NEDĚLNÍ ZÁVOD HAKUBA. Robert Kranjec si rozpomněl, že by chtěl žlutý trikot. Skvělá forma, k tomu nedělní vítězství. Jenže si vzpomněl moc pozdě. Simon Ammann, ač podruhé v Japonsku třetí, je již měsíc před finálovým závodem v Klingenthalu neoddiskutovatelným vítězem letní Grand Prix 2009. Mezi Kranjece a Ammanna se ve večerním závodě vtlačil domácí Daiki Ito, vítězná dvojice ze soboty Noriaki Kasai a Fumihisa Yumoto skončila těsně pod pódiem. Bodovala opět trojice Čechů, žádný však nedosáhl na nejlepší dvacítku.
Trojnásobné české body, ale s nízkou hodnotou
Jedenácté místo v sobotu, to navnadilo. Avšak Martin Cikl rozmlsané české jazýčky v nedělním závodě moc nepotěšil. Byl sice nejlepším Čechem, ve finálovém kole se chvíli ukazoval před reklamním panelem jako průběžný lídr závodu, ale na 22. místo se tak hezky jako na místo jedenácté nedívá. Martin Cikl si přístup k lepšímu výsledku zabarikádoval pokusem ke 110,5m a byl vůbec rád, že z 29. místa postupuje. Českou radost po prvním kole zajišťovali jiní: 17. Jan Matura s nadějnými 119,5m a 25. Ondřej Vaculík s výkonem o metr kratším.
Matura s Vaculíkem, které v prvním kole poponesl protivítr, se ale nesrovnali s náhlým zadním vánkem a české síly se ve finále notně přeskupily. Zatímco se Martin Cikl (120,5m) v úvodu druhého kola ujal vedení a sunul se o sedm míst vpřed, Ondřej Vaculík (112m) se o dvě příčky propadl a Jan Matura (110,5m) se doslova prořítil až k 28. pozici. Z výrazného bodového zisku tedy zbyl jen slabý příděl počítaný místo na desítky, jen na jednotky. Ani závod číslo 8 nebyl šťastným pro Lukáše Hlavu (111m), v neděli klasifikovaný na 34. místě odlétá z Hakuby tak, jak do Hakuby přilétal – bez bodů.
Japonsko – továrna na životní výsledky
V Hakubě a v japonských závodech všeobecně je pravidlem: jsi jindy slabší závodník? Tady prožiješ životní úspěch! Platilo to a platí stále. „Zásek“ kariéry se na asijském kontinentu podařil 11. Jonu Aaraasovi (119,5m a 121,5m) z Norska a fantastický debut v závodech světové úrovně prožil osmnáctiletý Rakušan Michael Hayböck. Po oba závody, v sobotu i v neděli, sbíral první body do GP, první pozice mezi TOP15 i první tituly „Nejlepší Rakušan závodu.“ Sobotní 12. místo si Hayböck v neděli zopakoval při výkonech 118m a 119m. Repete si dal v Hakubě i Hayböckův kvalifikační sok Akseli Kokkonen, dvakrát obsadil 8. místo. Druhý muž nedělní kvalifikace se blýskl hlavně v druhém kole, když 118,5m opepřil pokusem za 125m a až do pokusu průběžně 7. Taku Takeuchiho (122m a 124, 6. místo) vedl.
Absence světových es nahrála Poláku Rafalu Slizovi už před dvěma lety. V roce 2007 obsadil na můstku HS 131 v Hakubě životní 5. místo. Letos šestadvacetiletý Sliz bilancuje se 7. příčkou a titulem Man of the Day. Snový závod se pro něj v neděli rozjel hned úvodním pokusem 125,5m, protivítr ho zavál až k průběžnému 6. místu. Ve finále pak pozici těsně neudržel, skončil na senzačním 7. místě. Solidní kousek se povedl jeho krajanovi Jakubu Kotovi. Ač dvacátý šestý, dokázal porazit svého mladšího bratra Macieje Kota. Všeobecně protěžovaný Maciej skočil v neděli až za starším Jakubem, na 31. místě.
Kranjec s výhrou, Ammann s jistým trikotem
TOP10 = 6x Japonec. Prostě další fantazie pro hostitelskou zem. Ito, Kasai, Yumoto, Takeuchi, Funaki, Tochimoto. A přitom se nedá říct, že by se některý z nich nedokázal alespoň jednou prosadit i v plně konkurenčním prostředí. Japoncům se v létě dařilo už během 4NationsGP a doma, po vynechaném Zakopanem, zářili jak slunce, co jim nad jejich ostrovy vychází. Možná to nebyla planá slova, tehdy při tiskovce na MS v Liberci, když mluvčí čerstvě bronzového týmu Noriaki Kasai nadhodil: „Chceme medaili i z olympiády.“
Sám Kasai, vítěz sobotního závodu v Hakubě, zůstal v neděli pod stupni vítězů, 4. místo držel už po prvním kole za výkon 127m. Zastínil sice předchozí pokus 124,5m Fumihisi Fumota, ovšem Daiki Ito rázem vytáhl trumf – 134m a tři 19,5-ky k tomu. Jury se zalekla a snížila nájezd, Robert Kranjec tedy i s pokusem 131,5m Ita překonal. Ale Simon Ammann, ten už byl na Ita krátký. Švýcarský kouč Martin Künzle sice taktizoval a snížil Ammannovi nájezd o další okno, Ammann však propásl odrazovou hranu a 123,5m těsně stačilo na průběžné 3. místo. Nicméně na udržení žlutého trikotu stačila Ammannovi jakákoliv bodovaná pozice.
A když si Ammann (128,5m) třetí příčku ve finále udržel, nebylo pochyb. Simon Ammann je vítězem Grand Prix 2009. Jen si své potvrzené vítězství představoval jinak. Vždyť loni v Hakubě dvakrát závod ovládl. V neděli si sice udělal 15-ti bodový náskok na čtvrtého Kasaie (123m) i pátého Yumota (129m z vyššího nájezdu), ale. Ammann už po první půli závodu ztrácel na lídra Kranjece 8 bodů. Bylo jasné, že až do konce závodu Ammann před reklamní panelem pro lídra závodu nevydrží. Z teplého místečka vyhnal vítěze GP už Daiki Ito (127,5m), v létě podruhé s 2. místem. A Robert Kranjec, suverén kvalifikačních skoků i prvního nedělního kola, jasně naznačil: máš trikot, já hakubskou výhru. K výhře doplachtil lídr letního CoC do vzdálenosti 129,5m.
Průběžné výsledky po prvním kole
Kompletní výsledky po prvním kole
Hodnocení Grand Prix 2009 (8/9)
Foto: Simon Ammann (autor: Michaela Vondrášková)
