Klára Ulrichová: „Je to pořád ruční brzda“

Do finálového závodu Grand Prix žen v Klingenthalu zasáhla také Klára Ulrichová, která však na dvojí bodový zisk z Courchevelu nenavázala a skončila na šestatřicáté pozici. Se závěrečným víkendem tedy pochopitelně převládá zklamání, Frenštátská závodnice si posteskla zejména na neschopnost navazovat na tréninkové výkony, v čemž vidí i hlavní prostor ke zlepšení před zimní sezonou.

Letos to pro tebe v Klingenthalu bylo trápení od prvního skoku, v čem to vězelo?

Je pravda, že jsem se tady od prvního skoku trápila, ale v tréninku to vycházelo fakt skvěle. Myslím si, že technika skoku se u mě mění a v tréninku už mi to vychází. Nevím ale čím to je, že do závodu to tak není.

Nahoře ses načekala, přispěly k tomu i podmínky?

Podmínky člověk neovlivní, sesedání z lavičky mi upřímně moc nevadí. Kolikrát si i říkám, že mi to pomůže se setřesením stresu. Viděla jsem ale, že se to v poslední chvíli otočilo do zad, na což se ale samozřejmě nechci vymlouvat.

Říkáš, že v tréninku to bylo o hodně lepší. Kam by tady tvůj tréninkový standard mohl stačit?

Kdybych udělala ten svůj tréninkový skok, tak si myslím, že kolem 115 metrů by to určitě bylo.

Takže celý problém je zatím stále se stresem?

Neřekla bych úplně stres. Stále si spíš nedokážu dovolit to v závodě víc rozbalit a předvést odvážnější skok. Je to pořád taková ruční brzda, možná i kvůli strachu z výsledku.

Máte v týmu nápad, jak na tomto zapracovat?

Jojo, pracujeme na tom pořád. Hlava je ale mocný čaroděj a chce to čas.

Na podzim jste byli i ve větrném tunelu, jaký to byl zážitek?)

Určitě to bylo velmi obohacující, dala se tam vyzkoušet spousta detailů, na které člověk v letu nemá čas. Nedá se to ale úplně srovnat s klasickým skokem, je to samostatná disciplína.

Hodně času jste strávili v Trondheimu, jak se ti líbí tamní prostředí a bude pro tebe MS vrchol sezony?

Všude slýcháme a čteme, že to je vrchol. Samozřejmě se na mistrovství světa připravujeme, na tamních můstcích jsme udělaly hodně tréninkových skoků a řekla bych, že mi areál sedí. Dokázala jsem tam předvádět takové skoky, které chci, takže uvidíme, jak na to dokážu navázat.

Čeká tě první sezona, ve které už nebudeš juniorka, mění se tím pro tebe  nastavení na zimu?

To si nemyslím, plán závodů je vesměs stejný. Tím, že náš tým není úplně početný, tak už předchozí sezony jsem objížděla většinu Světových pohárů. Teď se pro mě tedy mění spíš jen to, že nepojedu na samotné mistrovství. To mě samozřejmě mrzí, ale o to větší fokus a motivace je na to dospělácké.

O nějaké zážitky tím tedy přijdeš, v rámci SP vás ale čekají závody v Číně, těšíš se tam?

Skákala jsem tam sice na olympijských hrách, ale z toho si moc nepamatuju. To byla zvláštní doba, kterou jsem vypustila, takže se letos těším, co nového tam poznám.

Co tě čeká do začátku zimy?

Teď chci trošku vypnout hlavu a pak určitě zapracovat na mentální stránce, aby to do závodu chodilo tak, jak na tréninku.

Foto: Klára Ulrichová (autor: Jan Štěrba)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *