ROZHOVOR. „Michaela je velice tichá, klidná, svědomitá, kamarádská a introvertní dívka… dívka, která si dokáže prosadit svou,“ píše se na jejích internetových stránkách michaela-dolezelova.cz. Sama uznává: „Co chci, to většinou vyjde.“ Michaela Doleželová si poprvé skoky vyzkoušela v roce 2005, o dva roky později jako dvanáctiletá zaujala na juniorském šampionátu 20. místem. 2009 a je domácí šampiónkou. Opravdu zatím Míši její touha vychází – být ve skocích skutečně dobrá.
Dneska se měnil čas. Dělá s tebou změna něco?
Ne, je to příjemná změna, když jsem ráno vstala z postele a bylo „o hodinu míň“.
V kolik obvykle vstáváš?
Jak kdy. Do školy, když máme vyučování na sedm, vstávám v 5:30. V sobotu a neděli, když jsem doma, v osm a nejpozději v devět hodin.
Do školy musíš dojíždět, že?
Bydlím v Ostravě – Porubě a jezdím do Ostravy – Zábřehu, to je asi 8 kilometrů.
Michaela právě chodí do pátého ročníku na osmiletém Sportovním gymnáziu Dany a Emila Zátopových, kde studoval třeba český atlet Jaroslav Bába. Když nastupovala, se skoky teprve začínala koketovat. Předtím se její sportovní svět točil okolo sjezdovek.
Dělá ti vstávání někdy potíž? A nejen ve škole. Ale i na soustředěních, závodech?
Ano, dělá, hlavně když vstávám do školy, protože chodím dost pozdě spát.
Sova než ranní ptáče?
Sova.
Co změna v časovém pásmu? Ta s tebou taky pěkně mává?
Já jsem byla v jiném než středoevropském pásmu jen jednou v Americe a tam mi to moc nevadilo, protože se mi dobře vstávalo.
Jak se ti v Americe skákalo?
Nic moc, ale už je to dávno.
Mají snad v zámoří méně kvalitní můstky? Nebo to bylo tím, žes měla málo zkušeností a neskákala jsi na úrovni, na jaké skáčeš dnes?
Můstky byly super, ale v té době mi to zrovna moc nešlo a skákala jsem teprve druhým rokem.
A co teď?
Teď bych se tam ráda podívala znova.
Měla jsem spíš na mysli, jak ti to jde teď? Jak se díváš na své skoky ty sama?
Já myslím, že jsem se dost zlepšila, pod novým trenérem se mi dobře trénuje. Doufám, že to bude vidět na výsledcích.
Foto: Michaela Doleželová na podzim 2007 (zdroj: sed)
V čem se trénink změnil, že se ti trénuje dobře?
Trénink je pestřejší, trénujeme úplně jinak.
Jsem laik. Můžeš mi to tedy trošku víc popsat, co znamená „pestřejší trénink“?
Jednou trénujeme obratnost, potom sílu, dynamiku, každý trénink jiné cviky. Napodobování patří skoro do každého tréninku.
Napodobování?
To jsou cviky, když třeba odskakujeme z vozíčku, zkoušíme odrazy jako na můstku.
Baví tě to? Není to otrava? Neříkáš si: chci radši na můstek?
Když trénujeme sílu, tak si to říkám. Bez síly to ale nejde.
Jak se nabírá síla v ženském skoku? Taky činky?
Já ještě hlavně jen se svým tělem, ale někdy i s činkou. U žen je to totéž jako u mužů, ale s menší zátěží.
A najde se v tréninku skokanek něco, v čem se od mužů liší?
Myslím, že ne.
Sílu máš nerada. Na co se naopak těšíš?
Na skoky na větších můstcích a obratnost.
Máš ráda adrenalin?
Nepřemýšlím nad tím, ale asi ano.
Já jen, že zdůrazňuješ ty větší můstky…
Skákala jsem na největším můstku na K 95 a chtěla bych si skočit i nějaký větší můstek.
Čím je to podmíněno? Co zbývá k tomu, abys mohla skákat na větším můstku než na K95?
Musí být můstek k dispozici a musí mě tam trenér pustit.
