Maciej Kot, polský skokan na lyžích a jeden z talentovaných mladíků nastupující generace, nám během závodů SP v Zakopanem poskytl rozhovor, v němž mluví o svých plánech, spolupráci se sponzorem a taktéž o výkonech svého bratra.
Tvoje forma jde poslední dobou značně nahoru, čím to je? Změnil jsi něco ve svém tréninku?
Své momentální formy jsem dosáhl asi tak, že jsem celý rok těžce trénoval. Postupoval jsem dopředu po malých krůčcích, nechtěl jsem „přeskočit“ žádnou fázi tréninku. Ten pokrok nebyl hned znatelný, ale projevoval se průběžně.
Velmi dobře jsi skákal v letních závodech, zima je u Tebe taky kvalitní, což Tě určitě motivuje k další práci. Skáčeš zřejmě svou nejlepší sezonu v kariéře. Jak by měl vypadat další její průběh ve Tvém podání?
Především si chci udržet dobrou formu do konce zimy, i nadále startovat v závodech SP a také v nich pravidelně bodovat. Chtěl bych se začít posouvat nahoru v klasifikaci SP a na konci sezony se probít do elitní dvacítky.
Máš už jistě bohaté zkušenosti s novým systémem bodování skoků. Chtěl bys v něm něco změnit? Myslíš si, že udělené body odpovídají skutečným podmínkám na můstku?
Ten systém je stále ještě trochu nespravedlivý. Myslím, že za vítr do zad by měly být body vyšší, protože na některých můstcích se ve špatných podmínkách prostě nedá létat. Vzdálenost je krátká a získané body ve výsledku k ničemu nejsou. Myslím, že rozestavení senzorů větru by se mělo změnit, nebo by jich mělo přibýt. A když už jsme u bodových odečtů, rovněž bych v průběhu závodu nemanipuloval s nájezdem. Ten by se měl měnit pouze v nebezpečných situacích, když jsou skoky příliš krátké, nebo naopak příliš dlouhé. Bohužel v praxi to vypadá tak, že se nájezd posouvá zcela bezdůvodně.
Letošní sezona je první bez Adama Malysze. Jaké jsou závody bez dlouholetého polského lídra?
Pro náš tým to je bezpochyby velká ztráta, protože Adam měl vždy ty nejvyšší cíle, což motivovalo i nás ostatní. Nyní jeho místo zaujal Kamil Stoch, který také dosahuje skvělých výsledků a já se mu také snažím vyrovnat. Teď je to už skoro rok a všichni si zvykáme na závody bez Adama. Je nám trochu smutno, ale jak je vidět, dokážeme kvalitně skákat i bez něj!
Skokům na lyžích se věnuje i Tvůj bratr Jakub. Jak se Ti líbí jeho skoky? Jakou má podle Tebe nyní formu?
Jak je vidět, můj starší brácha má poslední dobou problémy hlavně s přípravou a technikou. Na první pohled jeho skoky nevypadají zle, ale ukazuje se, že nemají dostatečnou vzdálenost. Kuba je z toho trochu zmatený, protože nevíme, čím to je. V současné době hledá tréninkové metody, které by mu přinesly více dynamiky. Technicky je velmi dobrý, bohužel ale nemá moc síly a rychlosti. Ztrácí hodně v tom, že je pomalý na odjezdu. Jak jsem už řekl, můj bratr je nyní ve fázi vyhledávání tzv. „vize skoku“, abych tak řekl. Hledá něco, čeho bude moci použít a dále rozvíjet, něco, co mu ukáže, jak dobře skákat.
A co soudíš o svých dosavadních vystoupeních?
První část sezony až do závodů v Engelbergu byla z mé strany slabší. Dařit se mi začalo až na Turné čtyř můstků. Začal jsem skákat dva vyrovnané skoky v jednom závodě, stabilizovala se moje forma. Své skoky od té doby hodnotím pozitivně. Myslím, že závod od závodu se lepším a doufám, že to tak půjde i nadále.
Od jisté doby je Tvým sponzorem firma „Wagraf“. Jak se vyvíjí tato spolupráce?
Musím říct, že opravdu dobře. Majitel firmy je s námi neustále v kontaktu. Nejde o žádnou anonymní osobu, která by nás financovala a zůstávala by skryta v pozadí. Máme na sebe kontakty, takže po závodech mi volá a gratuluje. A když nejsou výsledky dobré, vždycky mne povzbudí. Je příjemné, že mi věří a podporuje mne. Věřím, že kdyby se cokoliv stalo, mohu se o něj opřít a svěřit mu svůj problém.
Po posledním klání Turné se hodně mluvilo o tom, že domácí skokané byli nejen favority, ale také poněkud více „podporováni“. Co si o tom myslíš?
Tuhle myšlenku podporuji, bylo to při závodech vidět. Body od rozhodčích dostávají většinou nejvyšší z celého startovního pole. Mám dojem, že je získávají za jméno. S vyšším startovním číslem se na Tebe rozhodčí jinak dívají. Rakušané jsou vždy dobře hodnocení, ale například Kamila Stocha někdy o body ochuzují. Netuším, čím to je, možná jeho specifickým stylem. To všechno tudíž odpovídá na otázku, jestli byli protěžováni. Viděli jsme to všichni v Oberstdorfu, kde se nepovedl skok Schlierenzauerovi i Morgensternovi o rozhodlo se o restartu závodu. Často také byli Rakušané pozdrženi a nebyl pouštěni do špatných podmínek. Možná to zní divně, vše bylo v souladu s pravidly, ale někdy byly podmínky vyrovnané a skákat se mohlo.
Velká část zimy je už za námi. Kdo je podle Tebe favoritem na křišťálový globus?
Těžko říci. Už dlouho tu nebyla sezona, v níž by elitní desítka byla tak vyrovnaná, jako letos. Každý z TOP 10 má reálnou šanci vyhrát celkovou klasifikaci. V posledních letech bylo už v polovině sezony jasné, kdo vyhraje, protože měl lídr SP velký náskok na čele. Poslední rok tomu tak bylo u Morgensterna, předtím vládl Malysz. Vždy zvítězil skokan, který posbíral dostatek bodů do konce ledna, či února. To už bylo jasné, že vedení nepustí. Teď je čelo SP nesmírně vyrovnané. Andreas Kofler měl dobrou formu na začátku sezony, i teď skáče dobře, ale už není suverénní. Za ním je Anders Bardal, který jednou vyhraje, pak se ale nevejde do třicítky. Je to taková norská neznámá. Thomas Morgenstern je dohání, protože skáče čím dál lépe. I Kamil stíhá ty nejlepší, takže vyvrcholení letošní sezony bude opravdu zajímavé. A nebude překvapením, pokud se bude rozhodovat až v Planici.
Celý tým nyní trénuje s Lukaszem Kruczkem. Dříve byl u vás spolu s Adamem Malyszem také kouč Hannu Lepistö. Je v tom teď nějaký rozdíl? Mělo to předtím nějaký vliv na polské skokany? Vypadalo to, jako byste tehdy byli ve dvou týmech.
Upřímně řečeno, neměl jsem z toho pocit, že by to bylo nějak zvláštní. Nebylo to tak, že Adam byl tým „A“ a my „béčko“, ale v podstatě to bylo podobné. Měl svého trenéra i svoje financování a my zase svoje. Spolupráce všech byla moc dobrá, Hannu ani Adam se od nás nijak nedistancovali. Ubytováni jsme byli spolu, společné byly i tréninky a výjezdy na závody. Trenéři spolu prakticky celou dobu spolupracovali, stejně tak skokané. Nebyl tam žádný velký rozdíl.
A co soudíš o trénincích Lukasze Kruczka?
Myslím, že za vše hovoří naše výsledky, které jsou lepší, než vloni. To znamená, že tréninky jsou kvalitní, dobře organizované. V létě jsme trénovali opravdu těžce, cvičení bylo únavné, ale to právě toto nám pomohlo dobře se připravit na zimu. Teď jsou tréninky o něco lehčí. Jsme neustále monitorováni na speciální platformě, která nám ukazuje sílu i výšku skoku a podle toho pak víme, co je třeba zlepšovat.
Podobně, jako ostatní, jsi si také určil nějaké cíle před sezonou. Daří se Ti je zatím plnit?
Přiznám se, že hlavní cíle byly před začátkem sezony dva. O jednom jsem už mluvil, ten druhý je takový tajný a mnoho lidí o něm ještě neví. Chtěl jsem poprvé bodovat v SP, což se mi povedlo a jsem z toho šťastný. Ten druhý cíl, do něhož mi ještě trochu chybí, ale pořád věřím, že se mi vyplní, je to, že v posledním závodě sezony v Panici budu skákat mezi elitní třicítkou SP. V tom úplně posledním klání sezony se představují ti nejlepší skokané a já chci patřit mezi ně.
SPOLUPRÁCE NA ČLÁNKU: ROSTISLAV KALA
Foto: Maciej Kot (autor: Michaela Vondrášková )
