Český skok na lyžích má za sebou první týdny zimní sezony, které byly oproti těm minulým rozhodně nadějné. Kromě stabilních bodů sester Indráčkových se třikrát do finále podíval také Roman Koudelka, v závodech FIS Cupu navíc bodovali hned dva junioři. Ač je pořád co vylepšovat a například na bodovém kontě ze závodů Kontinentálního poháru zeje nula, pokrok je viditelný. Podobně situaci vnímá také šéftrenér Gaj Trček, kterého jsme detailně vyzpovídali po víkendu ve Wisle!
Máš za sebou první závody Světového poháru v roli hlavního trenéra, jak hodnotíš výsledky?
Myslím, že výsledky jsou v porovnání se čtyřmi posledními roky skvělé. Vidíme, že jsme na správné cestě a v Romanovi pořád hodně je. Pořád jsme ale v procesu učení například nové nájezdové pozice a techniky, někdy to vyjde lépe, někdy hůře. Turné čtyř můstků je ale z mého pohledu víc než úspěch! Takový malý zázrak.
Před sezonou to určitě bylo stresující, opadlo to po dobrém Turné?
Neříkal bych přímo stresující, jsem měl celkově mírné obavy kvůli tomu, že jsem tenhle cirkus zažíval poprvé. I díky výsledkům jsem se ale už dost uklidnil, sezonu jsme rozjeli podle plánu, ale jak jsem říkal, Roman dokáže skákat ještě mnohem lépe než na Turné. Takže se už nemůžu dočkat dalších závodů.
V rámci PolSKI turné zní na první pohled trochu nelogicky start ve družstvech v Zakopanem, kde je šance na zisk bodů a prize money malá a na druhé straně neúčast v závodě dvojic ve Wisle, kde by to naopak papírově vyjít mělo. Proč tomu tak je?
Snažíme se držet plánu, navíc Radek (Rýdl) a Beny (Holub), teď neskáčou na úrovni Světového poháru. Do Zakopaneho kluky vezmeme, aby i ostatní viděli, kde jsou oni, jak fungují ostatní a co vše je potřeba zlepšit. S účastí v supertýmech byl i logistický problém, protože už jsme předem udělali všechny rezervace. Body nebo peníze pro mě nejsou to hlavní, prioritou je dostat ostatní na vyšší úroveň, jsou ještě mladí, takže času je dost. Věřím, že příští rok budeme připraveni.
Po Zakopanem čeká Romana Koudelku třítýdenní pauza (vynechání leteckého MS v Kulmu, SP ve Willingenu a Lake Placid, pozn. red), jak ji využijete?
Pořád nám chybí několik desítek kvalitních skoků z úvodu sezony. V podstatě tedy budeme dohánět podzim. Pokusíme se tím Romana dostat na vyšší úroveň.
Proč zrovna takto uprostřed sezony?
Musím se také přizpůsobit Romanovi. Na mamutí můstky musí být skokan připraven nejen fyzicky, ale i psychicky. Pokusím se ho přesvědčit k účasti ve Willingenu, aby pauza nebyla tak dlouhá, ale to už je na naší dohodě. Vynecháme i Lake Placid, ale do Sappora poletíme.
Týká se pauza na trénink jen Romana, nebo celého týmu?
Pokusím se vzít také ostatní, hlavně Radka a Benyho, ale uvidíme, jak se to logisticky podaří. Tenhle rok je v tomto ohledu celkově složitý, protože nemáme 3-4 skokany na podobné úrovni a není jednoduché to organizovat. Doufám, že příští rok budeme mít národní tým s třeba 2-3 konkurenceschopnými skokany, abychom mohli být pořád pospolu. Teď se musíme soustředit na Romana, má před sebou možná 2-3 roky na nejvyšší úrovni, takže ho musíme dostat co nejvýš.
S ostatními musíme začít pořádně na jaře, posledních několik let tu žádný systém nebyl – co teď vidíme, je moje práce za 3 měsíce a práce v tomto „systému“ za poslední 3 roky. Kontinentální pohár (COC) je na ostatní teď zřejmě moc, ale ve FIS Cupu se jim dařilo, takže bych chtěl, aby letos co nejvíc bodů získali tam. Velkým cílem je dostat pět skokanů do druhého kola.
