Pátek ve Willingenu patřil mužské kvalifikaci a ženskému prologu. Ač vítr zpočátku velmi zlobil a způsobil odložení dámského programu na večerní hodiny, během dne se uklidnil aspoň natolik, že před zraky 7,5 tisíce fanoušků umožnil absolvování pěti ze šesti plánovaných kol. Programu se zúčastnili také Karolína Indráčková a Roman Koudelka, se kterými jsme pořídili rozhovor.
Karolína Indráčková má ve Willingenu na body cestu poměrně dobře umetenou. Vzhledem k přihlášení jen 34 závodnic by bodový zisk měl být malou povinností. Jak jediná Češka na startu trávila dnešní čekání (místo 12:15 nakonec ženy začaly až v 18:25)? „Byl to trochu delší den, ale na to jsme zvyklé. Když čekáme tady nahoře, tak jen stačí vypnout hlavu a nic moc nedělat, hlavně nepřemýšlet moc nad skoky. Když jsme pak odpoledne čekali, hráli jsme karty a bylo to v pohodě (smích),“ nedělala si desenská závodnice z větrných trampot. S můstkem Mühlenkopfschanze se loni úplně neskamarádila, letos tedy bude ve sbližování pokračovat: „Jo, musím se na to asi vyspat, dneska to byly špatný skoky. Předtím jsme byli trénovat v Planici, ale tohle je zase úplně jiný můstek. Nějak se s tím musím v hlavě srovnat a zítra to bude určitě lepší,“ věří sedmadvacátá závodnice prologu.
Čím se tedy liší můstek ve Willingenu od ostatních velkých můstků, na které je Karolína zvyklá? „Za hranou tu není vůbec žádná výška, i z Planice jsem zvyklá na to, že nějakou výšku mám. Tady ten buben lížu, v letové fázi dlouho nevydržím a celkově se s tím peru. Na tomto typu můstku jsem už dlouho nebyla. Jak mi chyběla výška, tak mi ani nepomohl poryv proťáku, spíš mě to postavilo na záda a spadla jsem o to rychleji,“ posteskla si nejlépe postavená Češka v pořadí SP. Pocity z předešlých tréninků však měla pozitivní: „V Planici to bylo docela fajn, tam jsem se docela zlepšovala v letové fázi, ale tady jsem zatím ještě ani neletěla, takže to chce spíš zlepšit odraz a hranu. Taky mám docela aktivní vršek a musím ho po odrazu víc nechat do směru,“ popsala zkušenější ze sester Indráčkových. Pro zítřek jsou cíle jasné: „V tomhle počtu bych bodovat určitě měla, chci ale hlavně předvést skok takový, abych aspoň kousek letěla a skočila nějaký svůj pěkný skok.“
Foto: Roman Koudelka (autor: Jan Štěrba)
Muži na rozdíl od žen nemuseli tolik vyčkávat, jak ovlivňovaly nevyzpytatelné podmínky skokanský den v kvalifikaci 46. Romana Koudelky? „Jednoduché to nebylo, ale na druhou stranu si myslím, že se vítr snažili dost hlídat. Když jsem se nahoře šel proběhnout 200 metrů od můstku, tak tam to ohýbá stromy a je štěstí, že fouká z dobré strany a můstek to pokryje, takže je to relativně bezpečné. Jediné co bych řekl, že můstek není moc ideálně upravený, ale v tomhle počasí bez sněhu je to těžké,“ zhodnotil stav můstku lomnický skokan. Pětinásobný vítěz závodů SP také vyjádřil obavu o další stav můstku: „Teplé počasí je hodně znát, mám pocit, že když zítra bude pršet, tak se jim tam stopa rozpustí úplně. Není to klasická stopa, ale spíš takové koryto. Dopad je taky hrozně měkký a hrbolatý, ale těžko s tím něco v těchto podmínkách dělat,“ smířlivě dodal jediný letos bodující Čech.
Koudelka po závodech v Zakopanem vyrazil trénovat a testovat nové boty do Planice, jak tréninkové dny hodnotí? „Nejvíc jsme zapracovali na skokanských botech, protože s tím mívám obrovské problémy a teď bych řekl, že jsem si na ně na sebe zvyknul relativně rychle a dobře, to pro mě bylo hodně potěšující,“ shrnul šestačtyřicátý skokan kvalifikačního kola. Ve Willingenu původně ani startovat neměl, co nakonec rozhodlo ve prospěch účasti? „Záležet to na mě, tak sem nejedu (smích). Zase by ale byla škoda vypadnout ze závodního rytmu, tak jsme se rozhodli takhle. V pondělí jsem jel do Planice, tam jsem v uterý a středu trénoval, takže trochu jsme plán pozměnili a uvidíme, jestli jsme udělali dobře.“
V botách ale rozhodně dnešní rezervy nevidí: „Mám s tím tady problém. Vždycky, když jedu z Planice na jiný můstek, tak si delší dobu zvykám. Potvrdilo se to i tady. Ale postup tam je a zítra je nový den, tak není čas věšet hlavu. První den a první tréninkové skoky mám vždycky takové hektické. Ale koukneme na to a zjistíme kde je příčina, myslím, že se potřebuju i trošku uvolnit a pak si věřím, že to už bude lepší, ale uvidíme. Hlava ví, co má dělat, a je to hlavně o tom, nic moc neštelovat a nechat to plynout,“ uzavřela dlouhodobá česká skokanská jednička.
Hlavní foto: Karolína Indráčková (autor: Jan Štěrba)
