Ačkoli je nyní na skokanském soutěžním poli zase na nějakou dobu klid, neznamená to, že mají skokani volno. Stejně jako ostatní i Jan Matura se po náročné letní sezóně již připravuje zimu. V létě absolvoval úspěšně všechny závody Kontinentálního poháru – pětkrát stanul na stupních vítězů, z toho dvakrát vybojoval prvenství. Vítěz letního CoC se představil i v rámci letní Grand Prix, přičemž jako největší úspěch si připsal deváté místo z Hakuby.
Jak hodnotíte své letní výsledky, především dvě vítězství? Splnil jste si triumfem v celkovém hodnocení Kontinentálního poháru své letní cíle?
Musím říct, že letní sezóna je především příprava na zimu, takže když se něco nevydaří podle plánu, tak není třeba hned věšet hlavu. Mně se ale v létě povedlo téměř vše a to se pak pracuje mnohem snadněji a pozitivněji. Já měl za letní cíl vyskákat z každé periody Kontinentálního poháru jedno místo navíc do Světového poháru, aby nás mohlo následující periody jezdit pět a v letní Grand Prix si vyskákat dostatek bodů, abych si své vyjeté místo v SP udržel. Oba cíle se mi podařilo splnit a vše ostatní bylo nad plán, tím myslím celkové vítězství v COC. Nejde ani tak o ta samotná dvě vítězství, ale o celkové vystoupení, kdy jsem ze čtrnácti závodů skončil 10 krát do šestého místa, to už člověku nějaké sebevědomí dodá. Jak se nakonec ukázalo, tak se Wolfgang Loitzl stal mistrem Rakouska a ve Wisle byl třetí, takže ta úroveň špičky v COC byla velice kvalitní.
V letní Grand Prix jste takové štěstí jako v CoC neměl. V Hinterzartenu Vás zklamala kombinéza. V Hakubě jste se naopak dostal poprvé od sezony 2005 do TOP 10. Převládají u Vás z letní Grand Prix spíše pozitiva, nebo jste měl větší očekávání?
LGP, potažmo SP je oproti COC jiná liga, ve které se chyby odpouští mnohem méně. Jak jsem řekl, tak v COC byla kvalitní špička (10 až 15 skokanů), ale v LGP, či SP máte takových skokanů nejméně čtyřicet. Pokud uděláte stejnou chybu v COC a LGP, tak jsou následky nesrovnatelné. Proto jsem také v Courchevel a Hakubě (1. závod) těsně nepostoupil do druhého kola. No a 9. místo z Hakuby bych nepřeceňoval, je to krásné umístění, ale vyloženě úspěch pro mne bylo třeba čtvrté místo při SP v Sapporu 2010, kdy jsem porazil ikony jako Adama Malysze, nebo Simona Ammanna. To je pak o něčem jiném. No a štěstí je věcí, která je nezbytnou součástí každého úspěchu. Jde ruku v ruce s dobrými skoky. Co se týče Hinterzartenu, tak to byla moje hloupost. Bylo teplo, já příliš nejedl a ještě byl trochu dehydratovaný, takže jsem měl přes břicho o centimetr méně, než obvykle. Promarněných bodů byla škoda, ale kontroly byly v létě velmi striktní na všechny, takže to naprosto akceptuji a věřím, že to tak bude i v zimě. LGP tedy hodnotím převážně pozitivně.
Na začátku léta jste nechtěl mluvit o formě. Nyní je však situace jiná, jste vítězem letního Kontinentálního poháru. Myslíte si, že je v tom určitý příslib pro zimní sezonu?
Už jsem nastínil, že své letní účinkování mohu bezpochyby nazvat formou, ale pouze letní. Ukázalo se, že dokážu držet krok s nejlepšími. Problém je v tom, že ti nejlepší téměř nechybují a já přeci jenom těch chyb dělám stále o něco víc, především pak v přesnosti odrazu. Takže manuál k úspěchu v zimě je jasný a stejný už dlouhá léta – nechybovat.
Uvedl jste, že změna pravidel týkající se kombinéz, vám možná trochu pomohla. Platí to i nadále a je to i nová kombinéza, která vašim výsledkům svědčí?
Jsem si jistý, že mi tato změna pomohla. Celou svou kariéru mám problémy s váhou a užší kombinézy trochu omezily extrémně hubené skokany, takže se celé skokanské pole ještě více vyrovnalo. A hlavně to pomohlo k regulérnosti při kontrolách kombinéz. Ihned jste na ostatních poznali, kde a jak se jim kombinéza kroutí a jestli je tam nějaký ten centimetr navíc. Jediná nevýhoda zmenšených kombinéz je menší nosnost a tím pádem ještě větší rozdíl mezi protivětrem a zadním větrem. Z o něco vyšší rychlosti na nájezdu bych si těžkou hlavu nedělal. Výjimkou mohou být lety na lyžích, ale to se uvidí až při samotných závodech.
A jak vnímáte, že se FIS nakonec rozhodla přeci jen kombinézy před zimou ještě upravit (+2cm)?