Co tedy zlepšit, aby byly možné body také v COC?
Klukům chybí 4-5 let profesionality a tvrdé práce. Jak jsem říkal, pořádný systém tu nebyl. Nedělala se tu kvalitní práce a kluci pořád trochu tápou. Nikdy v kariéře vlastně nezažili stabilní formu a vyrovnané skoky. Potřebují strávit v profesionálním systému aspoň dva roky, aby udělali výraznější pokrok.
Jak je těžké skokany motivovat, když už někteří skáčou poměrně dlouho, ale výraznější výsledek pořád nepřišel?
Není to jednoduché, protože v minulosti měli se skoky hodně negativních zážitků, takže jim naprosto rozumím, že je pro ně těžké zůstat pozitivní a pochopit, proč nejsou tam, kde by chtěli být. Myslím, že velkou motivací by pro ně měly být už jen výsledky Romana. Na papíře to možná vypadá, že jim chybí dost, ale myslím, že mají dost talentu i inteligence na to, aby pochopili, že s tvrdou prací se dostanou mnohem výš. Jinak by to bylo moc jednoduché, cesta vzhůru obecně nikdy není jednoduchá, nejsme v pohádce. Každopádně, pokud lidé nevidí pokrok posledních měsíců, je to jejich škoda. Udělali jsme zatím dost dobrých věcí, musíme zůstat motivovaní a držet se našeho systému. Tenhle rok je těžký a příští bude ještě těžší, ale postupně určitě uvidíme pokrok.
V COC sice body nebyly, ale ve FIS Cupu bodovali hned dva junioři, tam asi musí panovat spokojenost?
Určitě. Je skvělé vidět, že máme i talentované juniory, třeba Josefa Buchara, se kterým teď hodně pracoval Dominik Ďurčo, a není vše jen o Romanovi. I ostatní dokázali ve FIS Cupu několikrát bodovat, takže zklamaný určitě být nemůžu.
Kam v průběhu sezony zmizel další z juniorů David Rygl?
Jak jsem čekal už na začátku, tahle sezona pro něj není jednoduchá. Má moc starostí se školou, v létě se mu s námi s dařilo dobře, ale se začátkem školy vypadl na několik měsíců skoro úplně z tréninku a ztratil spojení s profesionálním sportem. Musel jsem ho tedy vrátit k juniorům. Prvně musí dokončit školu a potom být s námi každý den, abychom mohli přesně říct, co a kde zlepšit.
Do závodů se vrátil František Holík, je plnohodnotným členem týmu?
Snažím se dát šanci všem, ať mají šanci ukázat, kde jsou a co jim ještě chybí. Příští rok se musíme zamyslet, jak to celé poskládat. Celou sezonu si dělám statistiky i z minulých let, protože potřebujeme utvořit dobrý tým. Národní tým by neměl skákat ve FIS Cupu, ale ve Světovém poháru. Mít v rámci týmu jednoho skokana v SP, dva v COC a několik dalších ve FC je do budoucna těžko zvladatelné. Já, Jure (Šinkovec) i Lukáš (Hlava) bychom měli být se skokany spolu a nerozdělovat se. To vytváří problémy s logistikou, i pro skokany to může být matoucí. Trenérů ale moc nemáme, takže musíme být spokojení s tím, co je k dispozici.
Dají se tedy čekat strukturální změny?
Na to je ještě brzo, musím posbírat všechna možná data a promyslet to. Není ale možné, abychom do budoucna měli 6 skokanů na úplně jiné úrovni, musíme dostat 3-4 kupředu do Světového poháru. Určitě taky potřebujeme někoho, kdo bude chystat vybavení, hlavně kombinézy. Chceme taky zvýšit úroveň spolupráce trenérů se závodníky, na to si ale s Filipem (Sakalou) a Vítkem (Háčkem) musíme sednout po sezoně a vše v klidu probrat. Potřebujeme systém, který bude dávat smysl a vydrží několik let do budoucna.
Foto: Gaj Trček (zdroj: osobní archiv)
