V době, kdy skokanským můstkům vládnou závodníci narození až po roce 1980, určitě nemálo fanoušků skoků na lyžích hledá na předních místech výsledkových listin zvučná jména ostřílených borců, která zdobila přední příčky skokanských podniků po několik uplynulých sezón.
Podíváme-li se na konečná pořadí závodů, téměř bez výjimky (kterou tvoří například Češi a Poláci) jsou lídry svých týmů mladíci, kteří výrazněji promluvili do dějin tohoto sportovního odvětví relativně nedávno.
U Norů se do pozice týmové jedničky pasoval Anders Jacobsen, který se Světového poháru účastní teprve počtvrté a tento čtvrtý závod vyhrál. Jednadvacetiletý závodník nadělal vrásky svým zkušenějším kolegům, kteří nejsou schopni s ním držet krok. Mistr světa Roar Ljökelsöy už otevřeně hovoří o ukončení kariéry, jeho výsledky jsou stejně žalostné, jako dalšího borce Björna Einara Romörena. Ani olympijský vítěz Lars Bystöl není sto dohonit skvělého lídra týmu.
U Rakušanů po loňských úspěších Morgensterna a Koflera (20 a 22 let) fascinuje laiky i odborníky Gregor Schlierenzauer, který stejně jako Jacobsen vlétl mezi skokany jako kometa. O Höllwarthovi a Widhölzlovi, kteří oba překročili třicítku, se nikdy nedá tušit, zda vůbec postoupí do finálových kol. A to ani Morgenstern a Kofler zatím letos neukázali svou formu z minulé zimy. Společně s Loitzlem většinou vyplňují střed startovního pole.
Finové prodělávají krizi už druhou sezónu, když loni kromě Ahonena a Hautamäkiho nebyl nikdo jiný schopen podávat stabilní výkon. Letos vyhrál úvodní závod SP Arttu Lappi a v dvaadvaceti letech je dosud nejlepším Finem. Kdeže loňské sněhy jsou, když Janne Ahonen sváděl bitvu s Jakubem Jandou o prvenství ve Světovém poháru! Mlčenlivý Fin prožívá po roce 2002 zatím druhou nejhorší sezónu, kdy jeho nejlepší umístění byla šestá pozice v Lillehammeru. Má problémy s nájezdovým postavením a špička tabulky mu uniká…
Zajímavá situace nastala u Švýcarů. Jejich tým tvoří prakticky dva závodníci, a to Simon Ammann a Andreas Küttel. Dva závodníci střední generace, kdy Küttel (27) skákal výborně už loni a Simon Ammann (25) se rozpomněl na to, že to umí také, a prohání mladíky na špici.
To, že letošní zima patří mladým talentům, dokazují i občasní „výletníci“ na přední místa výsledkových listin. V Lillehammeru se na 8. místo proskákal Sebastian Colloredo z Itálie, v Kuusamu se okolo šestého místa ochomýtal Švýcar Landert a na dvanáctou příčku se probojoval Polák Stefan Hula. Dvakrát vypadalo pódium stejně – v Lillehammeru a v Engelbergu: 1. Schlierenzauer – 2. Jacobsen – 3. Malysz. Věkový průměr pěti pódií v této sezóně je 22.8 let, a to musím dodat, že průměr výrazně „kazí“ devětadvacetiletý Adam Malysz. Věkový průměr vítězů závodů je pouhých 19 let.
Na závěr trochu statistických údajů: Nejmladším závodníkem, který kdy vyhrál závod Světového poháru, byl v roce 1980 Steve Collins z Kanady, tehdy mu bylo patnáct let, těsně následován šestnáctiletým Toni Nieminenem z Finska. V šestnácti letech vyhráli svůj závod Světového poháru i Morgenstern, Ahonen, Peterka a právě Schlierenzauer. Naopak tabulku nejstarších vítězů vede Noriaki Kasai svým vítězstvím v Park City před dvěma lety, kdy mu bylo 31 let. Nejmladším vítězem Turné čtyř můstků byl Toni Nieminen, to mu bylo 17 let. Gregor Schlierenzauer tedy ještě může promluvit do historie. Ale nechme se překvapit, zda generační výměna bude pokračovat i v následující skokanské periodě. Zatím to vypadá, že na můstcích se pomalu ale jistě naplňuje okřídlené: Staří přednost mají, ale mládí vpřed!
foto: Roar Ljökelsöy
