Kiuru skončil. Ljoekelsoey končí za rok.

Roar Ljoekelsoey letos dosáhl Kristových let. A zřejmě mu to nedá spát. Naprosto seriózně totiž mluví o zakončení své bohaté skokanské kariéry. Hned po olympiádě ve Vancouveru. Poslední sezona, dvě nevyšly třiatřicetiletému Norovi podle představ, nebyl právě základním kamenem norského národního výběru. Tak se rozhodl, že ještě naposled zmobilizuje všechny síly, naposled se na můstcích popere s elitou o medaile – a v březnu v Planici prostě zamává skokům na rozloučenou.

Je si vůbec Ljoekelsoey svým rozhodnutím jistý? „Ano, jsem si opravdu jistý,“ potvrdil Roar světovým médiím. „Udělám všechno pro to, abych byl ještě v této sezoně silný a pak ukončím svou kariéru,“ odtajnil Nor své „poslední přání“: „Vím, že dokážu stále skákat mezi špičkou. Mým cílem je tedy boj o medaile jak na olympiádě, tak na leteckém mistrovství.“ Právě na MSL 2010 plánuje poslední let ve své aktivní kariéře – zakončí ji stylově, na mamutím můstku v Planici, kde se stal v roce 2004 poprvé mistrem světa a dolétl na značku 230,5 metru.

___________________________________________________________

Letopočty pro srovnání:

Skončil a vrací se. Janne Ahonen *11.05.1977
Plánuje konec. Roar Ljoekelsoey *31.05. 1976
Skončil. Tami Kiuru *13.09.1976
___________________________________________________________

Ale je to škoda. Stačilo by mu počkat ve stopě další rok – takto zažije domácí MS v Oslu 2011 už jen jako divák. A že by Ljoekelsoey nemohl „přesluhovat“ ještě v pětatřiceti? Takový Takanobu Okabe „přesluhuje“ taky už nějaký ten pátek. Ač s ohledem na výsledky v zimní sezoně, možná bude Ljoekelsoey na konci zimy znovu přehodnocovat svou situaci…

…kdo ale o přehodnocování svých rozhodnutí neuvažuje, je Tami Kiuru. Dvaatřicetiletý Fin ohlásil definitivní konec kariéry v červnu a vzhledem k jeho výkonům v posledních letech se mu myšlenky na návrat v hlavě ani nehoní. Nejúspěšnější sezonu si odbyl na přelomu let 2003-2004, když po deseti letech od svého debutu v SP získal své první podium i vítězství (v Titisee-Neustadtu v roce 2003) a na můstku v Planici prožil i nejdelší let svého života – jeho osobní rekord z roku 2004 měří 221,5 metru. Na italských OH 2006 ještě „stoupl na ceně“, když s týmem vybojoval stříbrné medaile, k tomu ukořistil pět medailí na mistrovstvích světa: jedinou individuální medailí byl bronz z MSL 2004, zbylé čtyři patří do kategorie týmových úspěchů.

Zdroj: senior-jumping.de, skijumping.pl, tamikiuru.com
Mezifoto: Tami Kiuru (zdroj: skijumping.pl)
Hlavní foto: Roar Ljoekelsoey (zdroj: skoky.net)