Kariéra Antonína Hájka

Česká reprezentace má minimálně pro zbytek letošní sezóny nového trenéra. Jde o národního rekordmana a bývalého úspěšného olympionika, Antonína Hájka. Pojďme si tedy připomenout jeho nejúspěšnější závodnické chvíle.

Velký talent prokazoval už v mládí
Hájek o sobě dal poprvé hlasitěji vědět už ve svých čerstvých patnácti letech, když v americkém Iron Mountain na závodě Kontinentálního poháru dosáhl na perfektní 12. místo. První účast ve Světovém poháru pak zaznamenal už v šestnácti letech. V Liberci tehdy obsadil 45. a 35. příčku.

O rok později vybojoval první stupně vítězů v Kontinentálním poháru a v únoru roku 2005 získal zásluhou 22. a 23. místa ze Sappora premiérové body v poháru Světovém. Na kvalitní výkony navázal také o měsíc později na Mistrovství světa juniorů, kde mu jen těsně unikly stupně vítězů a skončil čtvrtý. V týmovém klání pak bral spolu s krajany Jiřím Mazochem, Martinem Ciklem a Romanem Koudelkou pátou příčku.

Ve výborném duchu se tehdy prezentoval také v létě. Maximum si v podobě 11. místa vyskákal v japonské Hakubě, kde se tehdy Čechům obecně dařilo fantasticky. Z vítězství se radoval Jakub Janda, šestý skončil Jan Matura a body si připsal i 21. Jan Mazoch. Pro senzační 14. pozici si přiletěl Slovák Martin Mesík, jenž za sebou nechal mj. 15. Anderse Bardala či 16. Larse Bystøla.

V zimě bodoval dvakrát a v létě roku 2006, tedy ve svých 19 letech, už vyhrál první klání v Kontinentálním poháru a dokonce dvakrát obsadil pódiovou třetí příčku na Grand Prix v Hakubě.

Na skvělé léto navázal také v zimní sezóně 2006/2007, jíž vyšperkoval šestým místem ve finském Lahti a celkově obsadil 32. místo se ziskem 160 bodů.

Autonehoda jej nezastavila
V květnu roku 2008 ho na dlouhý čas vyřadila ze hry těžká autonehoda, po níž se zotavoval dlouhý čas v liberecké nemocnici. K závodění se vrátil až po více než roku od havárie, nicméně velmi brzy se dostal do fantastické formy, jejíž vrchol přišel v Planici, kde na leteckém světovém šampionátu vytvořil dodnes platný český rekord o délce 236 metrů. V tu chvíli se jednalo o druhý nejdelší skok v dějinách skoku na lyžích.


Video: Antonín Hájek – Atak světového rekordu (autor: Aleš Levý)

2009/2010
Životní sezóna však Hájkovi přinesla ještě více radosti. Všechno to začalo v lednu v rakouském Bad Mittendorfu, kde si dolétl pro 4. místo, jež ve Světovém poháru zůstalo jeho kariérním maximem.

Pódium mu pak o jedinou příčku uniklo i o týden později v Sapporu a ve skvělém rozpoložení tak záhy odlétal do kanadského Vancouveru na olympijské hry. Na středním můstku vyválčil 21. pozici a na velkém skončil dokonce sedmý!

Strmý pád
Po vynikajícím ročníku přišel velký výkonnostní pád, jež s sebou přinesl téměř tříleté čekání na další postup mezi elitní třicítku ve Světovém poháru. To se Hájkovi povedlo ukončit v Harrachově, kde obsadil 19. příčku, jíž ještě o šest míst zlepšil o týden později v německém Oberstdorfu.

I přes to, že se pak ještě několikrát dostal do elitní dvacítky, už nikdy třinácté místo z Oberstdorfu nezlepšil a v pouhých 28 letech se rozhodl z více důvodů ukončit kariéru. Velmi brzy však nastartoval novou a stal se skokanským trenérem. Nyní už dokonce hlavním trenérem naší reprezentace. V průběhu jeho kariéry jej vždy zdobila vynikající letecká technika, již dokázal zužitkovat především na velkých a mamutích můstcích. A právě tyto dovednosti by mohly být velmi pozitivním vkladem pro naše reprezentanty, s nimiž už nyní nebude spolupracovat jako kolega ze závodů, nýbrž jako kouč.

Držme Antonínovi v této etapě podobně jako jeho svěřencům palce a doufejme v co možná nejlepší výsledky!

Foto: Antonín Hájek (autor: Simona Horká)