SOBOTNÍ ZÁVOD HAKUBA. Věk nehraje roli. V březnu vyhrál osmatřicetiletý Takanobu Okabe závod Světového poháru v Kuopiu. V srpnu zas sedmatřicetiletý Noriaki Kasai triumfuje v Grand Prix. A co víc, na domácím můstku v Hakubě. Japonci si navíc užívají vítězný double, vítěze kasaie doplní na pódiu druhý Fumihisa Yumoto. Simon Ammann, který ve finále přepsal svůj rok starý rekord můstku HS131 na novou hodnotu 136m, je až třetí. Kvůli novým pravidlům. Martin Cikl skončil 11., bodovali i 21. Jan Matura a 23. Ondřej Vaculík.
Cikl těsně bez desítky, Češi třikrát s body
Martin Cikl se vzdal startu v Zakopanem, aby doléčil bolavé koleno. A mohl zaletět pro notný přísun bodů do Japonska. Na olympijském můstku se mu to povedlo. Vzhledem k výsledkům z úvodu léta pomýšlel na víc, avšak bilance po prvním japonském závodu – 11. místo, nezní vůbec špatně. Zvlášť, když s dalšími body do české „kasičky“ přispěchali i 21. Jan Matura a 23. Ondřej Vaculík.
Martin Cikl (120,5m) se po výborném prvním kole usadil mezi elitní desítkou, 8. místo a ztrátu deseti bodů na třetího Ammanna ale dost dobře neudržel. Poté, co celkově šestý Robert Kranjec doplachtil na 123m a sedmý Daiki Ito pokořil 120,5m, Martin Cikl nevyužil oslabeného zadního větru a vysokého nájezdu a předvedl pokus dlouhý 114m. Jan Matura proklouzl do druhého kola z děleného 29. místa s Japoncem Yoshihiko Osanaiem za výkon 111m a na rozdíl od domácího závodníka dokázal účast ve finálovém kole zúročit. Hodnotu 106,5m pozvedl bodový přínos za nižší počáteční nájezd druhého kola a také silný zadní vítr, ovlivňující hlavně závodníky mezi průběžným 30. a 15. místem.
A pozvedl ji natolik, že Matura poskočil na 21. příčku. Překonal i týmového kolegu Ondřeje Vaculíka (113,5m), který po prvním kole držel právě 21. místo. Vaculík jakoby otevřel skupinu nejvíce postiženou větrem, jeho 102,5m patřilo ještě k těm lepším pokusům z větrem sestřelené skupinky. Takanobu Okabe, zkušený harcovník, co by měl zaďák s přehledem zvládat, dopadl jen na značku 99m. Vaculík se propadl na rozdíl od jiných o zanedbatelné dvě příčky, na 23. místo. Lukáš Hlava odlétal z Ruzyně s jasným cílem: bodovat. Jenže po solidně odskákaných trénincích a kvalifikaci přišlo bolestivé závodní kolo. Hlava se nesrovnal se silným prvokolovým protivětrem, body poztrácel i na stylu za rozhozené držení těla a vzdálenost 105m, svítící na světelné tabuli, jen potvrdila nevyvratitelné. Hlava naposedmé bez bodů. Na 38. místě.
Japonci útočí. Francouzi naopak zvadli.
Pět Japonců v nejlepší sedmičce. Jen dva aktuálně nejlepší závodníci Grand Prix 2009 zvládli zamíchat s čistě japonským pořadím. Simon Ammann a Robert Kranjec. Ale aby si „míchání“ užila i jury, dala zase zabrat mechanismu na změnu výšky nájezdu. A taky kalkulačkám. Nájezd se měnil o okno či dvě už v prvním kole. Čehož využil hlavně lídr závodu Noriaki Kasai, který vyrovnal nejdelší skok prvního kola 123,5m. Tato hranice byla od nastolení Kazyuoshim Funaki na úvod závodu nepřekonaná před pětačtyřicet skoků. Funakimu tak zajistila alespoň 4. pozici. Těsně za Ammannem (120m), stíhajícího o 4,5b lepšího Fumihisu Yumota (121,5m). Nutno ještě dodat, že bodové kompenzace za nájezd udělaly své už v prvním kole, oproti Ammannovi si lídr Kasai i druhý Yumoto polepšili o 8,9 bodů.
