„Jsem za tenhle skok strašně vděčný“ – Roman Koudelka v roli favorita před zítřkem

Kvalifikace na hůrce Bergisel nad Innsbruckem přinesla sluneční paprsky, které zasvítily také na český skok. Roman Koudelka v kvalifikaci skončil na letos dosud nejlepší dvacáté příčce a zítra jej čeká hratelný souboj s německým mladíkem Tittelem, ve kterém je česká jednička favoritem. I přesto, že lomnický skokan nebyl s dnešním skokem zcela spokojen, hodnotí dnešní den pozitivně a těší se na zítřek.

Hlasatelé na můstku po doskoku řekli, že to byl tvůj nejlepší skok v sezoně. Vnímáš to podobně?

Určitě jo. Byl to takový můj standardní skok z léta, ale potom, jak zatím zimní sezona začala, jsem za tenhle skok strašně vděčný. Bylo vidět, že Gajovi (Trčkovi) se na hraně ulevilo, taky byl nervózní, co zase moje hlava vymyslí (smích). Ale dneska jsem si to užil.

Byla to dnes trochu podobná situace jako loni ve Willingenu, kde jsi ve druhém kole také stál u tabule pro vedoucího skokana, pocity jsou asi taky podobné?

Asi jo, já jsem byl sám překvapený, jak daleko to letělo. Myslím, že z toho skoku šlo vytěžit daleko víc. Důležitý je ale postup a zítra je nový den.

Jaké to bylo, postát si tam celkem dlouho, a ještě na Turné?

Bylo to samozřejmě hezký, akorát mě překvapilo, že většinou tam mívali židle, ale tady nebyla, takže jsem pak už trochu cítil nohy. Bylo to ale příjemný a určitě je tohle pocit, pro který skáčeme.

Foto: Roman Koudelka (autor: Jan Štěrba)

Loni jsi říkal, že po změnách techniky se ti úplně převrátila oblíbenost můstků na Turné, jak je to letos?

Těžko říct. Letos forma není tak konstantní jako loni, ale Innsbruck mám rád. Strávil jsem tady hodně času s Richie Schallertem i s rodinou, ten můstek znám dobře. Je hodně zrádný – když skokan nemá formu, tak tu neskočí nic. Kulisa je ale skvělá. Když dojíždíme do protisvahu, tak ten kotel je úžasný.

Na podmínky si dnes ale stěžovat nemůžeme?

To určitě ne. Samotného mě překvapilo, že někdo má plus a někdo minus body, protože mi přišlo, že je úplné bezvětří.

Zítra tě čeká schůdnější soupeř v KO duelu, je to pro tebe víc uklidňující?

Mně by nevadilo jít ani s prvním. Tyhle souboje mám rád a jsem zvědavý, koho mi to přiřadí (Koudelka nakonec půjde do boje proti Adrianu Tittelovi z Německa). Jsem rád, když jedu s někým domácím, protože ta atmosféra je pak moc hezká, a to mě nabudí.

Oranžové lyže Peltonen u tebe nahradily bílé lyže Slatnar, je to jen kosmetická změna, nebo je v tom něco víc?

Lyže se v zimě chovají jinak než létě a zjistili jsme, že to není úplně ono. Takže jsme šli zpátky na Slatnary. Velká změna je i ta barva, ač se to nezdá. Když jedete 90 kilometrů za hodinu, tak jsou opěrný bod jen lyže a může být těžké si zvyknout.

Foto: Roman Koudelka (autor: Jan Štěrba)

Vnímáš to tak, že s novým rokem se teprve teď tvoje sezona rozjíždí?

Pevně v to doufám, ale jistě to říct nemůžu. Skoky jsou zrádný. To je ale na našem sportu strašně krásný, jeden den jste poražený, a druhý můžete být vítěz.

V Innsbrucku je letos krásně – jak strávíš čas do zítřejšího závodu?

Asi nijak (smích). Upřímně se už těším do postele. Jsem pořád trochu nachcípaný, i když už je to lepší. Není ale moc čas na nic. Když jsem začínal jezdit Světový pohár a byli jsme tu na Turné, tak jsme vždycky natěšeně lítali do obchodů na slevy, ale to už mě v těchhle letech absolutně neláká (smích).

Hlavní foto: Roman Koudelka (autor: Jan Štěrba)