Ono dvoucentimetrové zvětšení by mělo pouze pomoci k většímu komfortu závodníka a eliminovat vytahování materiálu kombinéz na přetěžovaných místech.
Už máte odzkoušeno, co nová kombinéza vydrží?
Kolik kombinéza vydrží, není pro nás až tak důležité. My jsme omezeni rozpočtem, takže si musíme vystačit s počtem kombinéz, které dostaneme a pak je na každém skokanovi zda uzná za vhodné si ještě nějakou kombinézu přikoupit. Každopádně léto ukázalo, že kombinézy vydrží mnohem víc, než se předpokládalo a se dvěma centimetry navíc to bude takřka identické jako dřív.
Co říkáte na nové pravidlo o možném posouvání nájezdu trenérem až o čtyři okna dolů? Přibude tak další faktor při počítání výsledků v závodech. Zřejmě se bude i taktizovat a kalkulovat s body za snížení nájezdu.
To je podle mne naprostý nesmysl. Celou dobu se FIS snaží urychlit plynulost závodů (letošní zvýšení větrného koridoru na bezpečnou mez) a pak udělají takovéto rozhodnutí, které může zcela znehodnotit závod. Trenér může nyní i trochu spekulovat při nepříznivých podmínkách. Nechá změnit nájezd a bude doufat, že se během manipulace s lavičkou situace zlepší. Podle mého názoru by měla výšku nájezdu řešit jury a případné snížení trenérem bych povolil pouze tehdy, když předchozí závodník atakoval HS (hill size) můstku a sama jury na to nezareagovala.
Premiéru si letos v létě odbyly smíšené závody. Očekával jste dominanci Japonska, Rakouska a Německa a problémy se skalpem druhého kola v podání českého týmu?
Oba závody proběhly víceméně podle mého očekávání. Holky mají ještě příliš krátkou tradici a vyrovnanost jejich závodního pole v poměru s tím naším je nesrovnatelná. Takže především děvčata rozhodují o konečném výsledku družstva. Na druhou stranu si myslím, že naše holky ještě nepředvedly vše, co umí a jak ukázalo léto, tak cesta k druhému kolu je reálná a pokud se vše sejde, tak ani k šestému místu není extrémně daleko. Prvních pět týmů skáče dlouhodobě na jiném levelu (doplněno o Slovinsko a Norsko).
Léto pro Vás muselo být velmi náročné, když jste absolvoval všechny závody CoC a navíc některá klání LGP, dopřál jste si již odpočinek při dovolené, nebo jste již přistoupil k přípravě na zimní sezonu?
Tak určitě…, jak se dnes odpovídá. Tohle léto bylo asi nejnáročnější v mé kariéře. Krom Almaty, která se kryla s finále COC a závodů MČR jsem objel opravdu vše, co se dalo. Když se daří, tak je vše snazší, ale ke konci LGP už mi chyběla dynamika na odraze. Přesto bylo příjemné, že jsem si i tak odvezl pár potřebných bodů. Po konci letní Grand Prix v Klingenthalu jsem si dal jeden volnější týden, ale víc času na nějaké zahálení nebylo.
Jak se těšíte na únorový letecký víkend v Harrachově? Přemýšlíte po skvělých výsledcích z léta o příležitosti ataku svého dosud nejlepšího výsledku na mamutím můstku – a to 11. místo právě z Harrachova?
Závody na domácí půdě jsou vždy výjimečnou událostí. Myslím, že pro každého kluka z našeho týmu je to obrovská motivace. Nejen, že se sejdou pod můstkem členové rodiny, ale především tam jsou čeští fandové, kteří drží české vlajky. Já osobně si to vždy hodně užívám. Nějaké umístění se ve skoku na lyžích plánovat nedá. Já si cením každého umístění do 15. místa – na to musíte předvést dva velice kvalitní skoky, dál už je to o štěstí.
Závodům v Harrachově byl letos přidělen únorový termín. Myslíte si, že se tak pořadatelé opravdu vyhnou klasickým problémům s nedostatkem sněhu?
V to doufám, že se pořadatelům problémy s počasím vyhnou a konečně budou mít víc klidu pro přípravu můstku. Snad i ta „milosrdná mlha“ zůstane u Krakonoše v kotli a uvidíme krásné a dlouhé lety.
Po svém úspěchu v Kontinentálním poháru jste velkým adeptem na nominaci do A-týmu pro zimu a zároveň na MS ve Val di Fiemme. Přemýšlel jste již o tom?
Rozhodující by měly být vždy výsledky a podle toho i nominace do závodů, nezáleží na tom, kdo je v jakém týmu. Co se týče MS, tak je to opět velká motivace. Tamní můstky mám moc rád a většinou se mi tam také daří při závodech SP bodovat. V letní Grand Prix 2005 jsem v Predazzu skončil dokonce pátý a určitě bych si chtěl zlepšit umístění z MS 2003, kdy jsem skončil na velkém můstku 20. a na malém 28. Za pár týdnů uvidíme, jak se vše rozjede…
Foto: Jan Matura (autor: Michaela Vondrášková)