Jak přeslavný se zdál být už po první půli sobotní závod pro Japonce, katastrofou by se mohlo označit bezbodové představení Francouzů. Jeden z nejperspektivnějších týmů posledních let proplul sobotním kláním jakoby bez života. Nejlépe dopadl 35. Vincent Descombes Sevoie (107,5m), 46. David Lazzaroni (102,5m). Zpackaná příležitost urvat cenné body pak přišla i v podobě nejpřekvapivější, Emmanuel Chedal, skokan s čtvrtým nejvyšším startovním číslem, naprosto odpadl na 85 metrech a s odevzdaným telemarkem si po bubnu dojel pro předposlední příčku. Tu poslední obsadil další smolař, přemotivovaný Švýcar Marco Grigoli, rozjetý z o dvě okna vyššího nájezdu než Chedal. 90,5m dohnalo osmnáctiletého Grigoliho takřka k slzám – místo aby ruce rozpažil při telemarku od těla, Švýcar je snad ještě za letu položil na nevěřícně kroutící hlavu.
Rekord. A pak hned s lavičkou o pět oken dolů.
A hlavou o hodinu později kroutili i diváci. V nejvypjatější situaci jim jury šponovala nervy. Simon Ammann právě předvedl finálový skok. Lídra Funakiho (126,5m) odzbrojil superletem. Ammann při něm pokořil vlastní letní rekord můstku HS 131. Vzdálenost 135,5m upravil na 136m. Ammann se zaradoval a zabral vedoucí místo po Funakim. Zatímco jury začala přemýšlet a uvažovat: Ammannovi pomohl nájezd, zvýšený během kola kvůli zadnímu větru. A ten teď nefouká, spíš vane do protivky. To znamená jediné – využít testovaných pravidel a ochránit poslední dva skokany, Yumota s Kasaiem, před hrozícím nebezpečím.
Tak se začalo snižovat. Z okna č. 14 na třináctku. Pak na dvanáctku. Napětí se zvyšovalo, v mysli zůstával divákům Ammannův rekord. Další snížení: č. 11. Yumoto zase musel čekat. A člověk už musel kroutit hlavou nad novým pravidelem: bezpečnost ano, ale opravdu za cenu takového posunu lavičky? Takového ovlivnění podmínek? Nájezd spadl až na č. 9. O celých pět oken! Už jen nájezdový rozdíl mezi Ammannem a Yumotem činil 22,5b. To znamenalo takřka 12,5 metru k dobru pro Yumota, který ani neskočil. V protivětru 0,87m/s doplachtil Yumoto k vedoucí metě hravě. 126,5m. Nájezd už jury nechala na devítce, Kasai z ní za zvuků japonského výskotu dorazil k hranici 127,5m. A zvítězil. Bezpečnost, regulérnost, plynulost – to ano! Ale atraktivita? Když Martin Schmitt říkal, že nová pravidla mohou skoky zahubit, asi už se ví, jak to myslel…
Průběžné výsledky prvního kola
Kompletní výsledky sobotního závodu
Hodnocení Grand Prix 2009 (7/9)
Grand Prix 2009 – HAKUBA – JPN – HS 131
Neděle 30.8.
12:00h (19:00h místního času) – kvalifikace
13:00h – individuální závod LIVE Eurosport
Rekord můstku: 137 m – Takanobu Okabe a Masahiko Harada – 17.2.1998
Letní rekord můstku: 135,5m – Sven Hannawald – 12.9.1999,
Simon Ammann – 13.9.2008
– on-line výsledky – (fis-ski)
Foto: Noriaki Kasai (autor: MiV)
