Nejlepší italskou skokankou loňské zimy byla jednoznačně Manuela Malsiner. Dvacetiletá skokanka z Ortisei skončila po vynikající druhé polovině sezony na patnáctém místě celkového pořadí SP. Sezonu pak završila titulem juniorské světové šampionky. Jedna z nejtalentovanějších závodnic světového skoku nám po sobotním lillehammerském klání poskytla rozhovor.
[b]Jak se ti líbí v Lillehammeru?[/b]
Je to pěkné místo, ráda se sem vracím. Ačkoli můstek samotný nemám tolik ráda, protože má hrozně dlouhý nájezd. Ale i tak je hezké tu být a zalétat si tu.
[b]A co říkáš na myšlenku Lillehammer Triple?[/b]
Myslím, že to je hezké, protože tu také poprvé skáčeme na velkém můstku. To je vždy o hodně větší zábava.
[b]Máš tedy obecně ráda větší můstky?[/b]
Na velkých můstcích tolik neskáčeme. Ale když ano, tak si to moc užívám, protože pocit z letu je o hodně silnější.
[b]Je tu s tebou také sestra Lara, jaké to je?[/b]
Je super, že teď obě skáčeme na vysoké úrovni a ona je dokonce lepší než já. Takže jsem na ní hrdá a mám z toho radost. Takhle můžeme být více uvolněné a vše je o dost povědomější.
[b]Nejsi na ní tedy naštvaná?[/b]
Ne, to určitě ne.
[b]Po pádu během SP v Planici 2014 jsi v závodech chyběla téměř dva roky, co se tam stalo?[/b]
Ano, v Planici jsem spadla opravdu ošklivě a natrhla si rameno. V prosinci 2014 jsem navíc spadla znovu na tréninku a tam jsem si přetrhala vazy v koleni, takže jsem si musela dát na sedm měsíců pauzu.
[b]Měla jsi v hlavě i myšlenky o konci kariéry?[/b]
Ano, v té chvíli jsem chtěla skončit kariéru a se vším přestat, protože jsem neměla žádnou motivaci. Ale potom mi rodina a trenér řekli, že mám rozhodně pokračovat, protože na to mám, tak jsem pokračovala.
[b]Po dlouhých skocích ses loni často držela za koleno, byl to pozůstatek těchto zranění?[/b]
To si nemyslím, protože loni v zimě jsem si přivodila ještě další zranění, ale to naštěstí nebylo tak vážné a mohla jsem skákat bez přestávky.
[b]Loni jsi však především absolvovala průlom do elitní světové desítky, co jsi změnila?[/b]
Skoky na lyžích už jsou zkrátka takové. Jeden den nic nefunguje a další den skáčeš na pódium. Nemůžu tedy říct, že bych něco dělala jinak (smích).
[b]Byla jsi někdy svými výkony a dlouhými skoky i překvapená?[/b]
Rozhodně jsem to nečekala, protože nájezd je ve Světovém poháru opravdu nízko a na to nejsem zvyklá. Nikdy jsem neskákala tak daleko, takže si na to člověk musí zvyknout, aby dokázal předvést telemark i tam.
[b]Sezonu jsi korunovala titulem mistryně světa juniorů, je to tvůj zatím největší úspěch?[/b]
Minulý rok byl celkově opravdu pěkný. Byla jsem ve skvělé náladě a předvedla dobré skoky. Byla jsem opravdu šťastná a stále jsem na tento titul pyšná.
[b]Ve Světovém poháru jsi zatím byla nejlépe druhá, budeš to letos chtít vylepšit?[/b]
Samozřejmě, že se o to pokusím. Ale nebude to tak jednoduché, protože úroveň roste a roste. Ale hlavně chci zůstat šťastná a skoky si užít, pak to možná přijde.
[b]Kromě Lillehammer Triple letos ženy čekají první týmové závody a druhý start na olympijských hrách, jak se těšíš?[/b]
Skutečně se mi líbí, že konečně máme závody družstev. Už jsme na ně dlouho čekali, protože muži už je nějakou dobu měli. A olympiáda, ta je snem každého skokana. Doufám, že si ji dokážu naplno užít bez nervů o své výsledky.
[b]Je pro tebe tedy olympiáda hlavní událostí sezony?[/b]
Ano, určitě.
Italské skokance děkujeme za rozhovor a přejeme jí krásnou olympijskou a zraněními nepoznamenanou sezonu.
[i][b]Foto: Manuela Malsiner [/b](autor: Jan Štěrba)[/i]