Česká juniorská výprava se již vrátila z mistrovství světa juniorů v estonském Otepää a ne bez úspěchu. O nejlepší český výsledek se postaral osmnáctiletý Miloš Kadlec. V letošní sezóně se českému juniorskému reprezentantovi zadařilo. Dosáhl svého prozatímního největšího úspěchu kariéry – 12. místa na MSJ. Stupňům vítězů byl nejblíže v létě ve Fis-Cupu na Štrbském Plesu, kde skončil 4.
Na MSJ jsi vybojoval v individuálním závodě 12. příčku, výše ses objevil ve výsledkové listině jen ve Fis-Cupu. Jak si se svým vystoupením na MSJ spokojen a co pro Tebe tento úspěch znamená?
Je to úžasné. Už před MSJ na soustředění v Liberci jsem skákal výborně a jel jsem tam dobře naladěný. Hodně jsem si věřil, ale tréninky na MSJ mi nevycházely. Nemohl jsem se s tím můstkem srovnat, ale naštěstí jsem do závodu udělal velmi dobré skoky. 12-té místo pro mě znamená životní úspěch a hlavně velký impuls do další práce. Je to náznak toho, že jsem se díky spoustě lidem, kteří mi hodně pomáhají, dostal na dobrou cestu a chtěl bych jim velmi poděkovat. Doufám, že moje výkony budou lepší a lepší.
Jak to bylo s podmínkami v Otepää? Z pohledu na televizních obrazovkách to vypadalo na pěknou větrnou loterii..
Ano loterie to byla. Někdo na tom vydělal a někdo na to doplatil. V tomhle sportu se to stává. Jeden den můžete mít štěstí a druhý den zase smůlu, takhle to chodí.
Jaké bylo tamější zázemí pro sportovce?
Zázemí bylo výborné. Nemám na to jedinou zápornou připomínku.
Měli jste čas navštívit jako diváci i jiné disciplíny, které byly na programu MSJ?
Ano měli. Byli jsme se podívat na skokách žen, na kombinaci a taky na lyžování. Areály byly pěkně při sobě, navíc jsme měli hotel asi 100 metrů od lyžařského areálu, tak to lákalo.
Co se stalo v prosinci, že Tě nebylo vidět na závodech CoC ani Fis-Cupu?
Ani nevím, začal jsem sezónu právě v prosinci v Ramsau, ale hlavně tam bylo spoustu kluků, co mají lepší výkonost než já a zasloužili si tam jet (ohledně CoC). Navíc o tomhle rozhodují trenéři.
Za jaký klub skáčeš a pod jakým trenérem? Na stránkách Mezinárodní lyžařské federace je uveden Skl Nové Město na Moravě a na oficiálních stránkách Českého svazu lyžařů zase TJ Frenštát pod Radhoštěm..
Dříve jsem byl právě na střední ve Frenštátě pod Radhoštěm, ale pak jsem se vrátil zpět do Nového Města a začal jsem trénovat zase pod Rosťou Latzkou, který mě trénuje už od malička.
Jak často trénuješ? Poodhalíš, jak ve zkratce vypadají tréninky? Jde ve Tvém případě hodně i o individuální přípravu a vlastní iniciativu, nebo se zcela oddáváš týmovým tréninkům pod taktovkou trenéra?
Trénuju každý den a dá se říct, že s týmem pokud nejsme každý někde „odjetý“ – to pak individuálně. A v tréninkách se hodně zaměřuju na technické cvičení odrazu, protože s tím mám teď největší problém. Hodně se taky věnuju rozvíjení výbušné síly.
Skokani musí být lehcí.. Omezuješ se kvůli váze v jídle, nebo se stravuješ jako „obyčejný smrtelník“ a váhu redukuješ sportem?
S tím já zase takové problémy nemám. Samozřejmě si váhu hlídám a nějaké jídlo si i občas nedopřeju, ale zase se s tím tolik nenervuju. Snažím se jíst zdravě a hlídat si váhu.
Kdo Tě přivedl ke skokům na lyžích? A od kolika let se tomuto sportu věnuješ?
Zhruba od 5 let, když mě k tomu přivedl můj táta.
Předpokládám, že navštěvuješ ještě střední školu.. Prozradíš jakou? Jak se dá skloubit SŠ a skoky na lyžích?
Teď studuju Střední průmyslovou školu stavební ve Žďáře nad Sázavou. A snažím se to nějak skloubit se sportem i když u mě je to těžké, protože patřím k těm línějším lidem :D. Ale jak se říká: Všechno jde, když se chce.
Pomýšlíš i na další studium na vysoké škole?
No ano přemýšlel jsem nad tím už mnohokrát, ale teď jsem ve 3. ročníku, a to je ještě rok a půl. I když bych rád šel pak ještě někam výš studovat. Uvidíme, co bude za rok za dva.
Kdo je Tvým skokanským vzorem a proč?
Žádný osobní vzor nemám. Fandím hodně Ammannovi, Schmittovi a Ollimu. Líbí se mi jejich styl a Ollli se mi zamlouvá, protože je to velký ďábel.
Jaké jsou Tvé cíle do budoucna?
Určitě si splnit své sny. Myslím, že každý sportovec sní, že jednou vyhraje něco velkého. A ohledně závodění jsem nad tím teď ještě moc nepřemýšlel. Určitě se chci stále snažit zlepšovat a byl bych rád, kdybych se začal více prosazovat v CoC, ale některé věci vyžadují čas. Jakmile dosáhnu určité úrovně, tak si začnu stanovovat nějaké konkrétnější cíle.
Foto: Miloš Kadlec (autor: Vendula Bittnerová)
