Skokan Světového poháru Roar Ljoekelsoey vyměnil norské závody Severského turné za jiná domácí klání a na úplně špatnou kartu rozhodně nevysadil. Už sobotním závodě obsadil třetí místo, kdy nepřekonal jen rakouské vítěze Bastiana Kaltenbocka a krajana Henninga Stensruda, v neděli v Trondheimu na můstku HS 131 dokonce triumfoval. Špatně se nevedlo ani Čechům, během víkendu bodovali celkem sedmkrát. Nejlepším umístěním bylo dvakrát dobyté 12. místo, nejprve Lukášem Hlavou, ve druhém závodě Martinem Ciklem.
SOBOTA PATŘILA KALTENBOECKOVI, HLAVA 12.
Do soutěže nastoupila šedesátka skokanů, dva z nich však postihla diskvalifikace a na výsledkové listině není k vidění zrovna jeden český výkon – skok Martina Plhala. Po jednom skoku předvedli 38. Čestmír Kožíšek (111m) a 46. Lukáš Kubáň (107m), smolné 33. místo obsadil Jiří Mazoch (111,5m), kterému do druhého kola scházely lepší známky od rozhodčích. Místo Jirky tak postoupil Rakušan Thomas Thurnbichler (111,5m a 104,5m), který se ani druhým pokusem neodlepil od 30. příčky.
Půl metru navíc zajistilo postup Ondřeji Vaculíkovi (112m) a 112,5 metry druhého kola se stabilizoval na 24. místě. Dvojice Lukáš Hlava, Martin Cikl navázala na vancouverský úspěch a pronikla mezi nejlepší dvacítku. Tentokrát však umístění v TOP 10 nevykřesali. Martin Cikl sice se skokem 120,5m parádně vyšlápl, o deset metrů kratší druhý pokus – 110m, však stačil na 16. místo, které sdílel s Němcem Christophem Haenelem (117,5m a 113m). Lukáš Hlava naopak druhým kolem vybojoval 12. příčku, ke 113m přidal skvělých 124m a z třetí desítky poskočil na nejlepší české umístění.
Na nejlepší desítku, kterou ve čtveřici ovládli domácí Norové, nedosáhl také lídr Kontinentálního poháru Stefan Thurnbichler (120,5m a 106,5m) z Rakouska, kterému se podobně jako Martinu Ciklovi nevyvedlo druhé kolo a skončil dvacátý druhý. Rakouské barvy tak musel hájit třeba Nicolas Fettner, který se svým vyrovnaným výkonem, dvakrát 125,5, jen o 2,4b nestačil na pódium. V boji o nejlepší desítku uspěla slovinská dvojice – Jurij Tepes (127m a 119,5m), aspirant na vítězství, který po nevydařeném druhém pokusu zachránil alespoň páté místo, a osmý Mitja Meznar (113,5m), autor nejdelšího skoku druhého kola – 130,5m.
Rakušan Kaltenboeck přemohl nejdelším skokem domácí dvojici.
Z norského týmu vyčnívali sedmý Jon Aaraas (127m a 116m), kterému se obdobně jako Juriji Tepesovi nepodařilo navázat na první kolo, a obzvlášť pódiová dvojice Stensrud, Ljoekelsoey. Roar Ljoekelsoey, který přišel do Kontinentálního poháru „na hostování“, uhájil vyrovnanými výkony 126,5m a 125m třetí místo před Fettnerem. A Henning Stenrud (129,5m a 127m), další z možných vítězů, o osm bodů porazil krajan Ljoekelsoeye a připsal si stříbrnou příčku.
Další vítězství si v Norsku užil Rakušan Bastian Kaltenboeck, který zaznamenal nejdelší skok dne – 132,5m, a průběžné vedení obhájil dalším dalekým pokusem mířícím na značku 129,5m. Stobodový příděl navíc druhý muž CoC získal s náskokem sedmi bodů.
„Z vítězství v závodě jsem nadšený,“ zářil po závodě Kaltenboeck. „Ve Vancouveru jsem nebyl kvůli dlouhému letu dobře naladěný, ale tady v Trondheimu jsem se cítil uvolněný. Jediným problémem bylo, že se mi po cestě z Vancouveru do Trondheimu ztratila zavazadla a já tak mohl absolvovat jen jedno tréninkové kolo,“ postěžoval si. „Ale teď už si z toho po dnešním vítězstvím nic nedělám,“ dodal s úsměvem.
„Ještě nikdy jsem vyhrál závod Kontinentálního poháru, takže mým plánem to bylo změnit,“ vyprávěl Henning Stensrud. „A skoro se mi to povedlo. Ale i v CoC je úroveň vysoká a já jsem se svým druhým místem nadmíru spokojený. A zítra se pokusím o dobytí vítězství znovu,“ plánoval si v sobotu po závodě.
„Je to poprvé, co závodím v Kontinentálního poháru, takže jsem šťastný, že jsem třetí,“ radoval se Roar Ljoekelsoey z pódia, na která se už dlouho nepostavil. „V tréninku a zkušebním kole jsem moc dobře neskákal, ale v závodě jsem si vedl skvěle. A zítra se pokusím víc relaxovat.“ A plán tohoto Nora se oproti přání prvního v neděli skutečně vyplnilo.
