Čestmír Kožíšek se před startem letní sezony objevil na soupisce české reprezentace v A-týmu. Přesto se v závodě Grand Prix a nyní ani Světového poháru neukázal. Na papíře jen zaplnil prázdné místo po zraněném Hájkovi a doplnil počty, když se skokané přeskupovali podle trenérů. Sám Kožíšek tehdy povýšení do nejvyšší české kategorie nijak neslavil a se svou úlohou byl dobře srozumně. Věděl, že jeho chvíle nadejde až po větším úspěchu v Kontinentálním poháru, až za zásluhy.
Prvním krokem, jak zaujmout šéftrenérovu pozornost, mohlo být umístění na pódiu či snad dokonce životní vítězství na libereckém CoC minulý víkend. Po úvodním kole dopoledního závodu se skvostnou délkou a solidním stylem se natahoval z pozice lídra po nejvyšší metě. Ovšem zrádné počasí vykonalo své. „Skok jsem měl dobrej jako v prvním kole, jen ty podmínky nebyly dobrý,“ uvažoval pak Čestmír po závodě. „A to asi rozhodlo,“ mínil. Nezkrotný vítr si pod Ještědem pohrával jak s vydatnými sněhovými srážkami, tak se závodníky a v případě průběžně nejlepších závodníků prvního závodu se zachoval opravdu krutě. Sám Čestmír spadl strmě až na 25. místo. „Zklamání tam samozřejmě je,“ připustil, „ale tohle je sport.“
A také zkušenost. Chovanec lomnické školy, který teprve v listopadu oslavil sedmnácté narozeniny, prozatím drží jako největší úspěch 3. místo z Fis Cupu v Harrachově z loňského prosince, na pódiový úspěch v Kontinentálním poháru zatím vytrvale čeká.
Sedlák: Na Ještěd se chci vrátit. Na šampionátu!
O deset let zkušenějším borcem je Borek Sedlák. A ačkoliv první liberecký závod nerozjel nijak slušně a klání pro něj dopadlo bez bodů, podařilo se mu ještě štěstěnu v týž den otočit na svou stranu. Zatím se zdá, že Čech, který si loni jezdil pro body ve Světovém poháru, nyní zažívá krizi. I když Borek mluví o opaku. „Jsem pořád ve výkonnostním růstu,“ označil aktuální stav Sedlák. „A myslím si, že to jde krok po kroku kupředu. Byly některé věci, na kterých jsem musel pracovat, ale myslím si, že to začíná být lepší a je to teprve začátek sezony, sezona je dlouhá a já věřím, že bude mít forma vzestupnou tendenci.“
„Je to lepší, než jít od začátku nahoru a pak zase postupně padat dolů,“ pokračoval. „My jsme se rozhodli nastavit takovou cestu, aby to směřovalo k mistrovství světa.“ Takže se chce Borek na libereckém můstku letos v zimě ještě ukázat? „Určitě, to určitě,“ přitakává rozhodným hlasem.
Po nejlepší sezoně v kariéře přišel v létě útlum, který jistě nebyl zamýšlený. Tedy podle Borka zdánlivý útlum. „Nehodnotil bych léto nijak pesimisticky. V Einsiedelnu jsem byl dvanáctý, což byl můj nejlepší výsledek, pak jedenadvacátý v Zakopaném, kde si myslím, že to nebylo špatný,“ vypočítává úspěchy. „Potom jsem se vrátil a byla tam nějaká viróza, která mě asi oslabila.“ K tomu nepříliš optimální start zimy, který provázely problémy s lyžemi, kdy se s nimi sžíval delší dobu, než bylo příhodné. „Ale já věřím, že teď to bude jen a jen lepší,“ doufá. „Pracujeme na některých chybách, které jsem dělal. Nasuchu se nám je podařilo odstranit a teď jde jen o to, kdy se to projeví na můstku. Může to být otázka času. Já pevně věřím, že to je v řádech dnů, maximálně týdnů.“
Zabloudí tedy někdy v myšlenkách k návratu do Světového poháru či i k Turné? „Ne, ne, ne. Myslel jsem na první kolo, teď myslím na druhé kolo (pozn. kde skončil čtvrtý). Já nechci říct, že změna nemůže přijít ze dne na den, u skoku nikdo nikdy neví, co se stane,“ nevyvrací možnost, přičemž však dodává. „Abych si dělal nějaké plány, že chci nastoupit až třeba na závody na oblíbeném můstku, to já nedělám. Chci skákat tak, jak nejlíp umím a uvidím, jestli mi to bude stačit na mistrovství světa, jestli to bude stačit na Turné a na ostatní závody.“
V hovoru se vybruslilo i k zdánlivě tenčímu ledu. Současný nepřehledný mišmaš, kdo koho vlastně v českém skoku trénuje, však sám vidí zcela jasně. „Já v tomhle nemám žádné tajemství, já trénuju s Davidem a Kubou Jiroutkem. Bylo to daný tak, že jsem se spíš držel tady s Davidem v Liberci, protože David je taky Liberečák.“
Když byl Sedlák v listopadu na soustředění s celou reprezentací v Lillehammeru, kde se objevil i Vasja Bajc, měl šanci si s ním, jako se svým bývalým trenérem, také popovídat. A promluvil s ním? „No, promluvil. Pozdravil jsem ho,“ přibližuje. O spolupráci tedy jako v případě Jakuba Jandy nejde, Borek se drží bratrského dua Jiroutků.
A jak je to s „druhou stranou barikády“? „S Ritchiem prohodím pár slov. Ritchie je profesionál a ví, kdo je můj trenér, takže on není ten člověk, že by za mnou přišel a něco mi radil,“ mluví o vedoucí ruce českého výběru „A“. „Kdybych třeba já sám přišel pro nějakou radu, tak by určitě neváhal a poradil mi,“ myslí si. Ale očividně u něj panuje spokojenost s dosavadní situací. Ta navíc v Liberci nakonec vykrystalizovala v 4. místo ve druhém, přeloženém závodě.
Hlavní foto: Čestmír Kožíšek (autor: 2xMichaela Vondrášková)
