O seveřanech se říká, že jsou uzavření a chladní, ale také sebevědomí a co se týče sportu, že jsou stvořeni pro rallye. V kolotoči závodů ve skocích na lyžích ale dokazují, že jsou zrozeni právě pro ně. Severské státy jsou kolébkou klasického lyžování a i současní členové skokanských týmů Finska a Norska jsou toho pravým důkazem.
FINSKO
Risto Kalevi Jussilainen
Zkratkově
Datum narození: 10. červen 1975, Jyväskylä
Sportovní klub: Ski Club Jyväskylä
držitel rekordu harrachovského mamuta – 212,5 m
jeho oblíbený film je Klub rváčů
Povzbuzen svým otcem, který také skákal na lyžích, začal Risto v šesti letech trénovat na můstcích v rodném městě. Na svůj první mezinárodní úspěch musel „Jussi“, jak ho přátelé přezdívají, dlouho čekat. Teprve ve 24 letech na sebe upozornil, když v sezóně 1999/2000 obsadil při SP v Kuopiu druhé místo. V soukromí je Risto spíš klidný a uzavřený. Japonce popisuje jako národ, jenž je mu svou kulturou nejblíž. „V téhle zemi se cítím dobře, lidé jsou vždycky milý, pořád se klaní, prostě fantastičtí lidé.“ Je prý naprostý technický antitalent. „Ne, nemám doma počítač. A i kdybych nějaký měl, nejspíš bych se v něm vůbec nevyznal.“ Baví ho stará dobrá rocková hudba a miluje pivo.
Matti Antero Hautamäki
Zkratkově
Datum narození: 14. červenec 1981, Oulu
Sportovní klub: Puijon Hiihtoseura
životní motto: Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.
Ke skokům na lyžích přivedl svého mladšího bratra dřívější úspěšný reprezentant Finska Jussi Hautamäki. Ten byl také pro Mattiho prvním skokanským vzorem. Nebyl žádné zázračné dítě a musel si prvních osm let své kariéry leccos odříkat. V roce 1997 se přestěhoval z rodného Oulu do Kuopia – jednak aby tu studoval a jednak kvůli skokanskému zázemí. A nebyl to krok zpátky. V roce 2001 složil maturitu a mohl se naplno věnovat skokům, musel ale narukovat do armády. Přesto a nebo právě proto byla sezóna 2001/2002 pro něj nejlepší. Byl druhý na Turné a v celkovém pořadí SP obsadil třetí místo. Jeho nejoblíbenějším můstkem je velký a letecký můstek v Planici. Miluje hard-rockovou muziku a sám také ve volném čase preluduje na baskytaru. „Jsem jen začátečník,“ brání se s úsměvem chvále. Rodina je pro něj velice důležitá, ale k rivalitě mezi ním a oběma jeho bratry ale nedochází. Ani na můstcích, když ještě Jussi skákal, se žádné hecování nekonalo. Býval fanouškem Miky Häkkinena a dodnes si nenechá žádný závod F1 ujít. „Někteří by možná strašně rádi byli tak populární jako třeba Mika. Pro mě by to ale nebylo to pravé,“ říká introvertní Fin, „musí to být strašně rušivé a nervující, když vás každý zná. Co se dá dělat. To je prostě daň z úspěchu.“ V současnosti Matti chytá svoji formu z dřívějších let a proto se můžeme těšit na napínavé závody v Turíně.