Snažila ses ho někdy uprosit, aby tě pustil?
Ne, jenom jsem se zmínila, že bych chtěla na větší můstek.
Co kouč na to?
Že někam zajedeme.
Už víš, kam?
Asi do Polska.
Dá se říct, že bude premiéra na velkém můstku jedním z vrcholů sezony? Vzhledem k tomu, že nejedete na OH…
Určitě ne. Vrcholem sezóny je Kontinentální pohár.
Máš už vyhlídnuté místečko, do kterého by ses chtěla umístit?
Mám, ale to si radši nechám pro sebe.
Pojedete Pohár hned od prvních závodů?
Věřím, že ano. Saky říká, že bychom měli jet. A na sníh se už těším.
Skoky v létě tě nebaví?
Baví, ale skoky jsou zimní sport.
Liší se příprava na zimu od přípravy na letní část Poháru?
Ani ne, je to podobné.
Foto: Michaela Doleželová v roce 2008 (zdroj: PaM)
Dá se říct, že máš letos natrénováno víc, než loni?
Asi ano.
A je to znát na formě? Máme se těšit?
Myslím, že ano, ale nechci nic zakřiknout.
Velký můstek, jak říkáš, není vrcholem zimy. Co to tedy bude? Který závod konkrétně?
Mistrovství světa juniorů.
A můstek letošního MSJ ti sedí?
Nikdy jsem tam neskákala.
Takže velká neznámá… je to nevýhoda, nebo naopak pozitivní povzbuzení?
Neznalost není většinou výhodou.
Vraťme se ještě k tréninku. Trénuješ jenom s reprezentací holek, nebo v klubu i s klukama?
Trénuji pod vedením Sakyho s Vlaďkou a s Johy.
Dva roky Míša trénovala v Kozlovicích, kde skáče také její mladší bratr Dušan. Letos v červnu však přešla, stejně jako Vlaďka Pustková, do sportovního oddílu Dukla Frenštát pod Radhoštěm, moravské odnoži Dukly Liberec.
Kolikrát týdně?
Trénuji každý den, kromě neděle. Pondělí, čtvrtek a někdy v sobotu sama doma.
Prozraď, nemáš někdy chuť trénink vypustit a radši dělat něco jiného?
Někdy ano, ale to je velmi zřídka.
Máš silnou vůli?
Skoky mě baví, proto vůli ani zapojovat nemusím.
A baví tě ještě něco? Co děláš ráda, když trénink skončí?
Jiné sporty. A hraji na hudební nástroje. Na housle, kytaru a nově na bráchův klarinet.
Brácha ti ho půjčí, nebo si ho bereš tajně?
Většinou, když začne hrát, tak jak ho položí, vezmu mu ho a zkouším hrát. (smích)
A jde ti to?
Myslím, že ano, ale Dušan (brácha) si to nemyslí.
Zmínila jsi housle a kytaru. Na housle hraješ jen proto, abys mohla hrát i na kytaru? Aspoň taková bývávala podmínka dřív.
Ne, na kytaru hraji jen proto, že ji má mamka doma.
Na housle hraješ dobrovolně?
Ano, od pěti let.
Foto: Michaela Doleželová v létě 2009 (zdroj: PaM)
Na tvých webovkách jsem se dočetla, že jsi cílevědomá. Je to pravda?
Asi jo. Co chci, to většinou vyjde.
A co chceš právě teď?
Být dobrá ve škole a ve skocích.
Ještě prozraď jedno, jak skokanky relaxují? Kam jsi letos jela na dovolenou?
Letos jsem byla u moře v Itálii.
Odpočinek od hor?
Přesně tak.
Dovolená byla takový dárek k patnáctinám (pozn. oslavila je 12. července)?
Ano byla.
A co říkáš na „dáreček od státu“ – občanku?
Nijak to neprožívám.
Vážně s tebou nic nedělá fakt, že už máš nakročeno k dospělosti? Že už nebudeš tak věkově vzdálená světové skokanské špičce?
Nevnímám to, věkovou vzdálenost od skokanské špičky neřeším.
Hlavní foto: M. Doleželová na MS v Liberci 2009 (autor: M. Vondrášková)
