Johann André Forfang: „Určitě teď máme starosti“

Norský skok na lyžích neprožívá ideální období. V letošní sezoně se Vikingové podívali na stupně vítězů jen jednou, skokanský úsek trápí značný nedostatek financí, nemalý je také odliv fanoušků od obrazovek. Dokonce se objevují hlasy, že norský systém je před kolapsem a seveřany čeká krize, ze které se již mnoho let nemohou dostat Finové. Jednou ze stálic norského celku je Johann André Forfang, jehož jsme vyzpovídali po skončení závodů v Zakopaném. Jak se tedy dívá na norskou i svou osobní situaci samotný reprezentant?

V rámci PolSKI ses účastnil klasického závodu týmů i závodu dvojic (supertýmů), jaký formát se ti líbí víc?

Myslím, že je dobré mít oba. V supertýmech je pro slabší země snazší postavit tým, ale i v Zakopanem startovalo 13 týmů. Takže si myslím, že je ti místo pro oba formáty týmových závodů.

A který ti přijde osobně zajímavější?

Já preferuju tradici (smích).

Letos jsou tvoje skoky hodně nestabilní, čím to?

Na to je těžké odpovědět. Myslím, že potřebuji udělat víc skoků na vysoké úrovni, abych si stoprocentně věřil. Teď mám pocit, že na každý dobrý skok mám i jeden špatný. Pak si sám těžko věřím, že na to skutečně mám. A výsledky tomu odpovídají.

V letošní sezoně nás čeká letecký šampionát i RAW Air, co je pro tebe větší cíl?

Na světový šampionát se opravdu těším. Celý náš tým má lety na lyžích opravdu rád. Pro mě je určitě hlavní mistrovství světa, lety jsou koneckonců jedna z nejzábavnějších věcí, které můžete dělat.

Celý norský tým je hodně nevyrovnaný, staly se nějaké chyby v přípravě, nebo jste zaspali s vybavením?

Nejsem si jistý, můžu odpovědět jen za sebe. Jsme ve fázi, kdy každý z nás dokáže skočit dobře, ale je těžké to zopakovat. Každý z nás měl v sezoně dobrý den, ale proč nám chybí vyrovnanost, nevím.

Popularita skoků v Norsku klesá, jak bys popsal vaši situaci?

Momentálně nemáme dost sponzorů, chybí nám hlavní sponzor. Uvnitř svazu bylo moc konfliktů, čímž jsme pro sponzory ztratili atraktivitu. Nepomáhá nám ani světová ekonomická situace, momentálně je těžké získat peníze od velkých společností.

Po vleklých svazových tahanicích rezignoval i sportovní ředitel skoků Clas Brede Bråthen, jak celá situace dopadá na reprezentanty?

Samozřejmě nás to ovlivňuje, ale pořád pracujeme naplno a rozhodně máme na lepší výsledky, než jsme letos zatím ukázali. Samozřejmě se musíme uskromnit. Nebyli jsme na tolika soustředěních a nemáme tolik vybavení, kolik bychom chtěli mít, takže to určitě pociťujeme. Ale já se snažím pracovat na věcech, se kterými něco mohu udělat, což jsou hlavně technika skoků a trénink obecně. I když to není jednoduché.

Není trochu děsivá vyhlídka cesty, kterou se po desítkách let úspěchů vydalo Finsko?

Ano, určitě teď máme starosti. Samozřejmě je to něco, čeho se bojíme. Nesmíme se tím ale nechat pohltit a soustředit se na to, co můžeme ovlivnit a vytěžit i z naší situace maximum.

Už několik let se mluví o výstavbě nových můstků ve tvém rodném Tromsø za polárním kruhem, je v této věci nějaký pokrok?

Celý projekt, stejně jako všechno v dnešní době, stojí na penězích, které je opravdu těžké získat. Pořád na tom pracují, ale celý proces se mnohokrát zastavil kvůli papírování a financím. Jak už jsem říkal, i pro naši federaci je teď velmi těžké něco vybudovat.

Sen skákat tam Světový pohár pořád žije, nebo už je to pro tebe moc daleko?

Už se té naděje pomalu vzdávám. Samozřejmě ale doufám, že se můstek postaví a budu se moct podílet třeba i jiným způsobem. Moc bych si přál, aby moje rodné město mělo můstek, jaký si zaslouží.

Povedlo se naopak rekonstruovat můstky v Trondheimu, jaké jsou?

V Trondheimu je to teď opravdu skvělé. Rozhodně je to jedno z nejlepších středisek k tréninku a celkové přípravě. Jsme šťastní, že se rekonstrukce tak povedla.

Příští rok se na nich bude konat lyžařské mistrovství světa, je to velká motivace?

Uritě ano. Trondheim nazývám svým domovem už třináct let, trénuji tam každý rok, takže tenhle šampionát je takovým vrcholem mé kariéry.

Norský tým spolupracuje s Američany a Artti Aigrem, jak to celé funguje a vnímáš výhody také pro Nory?

Rozhodně nám to spolu svědčí. Máme parádní partu, ve větším počtu je to také větší zábava při tom všem cestování. Je vidět, že hlavně Američané udělali pokrok, a navíc mají skvělého trenéra (Espena Røe), se kterým jsem skákal od doby, kdy jsem se přestěhoval do Trondheimu. Takže jsme hodně propojeni a dost se podporujeme.

Foto: Johann André Forfang (autor: Jiří Korbel)