Výsledky sobotního závodu (8.3.)
LJOEKELSOEY NEDĚLNÍM VÍTĚZEM, CIKL 12.
Neděle byla z českého pohledu úspěšnější, ze sedmi startujících postoupili čtyři. Na 33. místě nahradil Jiřího Mazoch Lukáš Kubáň (110m), jemuž do postupu chyběl asi metr, 41. pozice patřila Čestmíru Kožíškovi (108,5m). Druhý zástupce ročníku 1991 Martin Plhal (93m) obsadil 43. místo. Lukáš Hlava si oproti sobotě o deset míst pohoršil, za 22. příčku však mohl být vděčný. Nepovedené první kolo – 111m, vylepšil 117 metry kola druhého. O místo před Lukáše poskočil výkonem 114,5m a 116m Ondřej Vaculík, den předtím dvacátý čtvrtý.
Bodové ohodnocení si vychutnával Jiří Mazoch (113,5m a 118m), po sobotním těsném nepostupu prolomil smůlu a po zdařeném druhém kole obsadil 18. místo. Nejlepší Čechem závodu se stal Martin Cikl. Vítěz závodu ve Vancouveru pokořil hranici 120m a s délkou 116,5m a 121,5m zajistil Česku další dvanácté místo.
V nejlepší desítce se poměr sil mezi dvěma nejsilnějšími státy vyrovnal, čtveřici Norů vyvažovala čtverka z Rakouska. 124,5m zachraňoval první pokus sedmý Stefan Thurnbichler (115,5m), vedoucí muž soutěže, šestá příčka patřila Markusi Eggenhoferovi (115m a 127m), který předvedl jeden z nejdelších skoků závodu. Z umístění v nejlepší desítce se radovalo sousední Polsko, osmou příčku získal Lukasz Rutkowski (123m a 119,5m), který porazil Rakušana Andrease Strolze (118m a 122,5m), celkově devátého. I Německo se těšilo z úspěchu – Felix Schoft (122,5m a 119,5m) vybojoval pátou příčku.
Ljoekelsoey se Stensrudem si vyskákali planické lety.
Boj o vedoucí pozice však probíhal v režii domácích, trojici Norů rozdělil jen jediný Rakušan. Velká bitva se strhla o třetí místo, o pódiovém umístění rozhodly pouhé tři desetiny bodu. Henning Stensrud, který toužil po vítězství, alespoň druhým pokusem přeskočil krajana Vegarda Skletta (124m a 128m), 122,5m doplnil skokem mířícím na značku 130,5m. O vítězi se již od prvního kola rozhodovalo zejména mezi dvojicí Ljoekelsoey – Kaltenboeck, oba začali výkonem 125,5m. V závěru závodu se po pokusu Stensruda vybičovali k pokoření 130-ti metrové hranice a dvakrát padlo maximum dne. Nakonec se musel sobotní vítěz sklonit před uměním zasloužilého Nora, Roar Ljoekelsoey (134m) překonal Bastiana Kaltenboecka (132,5m) o metr a půl a přidal navíc bezchybný styl.
„Jsem nadmíru spokojený s mými 134 metry a 20-ti bodovou známkou od jednoho z rozhodčích,“ hodnotil poté Ljoekelsoey. Skvělými víkendovými výkony si navíc vyskákal nominaci pro lety v Planici. A možná právě planické finále letošního ročníku Světového poháru se stane pro vynikajícího norského skokana posledním závodem kariéry. „Po dubnovém národním šampionátu si udělám přestávku než se rozhodnu, zda příští sezónu pokračovat či nikoliv,“ prozradil dvojnásobný letecký mistr světa z roku 2004 a 2006.
„S víkendem v Trondheimu jsem velmi spokojený. Včera jsem byl nejlepší já, ale dnes byl skvělý Roar, takže je to fér, že získal první místo,“ připustil stříbrný Kaltenboeck. O své spokojenosti, nejen co se výkonů týká, mluví i Henning Stensrud, poslední z medailových skokanů víkendu. „V Granåsenu bylo nádherně, stopa byla perfektní a příprava můstku velmi dobrá. Všechno se zdálo být pod kontrolou,“ vychaloval domácí zázemí. A také si zažertoval: „Řekněte Mikovi, že bych byl rád v týmu, který o víkendu pojede do Planice.“ A Kojonkoski mu přání splnil. S Ljoekelsoeyem se tak přidají k sestavě: Anders Bardal, Tom Hilde, Anders Jacobsen a Bjoern Einar Romoeren Romoeren, planickému a zároveň světovému rekordmanovi.
Výsledky nedělního závodu (9.3.)
Závěrečný závod Kontinentálního poháru se uskuteční již v úterý 11. března ve Vikersundu v 18:00h, on-line výsledky naleznete na stránkách skijumping.pl, sekce CoC Live.
foto: Roar Ljoekelsoey (zdroj: skoky.net)
