Stupně vítězů v Norském Lillehammeru sice obsadilo duo Švýcarů v pořadí Ammann, Küttel, které doplnil Rakušan Thomas Morgenstern, přesto na sebe více pozornosti strhli ještě v minulé sezóně téměř neznámí mladící Schlierenzauer – Jacobsen.
Úvodní perioda závodu byla ovlivněna silným větrem zezadu. Bohužel v této fázi se z věže spustili i oba čeští reprezentanti. Roman Koudelka dosáhl 109,5 metru, což na druhé kolo nestačilo. Přesto závodník z Lomnice potvrzuje postavení české dvojky, které si vybudoval v létě. Pověst české jedničky, kterou si vybudoval v předchozích letech, zase potvrzuje Jakub Janda. První pokus v jeho podání měřil 114 metru. Je nutné dodat, že předčil olympijského vítěze Bystöla, světového rekordmana Romörena či mistra světa Benkoviče. Jediný, kdo dokázal s větrem v zádech o síle 3 m/s skočit něco, co by stálo za řeč, byl Adam Malysz. 126 metrů bylo výjimečných, ovšem za pád na dojezdu inkasoval podprůměrné body. Za zmínku stál i výkon Schlierenzauera – 120 metrů.
V polovině prvního kola se změnili podmínky. Vítr vál stále nepříjemně zezadu, ale jeho rychlost byla poloviční a pohybovala se v rozmezí 1,5 – 2 m/s. Délky skoků se tak protáhly o 10 – 15 metrů. Inu ti, kteří těžili z nevyzpytatelného počasí v Kuusamuu, z něj těžili i tentokrát. Artu Lappi dokázal, že vítězství ve Finsku nebyla náhoda. Jeho 128 metrů patřilo k nejdelším skokům prvního kola, ovšem po přistání upadl podobně jako Malysz. Simon Amman předvedl stejnou délku a usadil se na druhém místě, za krajanem Küttelem, jež skočil o metr dál. Za dvojicí Švýcarů se usadila dvojice Finů – Hautamäki, Ahonen. Bronzový z Kuusama Jacobsen předvedl 125 metrů.
Druhé kolo nabídlo Jandovo zlepšení – 129 metrů (celkově 23. místo), Malysz – 136 metrů (celkově 15.). Především však výkony v úvodu zmiňovaných hrdinů, které byly o třídu výš nad ostatními.
Gregor Schlierenzauer se položil do vzduchu a přeletěl celou stráň až do přechodového oblouku – 141 metrů. Tím začal mladíkův postup výsledkovou listinou, který se zastavil na 4. stupínku. Kdyby startoval v prvním kole o něco později, myslím, že vítězství by patřilo jemu. Již v letní Grand Prix předvedl několik vítězných závodů, ve kterých vyhrál o parník. Nabízí se srovnání s Toni Nieminenem, který v sezóně 1991/92 vlétl jako šestnáctiletý do kolotoče světového poháru a sbíral jeden triumf za druhým – na Turné, Olympiádě i v celkovém SP. Zdali bude Gregor taky takto úspěšný, se však teprve ukáže.
Budoucnost předpovídá Mika Kojonkoski také svému svěřenci Andersi Jacobsenovi. Předvedl ještě o metr delší skok, než vycházející Rakouská hvězda, na dopadu si však hrábl rukama ve sněhu a bodoví rozhodčí jej tak odkázali na 10. příčku, součtem metrů z obou skoků byl však nejlepší.
Medailové pozice tak zbyly na jiné – Thomas Morgenstern skončil třetí. Před ním se umístil loňský vítěz z Lillehammeru, sympatický Švýcar Andy Küttel. Na svá famózní vystoupení ze Salt Lake dal vzpomenout svým triumfem Simon Amman, jenž se ujal vedení ve Světovém poháru.
