Rozhodnutí o vyřazení severské kombinace ze seznamu olympijských disciplín je bezesporu tématem, které bude napříč klasickým lyžováním rezonovat ještě hodně dlouhou dobu. Svůj pohled na věc nám tentokrát v rozsáhlém rozhovoru nastínil bývalý český reprezentant Ladislav Rygl mladší, který na přelomu tisíciletí patřil mezi nejlepší sdruženáře světa. Syn mistra světa z Vysokých Tater (1970) ovládl tři závody Světového poháru, v jehož celkové klasifikaci mj. dvakrát obsadil třetí místo.
O možném konci severské kombinace pod pěti kruhy se spekulovalo docela dlouho. Jaký byl Váš pohled na věc a jaká byla Vaše první reakce po rozhodnutí MOV? Očekával jste tento výsledek?
Je to velmi smutné a nešťastné rozhodnutí a do poslední chvíle jsem věřil, že se tak nestane. Jsem možná moc konzervativní, ale myslím si, že tradice by se měly dodržovat a severská kombinace je určitě jednou z nejtradičnějších lyžařských disciplín. Nikdy asi nebude mít tak velkou sledovanost nebo členskou základnu jako fotbal nebo hokej, ale své místo v olympijském programu si určitě zaslouží. To rozhodnutí mě opravdu moc mrzí!
Jaká byla cesta Vašeho synovce Davida? Začínal také kombinováním obou disciplín?
David začínal samozřejmě jako kombiňák a myslím, že ho to i docela bavilo. Pro skok se rozhodl úplně sám a myslím, že to bylo někdy v přechodu do dorostu.
Foto: David Rygl (autor: Jan Štěrba)
Co je podle Vašeho soudu hlavním viníkem vyškrtnutí závodu sdruženého z OH? Luděk Matura zmiňoval především formát závodu po zavedení Gundersenovy metody (narážel na příliš dlouhou mezeru mezi skokanskou a běžeckou částí). Vidíte to stejně, nebo to vnímáte jako systémové selhání propagace a marketingu ze strany FIS?
To je těžká otázka. Myslím si, že každá disciplína prochází určitým vývojem a FIS určitě udělala maximum pro to, aby kombinace byla atraktivní a co nejsledovanější. Vyzkoušelo se mnoho různých formátů závodu a několik změn pravidel. Některé byly dobré a jiné zase horší, ale „co člověk, to názor“. S Luďkem Maturou většinou souhlasím, ale s pauzou mezi skokem a během jde jen velice těžko něco udělat. Zkoušel se i formát závodu, kdy běh musel odstartovat do jedné hodiny po skončení skokanské části, ale málokterý areál tento formát umožňuje a kvůli přírodním vlivům není nikdy přesně jasné, jak dlouho bude skokanská část nakonec trvat. Ta pauza tam prostě bude a z mého pohledu je jedno, jak bude dlouhá. Záleží spíš na tom, čím bude v TV vyplněna. Když se to dobře poskládá, sedíte nakonec u televize celý den.
Jak se díváte na tvrzení, že severská kombinace v posledních letech soustavně prohrávala v divácké atraktivitě (už od Soči 2014) se všemi ostatními disciplínami – jak argumentuje MOV? Je to podle Vás validní a férové srovnání, nebo to vnímáte jako zkreslené závěry? A přijde Vám tento argument věcný, když pro organizování závodů v kombinaci není potřeba nic připravovat (jelikož můstek a běžecká dráha musí v dějišti být pro specialisty)?
Přiznám se, že neznám data sledovanosti jednotlivých disciplín, ale asi bych se nedivil, kdyby kombinace měla menší sledovanost. Je to malá disciplína, má oproti jiným menší členskou základnu a v dnešní době různých nových sportů, e-sportů a „pseudo-sportů“ to má kombinace velice těžké. Na druhou stranu má ale velkou tradici a já osobně si myslím, že tradice by se měly dodržovat. Olympijské hry jsou vlastně také dlouholetá tradice a je dobře, že se dodržuje. A jak správně zmiňujete, pro severskou kombinaci není potřeba stavět žádná nová sportoviště, můstky a tratě tam již jsou pro skok a běh… a snad tam ještě dlouho budou!