Janne Petteri Ahonen
Zkratkově
Datum narození: 11. květen 1977, Lahti
Sportovní klub: Lahden Hiihtoseura Lahti
„Můj syn Mico je moje největší výhra.“
pravidelně se účastní závodů dragsterů, kde se v minulé sezoně stal mistrem Finska
Janne byl už jako malý kluk fascinován skoky na lyžích, které spolu s mladším bratrem Passim sledovali každou volnou chvíli v televizi. Bezpečí domácího gauče a poklidné sledování skoků v televizi vyměnil v sedmi letech za adrenalin na skokanských můstcích. Jeho prvním skokanským idolem byl finský fenomén Matti Nykänen, později si vzal za vzor olympijského vítěze na středním můstku Janiho Soininena (Nagano 1998). Svoje dovednosti a nadání dokazoval už v juniorském týmu a v patnácti letech dostal zelenou pro účast ve svém prvním závodě série Světového poháru. Dokonce mu bylo předpovězeno vítězství na OH 1994, které se mu ale získat nepodařilo a dodnes mu zůstává upřeno. Přesto dokázal, že na nejlepší místa má. Roku 1993 se stal dvojnásobným juniorským mistrem světa (jednotlivci a tým) a v roce 1993/1994 vyhrál první závod Světového poháru v kariéře. Svou první zlatou medaili si vysloužil v týmové soutěži na světovém šampionátu v roce 1995 v Thunder Bay. Patří také k těm málo skokanům, kteří se pravidelně umisťují na předních místech ve výsledkových listinách Světových pohárů. Vždyť od roku 1993 se v celkovém pořadí SP neumístil hůře než desátý – s výjimkou sezony 2001/2002, kdy skončil patnáctý. Kromě těchto mimořádných výkonů ale mívá pravidelně pech na jiných velkých mezinárodních podnicích. Při Mistrovství světa 1999 v Ramsau obsadil ve třech závodech nevděčné čtvrté místo. Stejně tak musel hořkou pilulku společně se čtvrtým místem spolknout na olympiádách v Naganu 1998 a Salt Lake City 2002. Charakteristicky tak vyhrál Turné čtyř můstků v letech 98/99 – aniž by zvítězil v jediném závodě, obsadil celkově první příčku. Přestože kamery jen zřídka zachytí Janneho s úsměvem na tváři, ve společnosti svých blízkých rozdává úsměvy na všechny strany. Stejně jako když drží v náručí svého synka se mu rozsvítí oči, když mluví o svých dvou nejoblíbenějších hračkách – superrychlé motorce Kawasaki a o trochu těžkopádném BMW M5. Je jedním z hlavních favoritů pro Turín a doufá, že olympijské prokletí se mu konečně vyhne: „Klidně to přiznám – individuální zlato je můj jediný turínský cíl.“
Janne Mikael Happonen
Zkratkově
Datum narození: 18. červen 1986, Kuopio
Sportovní klub: Puijon Hiihtoseura
juniorský mistr světa z roku 2002
přezdívka Havu
Janne debutoval v závodech FIS kategorie už v roce 1993. Jako junior se účastnil kontinentálních pohárů a nakonec i Mistrovství světa juniorů v roce 2002 v Schonachu, kde si vyskákal zlatou medaili. Po tomto úspěchu se mu otevřely dveře do národního A-týmu, kde sbírá zkušenosti a neustále se zlepšuje. V letošní sezóně dostal důvěru od finského trenéra Tommiho Nikunena, který ho nominoval pro olympijské hry. Zda se vejde do konečné nominace přímo v Turíně, záleží už pouze na něm. Jako mnoho Finů i on miluje automobilové a motoristické sporty, především závody formule 1.
Tami Kiuru
Zkratkově
Datum narození: 13. září 1976, Vantaa
Sportovní klub: Lahden Hiihtoseura Lahti
přezdívka Lurma
Přes svůj relativně vysoký věk měl Tami málo příležitostí reprezentovat Finsko ve Světovém poháru i na velkých mezinárodních podnicích. Vždycky se našel někdo jiný, kdo ho z nominace „vyšoupl.“ Poprvé startoval ve SP v roce 1994, ale svoje první světové body získal až v roce 1999 v Harrachově. Poprvé se účastnil MS až ve Val di Fiemme v roce 2003 a získal tu s týmem zlaté medaile. Díky svojí postavě je ale lepší letec než skokan, což dokázal při letech v Planici 2004, kdy skončil třetí a za svůj styl dostal dokonce nejvyšší známku 20. Letos při MS v letech na lyžích 2006 v Kulmu získal s ostatními Finy stříbrné medaile. V Turíně bude chtít určitě prokázat i své skokanské kvality a o nominaci do finského týmu se bude rvát.
Joonas Ikonen
Zkratkově
Datum narození: 8. březen 1987, Kuopio
Sportovní klub: Puijon Hiihtoseura
juniorský mistr světa z Rovaniemi 2005
Finský tým hledá mladé naděje, jež by zachránily finský skok po odchodu jeho hvězdy Janneho Ahonena. A hledají na správném místě. Do svého olympijského mužstva zasadily dvě juniorské hvězdy z posledních šampionátů. Joonas Ikonen se s největší pravděpodobností do konečné nominace nevejde, pro tak mladého závodníka je ale nominace na olympijské hry velkou zkušeností.
