Janne Ahonen našlapuje k pátému titulu

V kvalifikaci, nedlouho před závodem, skočil Gregor Schlierenzauer 145m. Ale v závodě nic podobného nezopakoval. Naopak na Janneho Ahonena ztratil lídr Turné více jak 24 bodů a musel se tak se žlutým trikotem rozloučit. Janne nepřipustil zvrat ani co se těsného náskoku na Morgensterna týče a také na něho si Fin vytvořil náskok – asi 11 bodů.

Závody SP už nejsou ta one-man show jako na začátku sezóny. Na čele Turné čtyř můstků se výrazně míchá pořadím, po třetím závodě obléká žluto-černý trikot pro aktuálního lídra Turné už třetí skokan. Kdepak Morgimánie! Spíše zase ožívají fanoušci skokanské megastar Janneho Ahonena, který po ročním půstu, kdy se ani nedotkl pódia, znovu jasně ukazuje, kdo ještě rozhodně nepatří do starého železa. A zítra má větší šanci než kdokoliv jiný nasednout do automobilu pro vítěze. Janne by mohl rekordně už popáté!

Ale cesta k němu pro Janneho dnes rozhodně nebyla jednoduchá. Ani ujetí větrné nesnázi z Innsbrucku o nějakých 170 km severovýchodně do Bischofshofenu neznamenalo ujetí špatnému počasí docela. Teplota dosti nad nulou, zatažená obloha a nepříjemně se stáčející vítr, který někdy zavál až nepříjemně silně.

Rusové překvapili, zkušené stálice vypadli

Za takových podmínek nastupovali, v době za oblačností zapadajícího slunce, skokané v klasickém počtu padesáti závodníků. Hned druhý na startu, Roland Müller skákající v Kontinentálním poháru, využil šance domácího závodu a doskočil na 138m. Právě toho se ale pořadatelé zalekli a ihned se snižoval nájezd. Mario Innauer a Müller si tedy první kolo zopakovali. A rozdíl byl patrný – nájezdové okno a snad i pozvolna se měnící podmínky zkrátili Müllerův pokus o 14 metrů.

Jakub Janda skočil na 122m a zdálo se, že bez problémů pronikne do třicítky. Ale také Martin Cikl, který protáhl skok ještě o další metr na 123m, čekal. Okolo sto dvaceti dvou, tří metrů skákala většina, mnoho doplatilo na těsné známky. Příkladem byli Rakušané Martin Koch (120,5m), který se potácí většinou v TOP 20, či Andreas Kofler (121,5m), který po oberstdorfském pádu předvedl krásný skok za 130m v kvalifikaci, ale v závodě obsadil „černopetrskou“ 31. pozici. Či Japonec Noriaki Kasai (119,5m), stále stagnující Nor Roar Ljoekelsoey ( 121m) a Jernej Damjan (122m), kterému vyhovuje dobývání nejlepší desítky ze zadnějších pozic, kde tolik nepracují nervy, ale v sobotním závodě ty zadní pozice příliš nepropočítal.

Klasickou sestavu druhého kola rozrušovali vynikajícími skoky mladíci, s kterými se až tolik nepočítává. Japonec Taku Takeuchi – 129,5m, Rakušan Artur Pauli – 127,5m, Rus Denis Kornilov – 132m. Úspěchy už zaznamenali, ale stabilita chybí. Rusové vůbec v závodě zazářili. A u Dimitrije Vassilieva se začíná zlepšovat dokonce i jeho telemark. Ke 133 metrů rozhodčí přidali osmnáctky i jednu devatenáctku a hned se stal Vassiliev lídrem.

Na další pronikání mezi nejlepší desítku myslel poslední český reprezentant – Roman Koudelka toužil ještě vylepšit průběžné deváté místo hodnocení Turné. A 15. místo za výkon 126,5m byla poměrně pěkná výchozí pozice. Ačkoliv tentokrát se tolik neradoval, cítil, že Ga-Pa bylo o něčem jiném. A to ani ještě nevěděl, co přijde později. Navíc Rakušan Wolfgang Loitzl (130,5m), v hodnocení před Romanem, nadehnal čtyři metry. Rozhodně nepokazil ani průběžně čtvrtý muž Turné – Tom Hilde z Norska vyrazil do druhého kola se 129,5m na kontě.

Gregor Schlierenzauer a Janne Ahonen tak, je jej příliš neznáme
(zdroj: skijumping.pl)

Ale ani oba tito borci nestačili metry na aktuálního lídra závodu – Andreas Kuettel se jím stal po dosažení 132,5m a vysokých známek. Marně se na další úspěšný skalp těšili i Adam Malysz (130,5m), který se stále potácí u konce TOP 10, a momentálně nejlepší z Němců Michael Neumayer (130m), který výkony uklidňuje třesoucí se židli pod svým trenérem Rohweinem.

Na konec přišla nejsledovanější trojice. Janne Ahonen přidal k výkonu z Ga-Pa půl metru na celkovou délku 139,5m. Svou práci odvedl „ledový Fin“, jak je s oblibou novináři označován, dobře. Zato stále se smějící a vtipkující mladíček Gregor Schlierenzauer jako by do závodu už neměl co nabídnout. Jakoby se „vyšťavil“ už v kvalifikaci veleskokem 145m dlouhým. Sotva se zastavil na šestém místě za délku 132,5m. Čest domácích barev alespoň zachránil 138m Thomas Morgenstern, který lehce polevil v suverenitě, ale stále je plný sil. Od Fina jej dělilo dvanáct desetin bodu, teenager „Schlieri“ ztrácel na kamaráda z reprezentace necelých 12b.

Naštvaný Koudy praštil brýlemi o sníh

Jakub Janda příliš v druhém kole skok nenatáhl a 120,5m stačilo na konečné 27. místo. Bischofshofenský můstek dnes nevyhovoval ani Martinu Ciklovi (119,5m), kterého Jakub nakonec o místo přeskočil. Naneštěstí se čeští skokané u konce nejlepší třicítky seřadili všichni. Po 121,5m dlouhém skoku se k nim přidal Roman Koudelka. Při doskoku si přišlápl lyži natolik nešťastně, že se mu ihned rozepla a Roman po krátké jízdě na jedné lyži nakonec rovnováhu neudržel docela. Naštvaně pak mrštil brýlemi o sníh na dojezdové ploše.

Vysokou úroveň si udřel Roland Müller a 128,5m mu vyneslo slušné patnácté místo, o které se podělil s Denisem Kornilovem (120,5m). Rus sice úžasně začal, ale druhé kolo tak bravurně nezvládl. Naopak příjemně překvapil i druhý pokus staršího kolegy Vassiliev(131,5m). Dimitrij dal znovu za 130m a líbil se také rozhodčím. Jen o 2,3b zaostal za pódiem a vysloužil si titul Muž dne

Radost si udělal Martin Schmitt (131,5m), který tak podpořil kolegu Michaela Neumayera (132m) a upokojil stále nenasycené německé fanoušky. V rozhovoru poté rozdával zářivé úsměvy a oči mu z dobrého výsledku svítili. Už se moc těší na nedělní vyvrcholení Turné. Norské místečko v TOP 10 zařídil Tom Hilde (133m), konkrétně šesté.

Ammann přeskočil 15 soupěřů, Ahonen nikoho. Radost přesto stejná.

Kdo však neuvěřitelně zabojoval a nakonec byl snad Nejšťastnějším mužem dne? Švýcar a odrostlý Harry Potter Simon Ammann! Ammann, po prvním kole až 18., neuvěřitelně ulétl konkurenci na 139m, že vydržel před reklamním blokem pro aktuálního lídra velmi dlouho. Jen přijímal gratulace od Adama Malysze (128m), Wolfganga Loitzla (127,5m) či Andrease Kuettel (126,5m). Simon musel zastoupit v úloze stále-se-smějícího svého zklamaného kamaráda Andrease, který ztratil třetí příčku a spadl na devátou.

Simon Ammann na pódium (zdroj: skijumping.pl)

Ammanna nepřeskočil ani Gregor Schlierenzauer. Ve „skokanské čekárně“ se nasmíval, vtipkoval s největším konkurentem Ahonenem, který se však jen tak z míry vyvést nenechá, a nakonec kolem lídra Ammanna musel projít i „zázračný mládežník“ Schlieri. 132m jej posunulo jen o místo vpřed, na páté. Sbohem tak musí dát trikotu pro vedoucího muže Turné i reálným nadějím na celkové vítězství.
Thomas Morgenstern sice skočil jen na 132,5m a vzájemný rozestup činí asi jedenáct a půl bodu. O parník mu však ulétl ulétl Janne Ahonen, který po výkonu 138m dokonce roztahoval ústa do mírného úsměvu a přijímal vřelé gratulace od Thomase, kterého málem sestřelil při brzdění svou pravou lyží. Ale nejradostnější poskakování přesto ukázal nyní průběžně pátý muž Turné, Simon Ammann. Nikdo nečekal, ani on sám, že by se po nepovedeném prvním kole propracoval až na stupně vítězů.

Thomas Morgenstern a Janne Ahonen na pódium (zdroj: skijumping.pl)

Janne Ahonen tedy disponuje luxusním náskokem na jednoho i druhého Rakušana a obléká svůj snad nejoblíbenější trikot – trikot pro lídra Turné. Teď před ním stojí jen jediná překážka, poslední závod. Dokáže obhájit sobotní vítězství a popáté ovládnout Turné čtyř můstků?