Očekáváte masový odchod sdruženářů ke skokům (popřípadě i běhu), nebo myslíte, že se disciplíně podaří většinu závodníků udržet?
Pevně věřím, že žádný velký odchod závodnic a závodníků nenastane a že se kombinace bude dál vyvíjet a pokračovat. Už teď je dost malá a masový odchod by taky mohl znamenat její úplný konec. Ano, někdo už odešel, někdo odejde, ale kombinace má Světový pohár, mistrovství světa… Loni si kombiňáci konečně vyzkoušeli i lety na mamutím můstku a bylo opravdu na co koukat!
Myslíte si, že FIS měla reagovat jinak, více se za kombinaci postavit, nebo spíše neměla šanci jakkoliv toto rozhodnutí MOV ovlivnit?
To asi nemohu úplně hodnotit, protože neznám dost podrobností. Nedovedu si ale představit, že by FIS za kombinací nestála. Na druhou stranu jsme ale mohli vidět některá další „trochu zvláštní“ rozhodnutí MOV, třeba ohledně ruských sportovců…
Prezident Svazu lyžařů Petr Veselý věří, že se disciplínu podaří do programu her vrátit. Vidíte to reálně?
Já v to taky věřím! Na příštích hrách sice kombinace nebude, ale na těch dalších může klidně zase být. Pan prezident je bývalý kombiňák, a tak mu bude na disciplíně určitě záležet, což je velice dobrý základ.
Pan Matura se nechal slyšet, že v počátcích lyžování byl nejlepší sdruženář považován za krále lyžování. Myslíte, že ztráta této symbolické pozice byla dlouhodobě nevyhnutelná, nebo to jde připsat i nějakým konkrétním rozhodnutím v průběhu desetiletí?
Z mého pohledu bude nejlepší kombiňák vždycky králem lyžařů. Kombinace je spojení dvou fyziologicky i psychologicky odlišných sportů. Na skok musí být člověk rychlý, lehký a odvážný. Na běh tak moc odvahy nepotřebuje, o to musí být silnější a vytrvalejší. Už jenom umět tyhle dvě disciplíny na vysoké úrovni je známkou kvality. Skloubit je pak v oblasti tréninku a být v nich dlouhodobě úspěšný je mistrovské dílo! Nemůže to dělat každý, někdo na to nemá postavu, někdo vlohy, někomu chybí odhodlání nebo trpělivost. Jsou to dvě disciplíny, trvají dlouho, potřebujete dvoje vybavení, a jak říkal můj táta: „V kombinaci máte vždycky dvě možnosti, jak ten výsledek pokazit.“ Ne každý sportovec je tak silný a houževnatý, aby snášel útrapy hned dvou disciplín najednou, a proto je kombiňáků také míň. Na druhou stranu, když už se někdo rozhodne právě pro kombinaci, naučí se toho tolik, kolik mu jen jedna disciplína nikdy dát nemůže.
Foto: Ladislav Rygl starší (zdroj: www.czech-ski.com)
Co by podle Vás mohlo pomoci severské kombinaci získat zpět svou popularitu a zájem diváků?
Sledoval jsem závody kombinace na posledních OH v Predazzu, protože když jsme tam závodili, byla divácká kulisa většinou asi nejslabší v celém seriálu. O to víc mě překvapila divácká kulisa letos a myslím, že o nezájmu diváků nemohla být vůbec řeč! Sledoval jsem také historicky první závod kombiňáků na mamutím můstku v Kulmu a musím říct, že tolik letů přes 200 i 230 metrů jsem snad ani nečekal. Myslím si, že kombinace svou popularitu má! To, že nikdy nebude mít tolik diváků jako fotbal nebo hokej, je bohužel jasné. U nás loni popularitu docela zvednul Lukáš Doležal, když vyhrál MSJ a já věřím, že kdyby se někomu z kluků podařilo dostat na bednu v SP nebo na MS, bylo by to pro popularitu vůbec to nejlepší. Osobnosti, hvězdy, příběhy… Když se o kombinaci bude mluvit každou druhou zimní neděli v BBV (Branky, body, vteřiny)… V Rakousku je Johannes Lamparter dost známý sportovec, Jens Lurås Oftebro je známý v Norsku. Kdyby takoví další byli u nás, ve Švýcarsku, Francii, Polsku, … určitě by to zvedlo sledovanost a přitáhlo i další mladé závodníky.
