Harrachovský mamut aneb jak to vše vzniklo

Planica, Oberstdorf, Vikersund, Bad Mittendorf, Ironwood. Co mají tato místa společného? Jsou zde stavby, které skokanům na lyžích umožňují létat – tzv. mamutí můstky. V roce 1980 přijala tato rodina nejmladšího sourozence – Harrachov.

O stavbě nového mamutího můstku bylo rozhodnuto na zasedání FIS v roce 1970, přičemž se požadovalo, aby byl v zemi východního bloku. Původně navržený Sovětský svaz se vzdal ve prospěch Československa. Po diskuzích o umístění (v úvahu připadali Vysoké Tatry nebo Krkonoše) byly zvoleny Krkonoše. Byly vypracovány projekty na stavbu ve Svatém Petru ve Špindlerově Mlýně. Státní lesy i ochranáři však byly proti. Jako nová lokalita byl vybrán Harrachov, konkrétně Rýžoviště. I zde však následovala jednání s ochranáři, která vyústila v rozhodnutí vybudovat můstek na Čerťáku. Vedle mamutího můstku měl být postaven také můstek K 120.

Dokumentaci vyhotovil Stavoprojekt Liberec, konečný profil mamutího můstku vypracoval Švýcar Gasser ve spolupráci s Miloslavem Bělonožníkem podle měření křivky letů v Oberstdorfu.

Stavba začala v roce 1978, pod vedením L.Šablatury. Ze stavebního či architektonického hlediska však můstek příliš zajímavý není. Kromě ocelové konstrukce, která tvoří vrchol nájezdové věže a která musela být vyzdvižena pomocí kladkostroje, protože jejích 180 tun by neunesl žádný jeřáb, je využit přírodní svah. K tomu, aby měla spodní část nájezdu a dopadová stráň požadovaný sklon a rozměry však muselo být při stavebních pracích přemístěno 120 tisíc kubíků zeminy.

Poprvé se z nájezdové věže můstku spustil sdruženář Jaroslav Bukvic 7. března 1980. V ještě nedokončeném areálu padl světový rekord zásluhou Rakušana Armina Koglera výkonem 176 metrů. Areál byl kompletně dokončen až v roce 1983 k příležitosti mistrovství světa v letech na lyžích. Před 60 tisíci diváky zde Pavel Ploc vytvořil světový rekord 183 metrů. V závodě obsadil druhé místo za Klausem Ostwaldem, bronz ískal Matti Nykänen.

V roce 1985 však dochází k odlesnění svahu. Tento vážný zásah do krajiny má dopad i do dnešních dnů, neboť stráň je nechráněná poryvům větru. Jako opatření se při příležitosti závodů staví větrná bariéra. Ve stejné roce došlo bohužel i k několika nebezpečným pádům. Pamětníků ještě dnes tuhne krev v žilách při vzpomínce na krkolomné salto ve vzduchu v podání Pavla Ploce. Jelikož jde vývoj letů stále vpřed a letové křivky se mění, musí být můstky neustále přestavovány. Několik přestaveb zažil také harrachovský můstek. Poslední přestavbu realizoval Josef Slavík, kdy byl odrazový stůl posunut dozadu, kompletně změněn profil dopadu, snížena letová křivka a kritický bod je posunut na maximálních 185 metrů.

Kromě leteckého MS v roce 1983, se zde konala mistrovství ještě v roce 1992 a 2002. Ve dvaadevadesátém zvítězil Noriaki Kasai před Andreasem Goldbergerem a Roberto Ceconem. Čtvrté místo obsadil tehdy nadějný letec Tomáš Goder. Zatím poslední letecké mistrovství na Čerťáku ovládli Němci Sven Hannawald a Martin Schmitt. Bronz tehdy bral Matti Hautamäki.

Rekord můstku drží výkonem 214,5 metru z roku 2002 Matti Hautamäki. Zajímavostí také je, že v roce 1996 zde Andreas Goldberger jako první v oficiálním závodě překonal hranici dvou set metrů.

Další kapitola do historie leteckých klání je připravena k napsání na následující víkend.

V článku byly použity materiály z knihy „Naše skokanské můstky“ autorů Josefa Slavíka a Stanislava Slavíka

použité fotografie: www.skiflying-harrachov.cz