Po Milošovi Kadlecovi, Vítovi Háčkovi a Vojtěchovi Štursovi představujeme dalšího českého juniora, Davida Rippera. Devatenáctiletý skokan z Třince reprezentující frenštátský klub na sebe výrazně upozornil při letním mistrovství ČR 2011 na domácím můstku ve Frenštátě, kde vybojoval stříbrnou medaili v kategorii juniorů.
Tvá forma v posledních měsících, letech vzrůstá. Čím je dán tento vzestup?
Je to hlavně tím, že jsem získal nějaké zkušenosti a za poslední 3 roky se ve Frenštátě změnili už 3 trenéři a každý z nich mi dal něco. V létě jsem hodně zapracoval na technice a o prázdninách jsem začal spolupracovat s kondičními trenéry, bratry Pavlem a Mirou Sajlery.
Výsledkem a vyvrcholením sezony bylo stříbro na MČR na domácím můstku, co pro Tebe tento úspěch znamená?
Určitě motivaci do dalších důležitějších závodů a taky abych na sobě usilovně dál pracoval.
Prozatím jsi byl nejblíže prvním bodům ve FIS Cupu ve Szczyrku, kde Ti uteklo bodované místo o jednu příčku a půl bodu. Jak se na to teď s odstupem času díváš?
Mrzelo mě to dost, ale určitě bude ještě možnost to napravit a bojovat o vyšší příčky než jen 30. místo.
Zisk bodů bude tedy Tvým hlavním cílem do příští sezony, nebo budeš mířit výš? Kupříkladu na MSJ…
MSJ je hlavním cílem, ale nejprve se budu chtít nominovat a udělám pro to co nejvíc.
Foto: Podium junioři MČR 2011: zleva: Ripper, Háček, Bláha (autor: Ing. Jiří Sedláček)
Jak vypadá Tvá letní příprava a jak trénink v zimě? V čem jsou největší rozdíly?
Moje letní příprava byla hodně o skocích a technice, postupem se přidávaly tréninky silové, rychlostní a taky hodně dynamiky. V zimě se spíš bude trávit hodně času v tělocvičně a na můstku. Hlavním rozdílem mezi létem a zimou je ten, že se v létě hodně trénuje a připravuje se na zimu a v zimě se spíš udržuje, co se v létě natrénovalo.
Jak často trénuješ? V čem vidíš momentálně své největší rezervy?
Trénuji každý den. Když se podaří a kondiční trenér má taky čas, tak i v soboty. Nejvíce se zaměřuji na dynamiku, jelikož v tom letos ztrácím a velké rezervy mám taky ještě v technice.
Doplňuješ si trénink i jinými sporty, kromě skoků?
Na to není moc času, ale pokud je, občas si zajdeme s Jirkou Mazochem zahrát squash. Jinak jako ostatní kluci volejbal a fotbal.
Soutěžíte mezi sebou a panuje zdravá rivalita i na tréninku, nebo berete vážně jen závody?
Ta zdravá rivalita je určitě všude. Když hrajeme fotbal nebo děláme cokoliv jiného, tak se určitě hecujeme, potom to člověka i více baví.
Když se naskytne příležitost, vyjedeš jako divák na nejvyšší soutěž?
Když jedem dělat předskokany do Liberce nebo do Harrachova tak ano, ale jinak ne.
Když jsi zmínil Harrachov, tak se nabízí otázka, jak jsi na tom s mamutími můstky, okusil jsi už nějaký?
Zatím ještě nebyla možnost, loni jak byly lety v Harrachově, tak jsme měli závody v Zakopanem, což mě trošku mrzelo. Snad příští rok.
Jaká je tedy dosud hodnota Tvého nejdelšího skoku?
Zatím jenom 122m ve Wisle.
Ve Frenštátě máte jednu ze dvou nejlepších českých skokanek. Sleduješ proto ženskou soutěž a úspěchy Vlaďky Pustkové?
Tak určitě, když jsou někde na závodech, vždycky se podívám na online výsledky na internetu, jak se naším holkám daří.
Musel jsi kvůli skokům něco v životě obětovat, něčeho se vzdát, nebo ses do takovéto situace ještě nedostal?
To asi ne, možná jen nějaké dovolené. Nejezdím vůbec nikam a raději trénuju. Ale na tohle bude ještě hodně času, až jednou skončím.
Co je Tvým největším skokanským cílem?
Nedávám si velké cíle, stanovuju si je spíše postupně. Třeba teď je mým cílem dostat se na MSJ a potom si zase budu dávat vyšší a vyšší cíle.
Co je podle Tebe základem úspěchu ve skocích?
Obětovat tomu veškerý volný čas, tvrdě trénovat a jít si za tím, čeho chci dosáhnout.
O TJ Frenštát pod Radhoštěm – „líhni hvězd“
Z Frenštátského klubu vzešlo hned několik skokanů, jejichž úspěchy sahaly a sahají daleko za hranice České republiky. Tím nejznámějším, který se svými úspěchy zasloužil o velký rozvoj skokanského sportu ve Frenštátě i v celé ČR, je Jiří Raška. Nejen první český vítěz ze zimních olympijských her, ale také mistr světa v letech Jaroslav Sakala či vítěz Světového poháru a Turné čtyř můstků Jakub Janda jsou dnes vzory pro mnoho mladých českých závodníků. „Určitě je to skvělé, že v našem klubu vyrostly takové persony. Pro mě osobně je to motivace, že se dá i tady v Česku dosáhnout takových výsledků. My mladí bychom si z nich měli vzít příklad.“
Chybami se člověk učí. – To platí také ve skocích, kde k eliminaci chyb napomáhá závodníkům video. „S trenérem rozebíráme skoky na videu, vždycky se najde něco, co změnit a na čem zapracovat do dalších skoků,“ prozradil David.
Trenér frenštátských skokanů Zdeněk Krompolc plánuje svým svěřencům veškerou přípravu i tréninkové dávky. Přes týden trénuje tým společně a o víkendu každý individuálně. Také účast na republikových kláních určuje závodníkům klubový trenér. Jeho starostí jsou i další organizační záležitosti související s cestováním, jako ubytování nebo stravování, jen do dopravy se zapojují i samotní závodníci. „To se třeba střídáme s řízením, když jedeme do Liberce nebo někde po ČR,“ osvětlil David.
A jak vyplňují frenštátští skokani volný čas po tréninkových dávkách na soustředění? „Většinou trávíme čas na pokoji a všichni sedíme u notebooku (smích), nebo se díváme na filmy, chodíme do tělocvičny na volejbal a na fotbal,“ zakončil David.
Hlavní foto: David Ripper (autor: Pavel Mikeska)