NORSKO
Björn Einar Romören
Zkratkově
Datum narození: 1. duben 1981, Oslo
Sportovní klub: Hosle IL
přezdívá se mu cool-man
držitel světového rekordu za let dlouhý 239 metrů
Od malička se projevoval jako malý rebel. Skákat začal, když mu bylo tři a půl roku a ke skokům ho přivedl jeho bratr. „Když dělal něco můj brácha, musel jsem to dělat taky,“ směje se svým začátkům. Nevěnoval se ale jenom skokům, přibíral si i běh na lyžích a krátký čas dělal kombinaci. Běhat na lyžích ho ale moc nebavilo a tak stejně jako kdysi Sven Hannawald utekl ke skokanům. Kromě toho se také věnoval tenisu, in-doorovému lezení, horolezectví a potápění, a tomu velmi úspěšně – vyhrál v tomto sportovním odvětví norský šampionát. A proč s potápěním přestal? „Ve vodě mi vždycky byla strašná zima,“ vtipkuje. Ve dvanácti letech chtěl být nejmladším skokanem, který skočí z velkého můstku v Holmenkollenu. Natloukl si ale na kole, zlomil si ruku a jeho plány vzaly za své. Přesto ho jeho rodina zavezla do Osla, aby si skočil alespoň z malého můstku. Björn měl však úplně jiný plán – zatímco na něj tatínek s maminkou čekali pod kopcem, Björn vyšplhal na K-120 a poprvé v životě přetnul hranici 100 metrů – a s jednou zlomenou paží. Poprvé debutoval ve SP v roce 2001 a poprvé vyhrál závod SP při Turné 2003 v Bischofshofenu. Přispěl k bronzové medaili Norů na MS ve Val di Fiemme a i v Turíně bude jistě platným členem týmu.
Roar Ljökelsöy
Zkratkově
Datum narození: 31. květen 1976, Orkdal
Sportovní klub: Orkdal IL/Troenderhopp
přezdívka Ljöken – v norštině kukačka
dvojnásobný mistr světa v letech na lyžích
Roar i přes svou brzkou kariéru (poprvé ve SP v roce 1993) si na svůj mezinárodní úspěch musel dlouho počkat. Svůj první závod SP vyhrál až v 27 letech v roce 2003. Nicméně v sezónách 2003/2005 skončil dvakrát druhý v celkovém pořadí SP za vítězem Janne Ahonenem a to se počítá. Roar je mezi skokanskými odborníky uznávaný jako velký dříč. I přes svůj handicap robustní postavy je jeho skokanský styl velice osobitý a sklízí úspěchy, především na leteckých soutěžích. Jen on a Němec Hannawald dokázali obhájit tituly leteckých světových šampionů. Už několik sezón je milovník rybaření a kopané jasnou týmovou jedničkou a motá hlavu nejlepším světovým skokanům i v soutěžích jednotlivců. Norové v čele s Roarem jsou jasnými aspiranty na titul v soutěži družstev.
Sigurd Pettersen
Zkratkově
Datum narození: 28. únor 1980, Konnsberg
Sportovní klub: Rollag Veggli
přezdívky: Peti, Siggen
Ve Světovém poháru debutoval v roce 2002 a o měsíc později vyhrál závod Kontinentálního poháru v Iron Mountain, ale nemohl se stále prosadit do reprezentace. V sezóně 2001/2002 ale přišel do norského týmu element, který přivedl tuto severskou zemi na stupně vítězů – finský fenomén Mika Kojonkoski. Ten si vzal Sigurda „do parády“ a jejich spolupráce přinesla první plody. V roce 2004 vyhrál Sigurd Pettersen prestižní Turné čtyř můstků. Jako jeden z mnoha závodníků doplatil na zavedení pravidla o BMI indexu, protože musel přibrat nějaké to kilo navíc a srovnávat se v technice s vyšší váhou. Mika Kojonkoski mu projevil důvěru i co se týče vrcholu letošní sezóny a Sigurd se bude určitě snažit, aby ji nezklamal.
Tommy Ingebrigtsen
Zkratkově
Datum narození: 8. srpen 1977, Trondheim
Sportovní klub: Byaasen I. L. / Troenderhopp
hraje na baskytaru v rockové kapele Arabs in Aspic
přezdívka: tygr
Rocker na skokanských můstcích rovná se Tommy Ingebrigtsen. Jinými slovy se osobnost svérázného Nora, skákajícího od nepaměti s culíkem vykukujícím zpod helmy, snad ani nedá popsat. Debutoval ve SP v Planici 1993 a sebral na světových podnicích kdejaké ocenění. Je to juniorský mistr světa z roku 1995 a téhož roku v Thunder Bay si vyskákal světový titul i mezi seniory. Má zlaté medaile z letů družstev z let 2004 a 2006, je stříbrný ze středního můstku z MS z roku 2003. Kromě sportovních úspěchů se mu nevyhýbají ani ty osobní. Vystudoval univerzitu v oboru fyziky, ovládá několik jazyků, mezi jinými také arabštinu. Mimo hudbu ho baví golf a kriket.
Lars Bystöl
Zkratkově
Datum narození: 4. prosinec 1978, Voss
Sportovní klub: Eldar IL/Kollenhopp
přezdívka: By
Stejně jako Sigurda Pettersena, i talent Larse Bystoela rozvinul teprve Kojonkoski. Účastnil se závodů Kontinentálního poháru a do reprezentace A-týmu se dostal až v roce 2003. Letos vyhrál závod Turné v Innsbrucku. V Turíně bude především podporovat norský tým, jehož cíl je jasný – zlato ze soutěže družstev.
zdroj foto: finnjumping.com
