Bezprostředně po prvním ze dvou závodů Kontinentálního poháru mužů ve Frenštátě pod Radhoštěm jsme vám zpovídali také Františka Holíka, který si vyskákal cenné 17. místo.
[b]Po dlouhé době návrat na body v Kontinentálním poháru, jak jsi spokojen? [/b]
„No, je to myslím návrat po 3 letech. Myslím, že jsem tady naposled bodoval v roce 2016. Jsem spokojený určitě, i kdybych byl třicátý, budu spokojený. Ty body jsem chtěl, ale především jsem rád za ty skoky, které se zlepšily. Ukazoval jsem to i v trénincích minulý týden, že to vypadá nadějně, i teď v oficiálním tréninku a ve zkušebním kole to bylo dobrý. Tak jsem prostě chtěl udělat v závodě taky takové skoky, byly sice trošku horší, ale i tak to dalo hezký 17. místo.“
[b]V Kranji se to moc nevyvedlo, pak ses vytratil. Co se za tu dobu změnilo, na čem jsi nejvíce zapracoval? [/b]
„No ani nevím, jaké tam byly závody, ale prostě trénovali jsme, skákali jsme. Trénovali kondici s kondičním trenérem Lukášem Honzíkem, s Kubou Jiroutkem a Lukášem Hlavou jsme trénovali hlavně techniku. Byli jsme taky na soustředění v Planici, kde se to určitě zlepšilo. Pak jsem byl tady a zlepšilo se to tolik, že jsem věřil, že to vyjde.“
[b]Všiml jsem si, že po odrazu tam pořád korekce rukama jsou, je to taková tvoje největší chyba? [/b]
„Je to taková největší chyba, ale když to jsou jenom korekce rukama, tak je to ještě dobrý. Minulý týden jsem tady měl skoky, kdy jsem lítal úplně rovně a bez jakýchkoli korekcí. Jde jen o to, zaskákat si více těch závodů a být ještě víc uvolněný, tak jako v tom tréninku a skákat si na pohodu. Věřím, že pak ty skoky budou rovný a ještě lepší a delší.“
[b]Ty jsi říkal, že bude pro tebe tato sezóna zlomová. V čem to spočívá? [/b]
„Tak je to těžký na hlavu, když tomu člověk dává všechno a trénuje a stále se nedaří. Ty výsledky určitě nebyly takový, jaký bych si přál. Teď na jaře jsem byl navíc vyřazen z reprezentace a podmínkou abych byl zpět, bylo bodovat v Kontinentálním poháru, což se mi teď podařilo, to jsem rád. Ale jde hlavně o to, nejen být v té reprezentaci, je to samozřejmě hezký a tady v Česku i podstatný, abyste mohl pokračovat, ale jde o to, aby se ty skoky prostě lepšily, aby mě to bavilo a abych skákal hezky, tak jako dřív a měl z toho radost. Když člověk jezdí na závody a i ty tréninky jsou třeba špatný a pořád je to dokolečka, tak to člověka už štve a sráží. Tak jsem rád, že teď to jde nahoru, tak snad to bude i nadále pokračovat.“
[b]Ve Frenštátu se ti dařilo i na MČR, teď taky. Je to nějaký efekt tohoto můstku? [/b]
„Zase na druhou stranu, když jsem neskákal dobře, tak jsem ani tady neskákal dobře. Ale jo, je to asi jeden z mých oblíbenějších můstků. Je trošku náročnější, hlavně pro ty zahraniční týmy, je tam takový hrb před odrazem, tak je možná těžší pro ně si na to zvyknout. Ale jo, ten můstek tady mám rád, znám ho odmalička, poprvé jsem tu skočil v sedmi letech, nějakých 55 metrů sice, ale tak ten můstek znám, několik závodů jsme tady odskákali. Určitě jsem hlavně rád, že to jsou závody v Česku, že taky můžeme někdy skákat před domácím publikem.“
[b]Návrat na body to byl po třech letech, byli to nejlepší závodní skoky od té doby? [/b]
„Závodní určitě. V tom tréninku minulý týden jsem měl určitě lepší skoky, ale v závodě jsem asi lepší skoky za ty tři roky nepředvedl.“
[b]Takže kde by byly tvoje současné možnosti, kdyby se to z toho tréninku převedlo do závodu? [/b]
„Trenér Kuba Jiroutek říkal, že v tom prvním kole jsem nějakých určitě 97-98 metrů mohl skočit, takže to by bylo někde okolo té TOP 10 asi nebo tak nějak, což by bylo hezký, ale jsem rád, že to jde alespoň takhle postupně a třeba zítra se to podaří ještě dál.“
[i][b]Foto: František Holík [/b](autor: )[/i]