Ani přes zdravotní peripetie v podobě zlomených rukou 19letá Klára Ulrichová neztrácí na optimismu. Vynucenou pauzu nakonec nehodnotí negativně, neboť měla čas si po delší době odpočinout a přerovnat myšlenky. Stejně tak vidí ve svých skocích progres, který by ráda přenesla do světového poháru, či mistrovství světa juniorů v Planici, které bude její poslední v rámci této kategorie.
Ty jsi měla během přípravy zlomené obě ruce, jak je to vůbec možné?
Jde to, a jde to poměrně snadno (smích). Byla to nehoda při dojezdu, kdy jsem nedobrzdila skok
Jak je to dlouho?
Stalo se mi to na začátku července, vlastně před letní přípravou. Tu jarní přípravu jsem absolvovala téměř kompletně, připravovala jsem se i na přijímací zkoušky na vysokou školu.
Jaká byla léčba a jak dlouho trvala?
S jednou rukou jsem musela i na operaci, takže to bylo trošku složitější s následnou rehabilitaci. Léčba zabrala přibližně dva měsíce, a i teď rehabilituju, aby tam byl plný rozsah jako před zraněním.
Teď už můžeš do plné zátěže?
Dá se říct, že teď už ty poslední dva měsíce ano. Trénuju na 100%, před necelým měsícem a půl jsem se vrátila na skokanský můstek. Takže teď už jsem v plné přípravě na zimní sezonu.
Jaká byla loňská sezona?
Loni se toho upřímně moc nepodařilo. Byla jsem zklamaná ze sebe a svých výkonů. Určitě to mohlo být lepší. Jedině co se povedlo, bylo načasovat formu na mistrovství světa juniorů v Kanadě.
Zmínila jsi, že jsi se stěhovala do Prahy?
Za tím stěhováním je škola, dostala jsem se do Prahy na vyšší odbornou školu. Takže teď bydlím a studuju v Praze.
Dá se to spojit se skoky?
Právě, že dá perfektně. Dukla mi tady poskytuje kompletní zázemí, posilovnu a mám to i blízko do Liberce.
Co jsi zvládla v letní přípravě?
Letní příprava je hodně o nabírání kondice, hlavně tedy posilovna, potom z toho čerpáme v zimě, kdy se netrénuje objem. Na můstku pak dolaďujeme různé detaily, aby to v zimě sedělo.
Jak bys porovnala letošní a loňskou přípravu? Jak funguje spolupráce v týmu?
Spolupráce funguje na jedničku. Máme nového kondičního trenéra Dominika Ďurča a s ním je ta spolupráce stoprocentní.
Jaké máš pocity ze svých skoků?
Já z nich mám o dost lepší pocity než v loňské sezoně, myslím si, že je tam vidět progres, a i ta pauza během doby co jsem měla zlomené ruce mi hodně pomohla, jelikož jsem měla čas pro sebe utřídit si myšlenky.
Pro ženy tam letos není žádný vrchol sezony, ale ty tam máš mistrovství světa juniorů.
Pro mě a pro Verču Jenčovou je to poslední mistrovství, takže to bude náš hlavní cíl. Budeme si to chtít hlavně užít.
S čím jdeš do sezony?
Hlavně aby se podařilo to mistrovství, a také častěji se objevit na bodech ve „svěťáku“.
Jak si zvykáš na post mezi nejlepšími českými skokankami?
Je to zavazující, na druhou stranu to tolik nevnímám, jelikož jsem do té role spadla přirozeně rychle.
Jaký je tvůj nejbližší program?
Ihned po konferenci odjíždíme na soustředění do Rakouska a poté do Slovinska. Na začátku prosince nás pak čeká světový pohár v Lillehammeru.
Začátek léta ti poměrně vyšel – vítězství v Rožnově, Lomnici, dva postupy na Evropských hrách. Budou tak převažovat spíše pozitivní nebo negativní dojmy?
Někde mezi, čekala jsem, že by to mohlo být lepší, přece jenom konkurence je v létě menší, jelikož nejezdí úplně kompletní světová špička.
V posledních dnech jste absolvovaly trénink v Ga-Pa a Innsbrucku. Těšíš se, že by ses tam mohla v zimě vrátit na německé půlturné?
To vám můžu říct, že na to se moc těším. Oba můstky mi sedly od prvního skoku a moc se mi líbí. Moc se těším na atmosféru a všechny ty věci okolo.
Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů v nadcházející sezoně!
Foto: Klára Ulrichová (autor: Jiří Korbel)
