závodu mezi dětmi v Seefeldu a umístil se jako 15. na mistrovství Slovinska. Nesmíme opomenout ani duo čtrnáctiletých Filip Vranc a Žak Mogel, kteří se umístili na třetím a čtvrtém místě na loňském FIS Youth Cupu v Hinterzartenu.
Německo
Právě z Německa pochází vítěz MS juniorů – devatenáctiletý David Siegel. Dokázal bodovat i 16. a 17. místem na SP v Ga-Pa a v Sapporu. Disponuje výborným odrazem. I jeho o dva roky mladší bratr Jonathan Němcům značně pomohl ke zlatu v týmové soutěži MS juniorů. Dalším talentovaným skokanem z tohoto státu je osmnáctiletý Tim Fuchs. Právě na zmiňovaném MS juniorů skončil šestý. Čtvrtým do party byl v týmovém závodu sedmnáctiletý Adrian Sell. V individuálu skončil třináctý. Za zmínku stojí určitě Paul Winter, Johannes Schubert a Martin Hamann. Všem je 18 let.
Potenciál mají i devatenáctiletý Sebastian Bradatsch a dvacetiletý Tim Heinrich. Co se týče těch nejmladších, za zmínku stojí třináctiletý Frederik Jäger, který už dokázal dokonce vyhrát jeden závod mezi dětmi v Rupholdingu, v silněji obsazeném Hinterzartenu byl čtvrtý. I čtrnáctiletý Philipp Nickel a třináctiletý Finn Braun dosahují kvalitních výsledků. Je tu ještě celá řada Němců kteří ukazují slušný potenciál, ale kdybych měl popisovat úplně všechny, tento článek by ještě dlouho nenabíral konce.
Norsko
I Norové mají neuvěřitelné množství mladých a talentovaných skokanů, ostatně do této skupiny by se dala zařadit i velká část současného norského A-týmu. Nikomu ovšem není méně, než 20 let. Největším norským talentem by mohl být nazýván devatenáctiletý Halvor Egner Granerud, který si drží stabilní formu po celou sezonu a v Kontinentálním poháru se často umisťuje na stupních vítězů, ve Světovém poháru ovšem ještě nebodoval a na MS juniorů byl až sedmnáctý. O dvě místa před ním se umístil o dva roky mladší Marius Lindvik. Letos na EYOF zaostal pouze za Borem Pavlovčičem. Jeho letošním maximem v Kontinentálním poháru je šesté místo z Reny.
Za zmínku stojí i další dva devatenáctiletí skokani – Are Sumstad a Robin Pedersen, kteří byli také členy stříbrného týmu na MS juniorů. O těch nejmladších skokanech toho příliš nevíme, jelikož Norové neposílají své skokany na mezinárodní dětské soutěže. Příslibem může být patnáctiletý Thomas Aasen Markeng, který se umístil v srpnu 31. Na FIS Cupu ve Villachu.
Rakousko
Velkou smůlu měl dvacetiletý Philipp Aschenwald. Dvacet mu bylo jen tři měsíce před začátkem MS juniorů. Kdyby byl jen o něco málo více, než tři měsíce mladší, měl by právo vystartovat a bezesporu by byl největším favoritem. Aschenwald má totiž skvělou techniku pro střední můstky. V závodě SP na středním můstku v Lahti byl po prvním kole dokonce na děleném čtvrtém místě, ale druhý skok se mu nepovedl a propadl se až na místo čtyřiadvacáté. I přesto ukázal svůj obrovský talent. Nesmíme zapomenout ani na o rok mladšího Thomase Hofera. Na MS juniorů skončil sice až 32., ale ve Světovém poháru nasbíral už 25 bodů a to se v něm poprvé objevil až v Zakopaném. Velkou nadějí je i pátý z MS juniorů – Jani Reisenauer. Osmnáctiletý skokan, který se zdá být v dobré formě, ale zatím to nestačí na elitní desítku v Kontinentálním poháru.
Nesmíme opomenout ani dva o rok starší borce – Simona Greiderera a Maximiliana Steinera. Simon Greiderer je skokanem, který v loňské sezoně dokázal být desátý na Kontinentálním poháru v Nižném Tagilu a dokonce i bodovat v SP. To ovšem bylo třicátým místem v loterijním závodu se slabším obsazením v loňské sezoně na mamutu ve Vikersundu, kde mu na postup stačilo pouhých 126 metrů. Maximilian Steiner nedokázal ani jednou v kariéře bodovat v Kontinentálním poháru, přesto byl devátý na MS juniorů, od tohoto nevyzpytatelného skokana asi nikdo neví, co má čekat. Sedmnáctiletý Clemens Leitner byl sice na již tolikrát zmiňovaném MS juniorů až dvaatřicátý, ale v letošním Kontinentálním poháru v Bischofshofenu byl jednou dokonce dvanáctý. Nejmladší rakouští skokané s velkým potenciálem jsou třináctiletý David Haagen a čtrnáctletí Sebastian Novak a Elias Maurer, kteří se letos na letošních OPA Games (závod žáků určený pro závodníky z alpských zemí) umístili na druhém, třetím a čtvrtém místě.
Japonsko
I Japonsko má svou základnu mladých skokanů, kteří by mohli v budoucnosti nahradit poněkud starší A-tým. Tím největším je třetí z MS juniorů – devatenáctiletý Ryoyu Kobayashi. Není divu, že se umístil tak vysoko, má skvělý odraz a už byl dokonce sedmý v SP v Zakopaném. V týmové soutěži na MS juniorů skákal i o dva roky mladší Masamitsu Ito a i on výrazně pomohl Japocům k bronzu. Jeho letošním maximem je šesté místo z Kontinentálního poháru v Sapporu na středním můstku. Právě na středních můstcích se mu daří výrazně více, než na velkých. Nesmíme opomenout ani druhého nejlepšího Japonce z individuálního závodu na MS juniorů – osmnáctého Yukena Iwasu. Je mu pouze šestnáct let a tím, že se dvakrát umístil do třicítky v Kontinentálním poháru ve Vikersundu, získal první kariérní body do Kontinentálního poháru.
Posledním členem bronzového týmu na MS juniorů je Naoki Nakamura. Ten zazářil v druhém závodě Kontinentálního poháru ve Vikersundu a byl dokonce devátý. Japonští nejmladší skokané pochopitelně neobjíždějí mezinárodní dětské závody v Evropě. Jediné informace, které máme jsou tedy z FIS Race v Sapporu, kterého se účastní hlavně japonští skokané. V jednom ze závodů skončil 15. čtrnáctiletý Ren Nikaido.
Polsko
Největším polským talentem je dvacetiletý Andrzej Stękala. Vyhrál letos jeden závod Kontinenentálního poháru a když dostal poprvé šanci na SP v Engelbergu, naplno ji využil a dokázal dokonce v prvním závodě bodovat, teď už boduje velmi pravidelně, v Trondheimu byl dokonce šestý a ve Vikersundu si skočil osobní maximum 235 metrů. Stejně starý Jakub Wolny má sice trochu méně vyrovnané výkony, ale i on zvládá občas bodovat ve Světovém poháru. O rok mladší je Przemysław Kantyka. Jeho nejlepší výsledky v této sezoně jsou dvanáctá místa z MS juniorů a z Kontinentálního poháru v Zakopaném. O rok starší než Kantyka je Krzysztof Leja. Tato sezona se mu sice zatím nedaří. Byl první pod čarou na MS juniorů a v Kontinentálním poháru má jen jeden bod z Vikersundu, v minulé sezoně byl ovšem v Kontinentálním poháru několikrát těsně za desítkou a ve Wisłe dokonce šestý, čímž zopakoval i výsledek z předminulé sezony.
Dvacet let je i Lukaszovi Podzorskému. Na MS juniorů byl 23. a jeho nejlepším letošním výsledkem z Kontinentálního poháru je jedenácté místo ze Zakopaného. I přesto, že 11. místo je velmi slušné, jsou to jeho jediné letošní body. V letní sezoně několikrát v Kontinentálním poháru bodoval i další z řady dvacetiletých – Adam Ruda. Sedmnáct let je Dawidu Jarzabkovi. V této sezoně ovšem vůbec nebodoval v Kontinentálním poháru a na olympijských hrách mládeže byl až dvanáctý. Nad jeho potenciálem visí otazníky. Těsně se do bodované třicítky na MS juniorů vešel sedmnáctiletý Dominik Kastelik. Byl osmadvacátý. V Kontinentálním poháru ovšem letos nebodoval. Třináctiletý Jan Habdas byl jediným skokanem, který porazil Petra Vaverku v Rupholdingu, vyhrál také polskou soutěž Lotos Cup v Kategorii junior D. V kategorii junior C zvítězil Tomasz Pilch, který i přesto, že je mu jen patnáct dokázal dvakrát bodovat ve FIS Cupu. V kategorii Junior E zvítězil dvanáctiletý Jan Rzadkosz, který byl i na pátem místě mezi ročníky 2003 až 2005 v červenci minulého roku v Rupholdingu.
Francie
Pokud mladí Francouzi využijí svůj potenciál, mohou právě třeba za těch 10 let bojovat o stupně vítězů v týmových soutěžích. Nevěříte? Jonathan Learoyd teprve nedávno oslavil své patnácté narozeniny a už dokázal vyhrát předloňský FIS Youth Cup, byl 11. na Kontinentálním poháru v Engelbergu a dokonce i sám „Orel Eddie“ věří, že jednou něčeho velkého dosáhne. Je velice pravděpodobné, že ho příští rok uvidíme ve Světovém poháru. Vlétne do něj jako Domen Prevc? Pěkné skoky v této sezoně předváděl i osmnáctiletý Paul Brasme. Na Kontinentálním poháru ve Vikersundu útočil i na elitní desítku, ale druhé kolo mu nevyšlo. Dostal šanci i ve Světovém poháru v Titisee-Neustadtu. Tam nepostoupil z kvalifikace, na MS juniorů byl třicátý. Potenciál přesto určitě má.
