Dobrý trénink ještě neznamená dobrý závod

Suverénní v trénincích, poražená v závodě. Daniela Iraschko. Spokojený v trénincích, vyřazený už kvalifikací. Emmanuel Chedal. Dva názorné příklady toho, že skoky na lyžích jsou jedním z nejzrádnějších sportů na světě. Rakouská skokanka byla pokud ne nejžhavější, tak minimálně jednou z favoritek na zlato. Po premiérovém závodě na MS ale odcházela s hlavou skloněnou. Francouzský reprezentant zase patřil k adeptům do mistrovské patnáctky, ne-li desítky. Výsledkově v průběhu sezony i v oficiálních trénincích na Ještědu prokazoval solidní formu. Ale taky v jeho případě přišlo to osudné „ale“, které ho připravilo o start v závodě hned během kvalifikačních bojů.

Trenér hledí do budoucna, Iraschko se na to jen ironicky uchechtne

Pár okamžiků dělilo štěstím nabytou tiskovou konferenci ženských vítězek od setkání čtvrté ženy závodu s senzacechtivými novináři. Daniela Iraschko se obrnila kšiltem a přítomností svého trenéra, vysvětlovala, jak byl závod těžký a jak se snažila předvést skoky na 100%, ale že se jí to zkrátka vůbec nepodařilo. Přitom její pohled vyprávěl ještě další příběh – jak moc toužila po zlatě, jak moc chtěla po výborně zvládnutém návratu do Kontinentálního poháru zúročit své skokanské zkušenosti na mistrovském můstku. Z očí jí hleděla výtka „já měla vyhrát, já jsem morální vítěz, kterého okradli“.

Spolu s trenérem se shodla na zhodnocení, oba přitakali, že výsledek berou prostě jen jako zjevenou pravdu, že to byl prostě obrovský pech. Kouč Gerald Daringer pak ještě sám prozradil, jak se dívají do budoucna, jak je teď v jejich zorném poli mistrovství světa 2011. Ale Iraschko nevědomky prozradila svůj osobní názor – té poznámce se jen neslyšně uchechtla, v ironickém smíchu v koutku úst.

V té době už bude sedmadvacetiletou ženou, která už bude mít z té mladické skokanské dračice zase o něco míň. Už teď slevila z celorůžového přelivu vlasů a z pod pokrývky hlavy vykukovaly mezi blonďatými pramínky jen některé zplihlé růžové ocásky, poraženecky odevzdané stejně jako hlava, ze které vystupovaly. A přitom ještě o pár hodin dříve zářila ve zkušebním kole se suverénním veleskokem…

Zlostná kvalifikace: Chedal ne, Zografski ano

Ne favoritem, ne jasným lídrem. Přesto se Emmanuel Chedal zdál být jedním ze skokanů, schopných uhrát na libereckém středním můstku nějakou slušnou přední pozici. První tréninky, kde konkurence tolik nezlobila, dokázal zazářit, v pozdějších, kdy špička dorazila na můstek, se pohyboval nejhůře okolo dvacítky. Jako zástupce sílícího skokanského družstva z „neskokanské Francie“ mohl dovršit snahu trenéra Pekka
Niemeläho. Z outsiderů vybudoval kvalitní, perspektivní tým.

Foto: Emmanuel Chedal (autor: Michaela Vondrášková)

V proměnlivých, často nemilosrdných podmínkách ale během kvalifikace neobstál. Ještědský vítr, tak pověstný svou nevyzpytatelností, foukl skupině kolem Chedal pekelně zle. Na mále měl také o medaili špitající Koudelka, na hraně postupu se v sobotní kvalifikaci, předcházející jen o hodinu samotný závod, pohyboval taky Michael Uhrmann. Čech i Němec ale na rozdíl od Chedal proklouzli a další síto je nezastavilo ani v postupu do finálového kola závodu. Jen Chedal, už dávno svlečený z kombinézy, stále kroutil nevěřícně hlavou. I na jeho úkor postoupil třeba trvale podprůměrně skákající Bulhar Vladimír Zografski. Podruhé během necelých osmačtyřiceti hodin štěstí poposedlo na jiného koně.

Hlavní foto: Daniela Iraschko (autor: Michaela Vondrášková)