Roman Koudelka dnes mohl po delší odmlce slavit vítězství. Zatím tedy jen v kvalifikaci, dnešní výkony jsou ale určitě příslibem. Po svém kvalifikačním skoku nám vítěz kvalifikace sdělil své dojmy.
Koudelka rozhodně neskrýval spokojenost. „Už od prvního skoku se mi tu dobře povedlo sednout si do nájezdového postavení a i odraz je trošku jiný, jsem uvolněnější. Jen doufám, že to vydrží do zítra, protože tu bude výborná atmosféra a přijde pár lidí, co mě podpoří. Takže se na to těším a uvidíme, jak to bude probíhat,“ pochvaloval si Koudelka. Kladně hodnotil i dnešní povětrnostní podmínky: „Určitě byly pozitivní, důležité bylo, že moc nefoukalo. Na ty teploty je můstek výborně připravený. Ale jak říkám, zítra je závod a uvidí se.“ V Almaty se ale česká jednička tak dobře necítila. „Kazachstán byl hodně exotický a hlavně tam bylo hodně smogu, takže to pro mě nebylo úplně jednoduché. Ten profil můstku mi vůbec nevyhovoval, ale deváté a dvanácté místo jsem tam hodnotil velice pozitivně. Když jsem odjížděl, tak jsem věděl že tady je profil, co mi víc vyhovuje, takže jsem věřil, že se to ještě o trochu zlepší,“ podotkl Koudelka.
A jak tam vnímal hýbání s nájezdem ve druhých kolech? „Bohužel jsem na to v obou případech doplatil, takový je sport. Jednou to člověku pomůže, jednou na to doplatí, nemá cenu se tím zaobírat. Ale myslím, že ani pro diváky to není tolik záživné, když někdo skočí 135 a je za někým, kdo skočil 128. Ale je to tak dané a my s tím nic neuděláme,“ neskrýval rozpaky dnešní vítěz. S dnešními skoky by navíc mohl zaútočit i na letošní premiérové stupně vítězů: „S těmito skoky tam šance určitě je, ale nechci nějak předbíhat. Hodně lidí mě na ty stupně tlačí, hodně lidí by mi to přálo, ať už z domova nebo i fanoušků. Jak jsem ale říkal před sezonou, tohle je zkušební sezona a uvidíme, co bude za rok, ale věřím, že už to zas bude to top. Letos už si těch posledních 6 závodů do konce musím užívat.“ Koudelka se vyjádřil také ke svým ironickým reakcím do kamery: „Spíš to bylo kvůli podmínkám, v Kuopiu jsem nalezl na lavičku, nepustili mě, musel jsem slézt ale pak mě dali hnedka na lavičku a zelenou, to by nemělo být. Skokan by si měl v klidu udělat své věci. Z těchto věcí jsem byl dost rozladěný ale jsem hodně emotivní člověk, takže někdy trošku vybouchnu, ale to ke mně patří,“ uzavřel své povídání Roman Koudelka.
Foto: Roman Koudelka (autor: SImona Horká)
