Loňský obrázek: napínavý boj s časem, radost z každého čtverečního metru hmoty položeného na buben libereckých můstků. Letos? Racionální domněnka o tom, že se bude liberecký areál po celou letní sezonu hojně využívat, zatím vyznívá jako nejnaivnější představa. Je začátek června, příprava na léto v samém rozpuku – ve většině skokanských „domech“ vesele cestuje lanovka, na ní klimbají nožkami skokané. Jen Liberec po roce zase připomíná staveniště. Nebo hůř: z libereckých můstků se stává areál duchů.
Což dokazují fotografie, pořízené pod Ještědem na konci května. Místo, které poprvé svým letním příběhem ožilo během finálového klání Grand Prix 2008 a závodů ženské obdoby, letního Kontinentálního poháru, se po půlroce sněhové sezony jakoby nedokázalo probrat ze zimního spánku. Připusťme, že sice dělníci pečlivě demontovali všechny stavby spojené s únorovým Mistrovstvím světa v klasickém lyžování 2009 a že se tudíž jakási práce provedla. Ale možná spíš ještě víc umocnila tíživý pohled na libereckou „perlu“.
Draze zrekonstruované můstky, které by mohly být centrem letních skoků v České republice, se utápí v tichu, doskočiště obestírá asfalt a holá hlína, vstupní hala do multifunkční budovy je strašidelně prázdná a nejeví žádné známky používanosti. Slzy do očí pak žene vesmírnou rychlostí každý pohled na dojezdovou plochu, při němž až mrazí. Svěží travička, loni nově pokládaná a mezi jednotlivými koly říjnových závodů hojně kropená, teď připomíná zdevastovaný kousek sahelu. Tohle že má být úrodná půda pro skoky? Jistě, brzdná dráha se během zimy promáčela, zvlášť když tála ta kvanta sněhu po mistrovské kalamitě, ale to se nestihlo v době po oblevě napravit?
Už ani není divu, že český národní kádr zvolil za místo svého prvního soustředí zase cizí prostředí. To mohlo po položení hmoty na libereckou půdu skončit. Místo toho se reprezentanti trmácejí přes celé Rakousko pomalu do Slovinka. Proč ale není ještědský areál životaschopný?
Jedním z důvodů by mohla být paradoxně právě Grand Prix. Částečně kvůli GP se umělý povrch na bubny libereckých můstků vůbec kladl. Ale letos si FIS pro nejvyšší letní soutěž zvolila jinou cílovou stanici. Liberci pořadatelství vyfoukl ve všech ohledech zajímavější Klingenthal. Kdo by se tedy hrnul do financování znovuobnovení trávy, když by z něj stejně nevzešel žádný potencionální zisk? Ještědský areál je navíc podle všeho stále ještě v rukou Organizačního výboru MS a to momentálně řeší úplně jiné starosti než osud sportovišť. Milionové dluhy odvádějí pozornost pochopitelně do jiných sfér.
Jméno nového provozovatele libereckého areálu skokanský svět také ještě neslyšel, černá síť tedy jako černá vlajka stále není stažená ze středního můstku. Jako šokující se poté zdá zpráva, která se objevila v článku vydaném v pátek tiskovou agenturou ČTK. Ta popírá nepoužitelnost ještědských můstků a tvrdí, že se „příští týden česká reprezentace možná spustí poprvé od mistrovství světa v Liberci z nájezdu můstku K-90 pod Ještědem“. V tomto případě se zdá slůvko MOŽNÁ jako zásadní. Ale kéž bych se mýlila…
…a takové to bylo živé místo.
Autor fotografií: Kamil Rybář
