Kalendářní rok 2025 uzavřel i první část sezony Světového poháru ve skocích na lyžích. Český tým má za sebou náročné období, které ovlivnily zdravotní potíže i složitý začátek zimy. Trenér Romana Koudelky Lukáš Hlava v rozhovoru hodnotí dosavadní průběh sezony, vysvětluje příčiny nižšího bodového zisku, přibližuje práci na technice i materiálu a nastiňuje další program českého reprezentanta. Rozhovor vznikal po zastávce Turné v Oberstdorfu, může tedy vyznívat negativněji, než by poslední závody napovídaly.
Kalendářní rok je za námi, tím pádem i první část sezony. Jak ji zatím hodnotíte?
Jsem v zásadě spokojený s tím, jak Roman pracuje, i když jsem věřil, že budeme mít v tuto chvíli víc bodů. Od začátku Světového poháru v Lillehammeru se za Romanem táhlo nachlazení, které ovlivnilo regeneraci i silový trénink. Je škoda, že bodový zisk není vyšší, počítali jsme s lepším začátkem.
Zmínil jste body – fanoušci jich určitě čekali víc. V čem vidíte hlavní důvody, že se zatím nedaří pravidelně bodovat?
Hlavním faktorem bylo právě to nachlazení. To může závodníka ovlivnit hlavně ve vnitřních pocitech, které jsou ve skocích velmi důležité. Na videu mohou skoky vypadat podobně, ale pocitově jsou úplně jiné. A když ty pocity nejsou ideální, začnou se některé věci komplikovat. Nechceme se dostat do zbytečných problémů, proto se snažíme hledat cestu nejmenšího odporu – aby byl Roman hlavně pozitivní, v pohodě a měl radost ze skákání. Samozřejmě ale chceme jít dál za lepšími výsledky, to je jasný cíl.
Mluvilo se také o vybavení – kombinéze Domena Prevce nebo materiálu Rakušanů na Turné. Jak vnímáte aktuální situaci v tomto ohledu?
Ve srovnání s létem bych řekl, že je to teď trochu jiné. Ale zatím bych to nechal bez dalšího komentáře.
Letní sezona byla hodně nabitá, objeli jste téměř všechny závody. Jaké jsou další startovní plány Romana Koudelky?
Plán je jet všechny závody Světového poháru až do Sappora. Respektujeme Romanovo rozhodnutí, které jsme řešili i s Gajem (Trčkem, předešlým trenérem Romana Koudelky), že nebude startovat na letech v Oberstdorfu na mistrovství světa. Vynecháme také Willingen. Po Sapporu nás čeká zhruba čtrnáctidenní blok zaměřený na fyzickou přípravu, práci na můstku a možná i na materiál.
V posledních letech Roman skáče lépe hlavně na velkých můstcích. Byla cílem práce na letové fázi?
Ano, byli jsme ve větrném tunelu ve Stockholmu, kde Roman udělal obrovský pokrok. Dokázal tam vydržet v letu celé tři minuty, což je maximální čas. Přenést to pak na můstek ale není vždy jednoduché – v tunelu fouká vítr o rychlosti 165 až 180 km/h, na můstku takový odpor není. Chvíli trvá, než si na to závodník zvykne. Viděli jsme to i po posledním kempu, kdy Roman začal na můstku létat agresivněji do vzduchu, protože necítil stejnou podporu větru jako v tunelu.
Je pro vás přínosem mít v týmu dva skokany, aby na to Roman nebyl sám?
Určitě ano, a myslím, že nejen pro mě. Když jsme startovali se dvěma závodníky třeba v Engelbergu, slyšel jsem i od ostatních trenérů, že je dobře, že máme po dlouhé době dva skokany v závodech. Je to super a budeme jedině rádi, když se do budoucna podaří tým ještě rozšířit třeba na tři nebo čtyři závodníky.
Článek vznikl s přispěním Kingy Stanaszek.
Náhledové foto: Lukáš Hlava na trenérské tribuně (autor: Jan Štěrba)