Jaký dopad toto rozhodnutí může mít pro samotný skok a běh na lyžích, když děti mnohdy začínají kombinací? Může se to výhledově podepsat i na těchto disciplínách?
Doufám, že toto rozhodnutí žádný dopad na ostatní sporty mít nebude. Spíš se obávám, že i ve skoku a běhu dětí pomalu ubývá, což ale souvisí spíše s množstvím dalších, mnohdy i „jednodušších“ sportů, které má dnešní mládež na výběr.
MOV kombinaci roky vyčítal především slabou ženskou základnu – ta ale v posledních letech rekordně rostla, a přesto byla disciplína nakonec vyřazena. Jak si tenhle paradox vysvětlujete? Na člověka to pak působí tak, že MOV měl už dávno jasno a zbytek byl jen divadýlko…
Bohužel nemám moc informací o rozhodování MOV, tak to opravdu nemohu moc hodnotit. Vzestup ženské kombinace byl skutečně velký, až mě to docela překvapilo. Severská kombinace byla, myslím, posledním ryze mužským sportem a já si myslel, že to tak i zůstane. Ono opravdu není jednoduché věnovat se dvěma tak odlišným disciplínám současně a ne každý na to má nervy. Teď už je situace trochu jiná, realizační týmy se rozrostly a většinou si závodník nemusí nosit úplně všechno vybavení sám. Ale jen si to vezměte – 2 páry skokanských lyží = vak 250 cm a cca 12 kg… 10 párů běžeckých lyží = vak 200 cm a cca 12 kg… Aspoň 2 páry běžeckých holí… Balík 3-4 skokanských kombinéz… Skokanské boty… 2x běžecké boty… Skokanská helma + brýle… + další vybavení a normální oblečení… A když si představíte, jak tohle všechno táhne 50kilové děvče na závody nebo soustředění, tak za mě klobouk dolů!
Když se podíváme na pozici Jirky Konvalinky – jak byste se nejspíš nyní zachoval na jeho místě? Vydal byste se cestou Jamamota, nebo byste zůstal věrný kombinaci?
Jirkovi bych poradil, ať se hlavně rozhodne podle sebe, jak on to cítí! Skáče slušně, na poměry českého skoku až výborně a v kombinaci se už chvíli pohybuje. Je spousta závodníků, kteří přešli ke skoku a myslím, že třeba Jan Matura nebo Anssi Koivuranta toho nikdy nelitovali. Několik kombiňáků přešlo i k běžcům, jako třeba Dušan Kožíšek a myslím, že taky nelitoval. Je ale i spousta závodníků, kterým se v nové disciplíně už tolik nedařilo, o nich se většinou ale už tolik nemluví. Já chtěl přejít ke skoku, když se mi nechtělo běhat, ale spíš jsem chtěl přejít k běhu, když jsem se občas trápil na můstku. Vždycky mě ale nejvíc zajímalo, jak se zlepšit v obou disciplínách současně, což nakonec zvítězilo a zpětně taky ničeho nelituju.
Foto: Jiří Konvalinka (autor: Jan Štěrba)
Ladislavu Ryglovi děkujeme za velmi zajímavé odpovědi a zkušený pohled na věc. Zároveň mu za redakci www.skoky.net dodatečně přejeme všechno nejlepší k významnému jubileu – a sice padesátým narozeninám, které oslavil před dvěma měsíci, konkrétně 15. května.
Foto: Ladislav Rygl mladší po vítězství v Liberci
Hlavní foto: Ladislav Rygl mladší



