Devátý Koudelka: „Devítka je mé číslo“

Ani velká lítost, ani velká radost. Roman Koudelka je se svým výstupem na domácím šampionátu poměrně spokojený. „Já se řídím tím, že devítka je mé šťastné číslo – byl jsem tu dvakrát devátý, a třeba do budoucna to bude něco znamenat. Z velkého můstku určitě nejsem zklamaný, zvlášť po těch trénincích, které mi nevycházely, a myslím si, že jsem zabojoval a jsem za to rád.“ Nad překaženou možností ještě něco s devátým místem ve druhém kole udělat moc nepřemýšlí. „Byly tam malý rozestupy, takže jsem se mohl propadnout nebo trochu posunout nahoru. Ale takovej je sport a s tím nic nenadělám.“

„Ve druhém kole, než ho zrušily, byly vážně špatný podmínky. Skok byl ve druhém kole dobrej, ale bohužel… Pak po mě skočil Ammann jen 110m. Restartované druhé kolo bylo co do podmínek ještě horší, takže je dobře, že ho zrušili,“ myslí si Roman. „Takhle je to víc spravedlivý. Regulérní první kolo tolik nebylo, ale zase v něm nebyly takové rozestupy větru.“

Nad restartem moc nezuřil, s rychlými přesuny zpět na můstek bezprostředně po předvedeném druhém pokusu se vypořádal bezproblémů. „Pro mě to restartování druhého kola moc neznamenalo, já jsem byl hned připravený, ale horší třeba kluci, kteří skákali na jeho začátku. Třeba Lukáš Hlava už měl dávno odskákáno a chodil si v klidu pod můstkem a najednou zjistil, že musí ještě jednou na můstek. To už asi moc příjemný nebylo.“

Pak přišla z Koudelkových úst slova chvály. „Fanoušci mě mile překvapili už v prvním závodě. Tolik lidí přišlo i navzdory těm cenám, s tím jsem vůbec nepočítal a chtěl bych jim za to poděkovat. Konečně jsme tady zažili domácí atmosféru.“ Ocenil také práci organizátorů, kteří bojovali se sněhovými přívaly. „Funkcionáři, kteří vyfoukávali stopu, udělali dobrou práci a za to jim určitě patří dík,“ podotkl.

V sobotu odpoledne čeká na Romana a celý český tým poslední úkol – zabojovat v domácím prostředí v týmovém závodu. „Zítra můžeme být silní. Lukáš Hlava, Jakub Janda i Ondřej Vaculík skákali výborně v trénincích, takže když nám to všem sedne, šance na úspěch může být velká,“ uvažuje Koudelka. A šance na medaili? „Ta šance tam pořád je,“ usmívá se. „Tady může někomu fouknout, někomu ne. Nic není jistý dopředu.“ Jen aby nedopadli jak v pátek vyhecovaní běžci – ne u Chlumce, ale u Vesce.

Foto: Roman Koudelka (autor: MiV)