Závěrečný závod ženské letní Grand Prix ve Frenštátu pod Radhoštěm byl rovněž ve znamení loučení. Svůj poslední skok kariéry v prvním kole vystřihla Barbora Blažková. Ihned po závodě nám poskytla dojemný rozhovor.
[b]Tohle byl tvůj poslední skok kariéry. Jaké jsou tvé pocity? [/b]
„Já jsem to vlastně oznámila už na jaře, že se chci posunout jiným směrem, netrénovala jsem prakticky, byla jsem tady v červnu na čtyři skoky a po měsíci včera. Můj cíl byl si to tady užít a podpořit holky, které jsou fantastické, jsem za ně strašně ráda.“
[b]Kam se budeš posouvat dál ve svém životě? [/b]
„Otevřely se mi úplně jiné možnosti, chci začít žít, mám novou práci, kde se můžu taky kariérně rozvíjet. Takže asi kariéra jinde.
[b]U skoků tedy v jiné roli nezůstáváš? [/b]
„Nene, je tu vlastně Míša Rajnochová, která je teď u ženského týmu. Bylo mi nabídnuto v Desné, že bych mohla trénovat malé děti, ale jak říkám, mám práci, mám ji osm hodin každý den a časově se to nedá stíhat.“
[b]Co říkáš na svůj tým? Čtyři holky na domácí LGP na bodech… [/b]
„Myslím si, že Tomáš Vambera je pro ně trenér na správném místě. Už za takovou krátkou dobu dokázali udělat strašně moc práce. Jsem na ně pyšná, protože Klárce [i](Kláře Ulrichové, pozn. red.)[/i] je teprve 15 let, je to její první svěťák a skočí tady 90 metrů, jakoby se nechumelilo. Všechny čtyři jsou na bodech, nemůžu říct nic jiného, než že jsem pyšná.“
[b]Jsi spokojená v kariéře se vším, co jsi dokázala, nebo zůstane navždy něco nesplněno? [/b]
„Tak jak říkají trenéři; mám na víc, vždycky to tak bylo. Bohužel jsem to nedokázala prodat. Co se týče rychlosti a dynamiky, z holek jsem na tom vždycky byla nejlíp, ale na druhou stranu oproti nim jsem měla vždycky problémy s váhou, což vědí všichni, to se netají. Byly tam světlý chvilky, loni už jsem se trápila. Jsem ráda, že zrovna tady na tomto můstku, který je pro mě srdcový, můžu ukončit kariéru, která byla dlouhá 15 let.“
[b]Co považuješ tedy za svůj největší úspěch? [/b]
„Za můj největší úspěch považuji první místo na EYOF v Rumunsku, kde jsme právě společně s Kájou Indráčkovou, Míšou Rajnochovou, a ještě tenkrát s Natálií Dejmkovou, vyhráli první místo v týmech. V jednotlivcích je to asi 23. místo na svěťáku v Oberstdorfu na velkém můstku.“
[b]Ještě se vrátím k loňské zimě, kdy jsi překvapivě nestartovala na mistrovství světa. Bylo to něco, co přispělo ke konci kariéry, nebo už to bylo předem jasné? [/b]
„Tak jak říkám, měla jsem problémy s váhou, po MS jsem se snažila, byla jsem vlastně i u odbornice, aby mi s tím pomohla. Bohužel to bylo málo a poslali mě domů, to byla pro mě, když to řeknu blbě, třešnička na dortu, kdy jsem se rozhodla, že se chci posunout jiným směrem.“
[b]A svaz tě tady v tom nějak podporoval, nebo jsi to všechno měla na vlastní pěst? [/b]
„Ne, já jsem dostala váhový limit a jim bylo jedno, jak to zvládnu nebo nezvládnu. Jitka Pánková mi tenkrát poradila takovou odbornici a já jsem ji kontaktovala. Nejdřív mě odmítla, protože tam chodí lidi, co mají opravdu problémy s váhou (smích). Nakonec mi pomohla, ale bohužel prostě váha se pak zastavila a šlo to pouze objemově, a to bylo špatně. Snažila jsem se, mělo mě to nabudit dál, ale mě to srazilo dolů a zjistila jsem, že to nechci dělat.“
[b]Nás už tady poslední rok překvapuje svými skoky Kája Indráčková. Ty jsi s ní skákala dost dlouho, čekala jsi, že takhle vylétne? [/b]
„Je to tak, s Kájou se taháme vlastně od začátku, co skáču. Myslím si, že si to zaslouží úplně nejvíc z těch holek, co tady jsou, protože ačkoliv Kája nemá tolik talentu, tak je to dříč a strašně dlouho čekala na to, až přijde ta forma a ona přišla v pravý čas. Doufám, že se bude takhle rozvíjet dál, protože si to podle mě prostě zaslouží. Nejdůležitější je to, že maká. Maká a nevzdává to.“
Báře Blažkové děkujeme za krásnou reprezentaci naší země a do budoucna přejeme jen to nejlepší!
[i][b]Foto: Barbora Blažková [/b](autor: Jana Zuzaňáková)[/i]