Stejně starý je i Noelig Revilliod Blanchard, který se postupnýmy krůčky zlepšuje a třeba mu to brzy vyjde i na body v Kontinentálním poháru. Mathis Contamine je čtrnáctiletý skokan s obrovským potenciálem. Dokázal vyhrát už 2 velké dětské soutěže a ani mezi dospělými se úplně neztratil, ale na rozdíl od Learoyda zatím ještě nebodoval v Kontinentálním poháru. Všichni dosud zmiňovaní skokani mají výbornou letovou fázi a ze všech mohou být skvělí letci. Zajímavých výsledků mezi žáky dosahují i čtrnáctiletí Alessandro Batby a Jack White.
Ostatní státy
Výborný potenciál prokazuje devatenáctiletý Američan Kevin Bickner, dokázal tuto sezonu bodovat třicátým místem na letech ve Vikersundu a ani v Planici rozhodně nelétal špatně. Během jednoho z tréninkových kol v Sapporu skočil 137 metrů. Co se týče Estonska, možná ještě uslyšíme o šestnáctiletém Arttim Aigrovi, nebo o rok mladším Kevinu Maltsevovi, který byl třetí na mistrovství Estonska. Osmnáctiletí Rumuni Sorin Iulian Pitea a Eduard Torok mají momentálně téměř na to se kvalifikovat o závodů SP a v dohledné době by v nich klidně mohli i bododvat. Talent mají i Nicolae Sorin Mitrofan, Radu Mihai Pacurar, Daniel Andrei Cacina a Farkas Hunor. Rumuni by v budoucnosti mohli dát dohromady tým schopný bojovat o postup do druhých kol. Trápící se Finy by mohl z bídy vytáhnout loňský vítěz EYOF a letošní mistr Finska ze středního můstku – teprve šestnáctiletý Niko Kytösaho. Na větších můstcích se mu zatím nedaří a jeho největší úspěch ve Světovém poháru je postup z kvalifikace v Lahti.
Nadějí by mohli být i sedmnáctiletý Andreas Alamommo a o rok starší Eetu Nousiainen. Osmnáctiletý Ital Alex Insam v Zakopaném prokázal, že má schopnosti na to, aby bodoval v SP, ale bohužel po zdařilém skoku upadl a zranil si koleno. Zrnění se ale rychle lepší, příští sezonu bude určitě zpět. Mezi žáky patřil do absolutní špičky patnáctiletý Giovanni Bresadola (mladší bratr Davideho), ale i o rok mladší Daniel Moroder skáče slušně. Na Kontinentálním poháru ve Vikersundu zářil 8. muž z MS juniorů Tobias Birchler, tento Švýcar byl v jednom závodě dokonce pátý. Členové Švýcarského A-týmu – Luca Egloff (20) a Killian Peier (21) jsou také stále ještě mladí a i přes nevyrovnanost svých výkonů jsou určitě příslibem pro švýcarský skok. Jižní Korea se jistě tiše pokouší o sestavení konkurenceschopného týmu pro blížící se domácí olympijské hry. Potenciál má určitě šestnáctiletý Sung-Woo Cho. Šestnáctiletý Kazach Sergej Tkačenko by mohl být v budoucnosti tím alespoň občas bodujícím skokanem, kterého v Kazachtánu tak potřebují.
I přesto, že zatím nemá schopnosti na nějaké velké výsledky, obrovské úsilí a snahu o zlepšení ukazuje Slovák Dominik Ďurčo. Sebastian Devall by mohl být po dlouhé době konkurenceschopný Švéd. Velký talent pochází i z Velké Británie. Je to třináctiletý Sam Bolton, který vyhrál o 11 bodů otevřené kanadské mistrovství žáků. Rusko ke své smůle příliš talentované skokany pod 20 let nemá. Trio Sergej Pyžov, Artur Sultangulov a Sergej Šulaev se bude muset hodně zlepšit, aby dokázali být alespoň na úrovni současného ruského A-týmu.
Za deset let bude spousta nových můstků a technika se určitě zase trochu změní, ale kdokoliv z jmenovaných má potenciál na to, být tím nejlepším. Bude skokům na lyžích kralovat někdo z nich? Bude to někdo úplně jiný? Bude určitě velice zajímavé si tento článek za 10 let znovu přečíst.
AUTOR ČLÁNKU: VOJTĚCH HELEBRANT
Foto: Tomáš Vančura (ator: Michaela Vondrášková)
