Můstek v Sapporu hostí světový pohár každoročně. Japonští fanoušci však každoročně vídají peloton okleštěný o většinu špičkových skokanů. Letos se na můstek hostící olympiádu v roce 1972 sjela světová špička kompletní, neboť se zde skokané utkávají o titul mistra světa.
Mezi padesátku závodníků postoupili tři Češi – Janda, Hájek, Koudelka a jediný slovenský reprezentant – Martin Mesík. Ten v prvním kole předvedl podprůměrný výkon (88,5m/47,8b) a brána finále mu zůstala zavřená.
Ze skupiny závodníků startujících v úvodu se dobře prezentoval domácí skokan Shohhei Tochimoto a výkonem 117m/105,6b se na delší dobu dostal do vedení. Jinak první dvacítka skoků mnoho zajímavého nenabídla, závodníci (až na Daikiho Ita, který skočil 112m) marně atakovali hranici 110 metrů.
S číslem 22 se na nájezdu objevil první z reprezentantů země v srdci Evropy – Antonín Hájek. Ani on nedokázal vybočit z řady pokažených skoků a dopadl na značku 94,5 metrů. Zanedlouho jej následoval novic na MS, talent z Lomnice nad Popelkou, Roman Koudelka. S nepříznivými podmínkami (0,8m/s vítr do zad) si poradil o něco lépe a odrazil se ke 108,5 metru, za což získal 88,8 bodu.
Výbornou formu z kvalifikace potvrdil Polák Kamil Stoch a výkonem 117,5 m překonal vedoucího Japonce. Vzápětí jej sesadil Fin Harri Olli a jako první přeletěl čáru značící 120 metrů.
Jakub Janda, obhájce bronzové medaile a poslední česká naděje, předvedl skok na úrovni letošní formy – 108 metrů. Znamenal postup do druhého kola, jako druhý nejlepší z Čechů.
Daleko lépe se vedlo obhájcům zlata a stříbra z Oberstdorfu – Roaru Ljoekelsoyovi 123m/118,9b, a Jannemu Ahonenovi 123/116,9b.
Stále se však zdálo, že jde jen o „klid před bouří“, která teprve měla přijít. Vždyť ti nejlepší teprve čekali nahoře. Ukázalo se však, že ani oni nejsou schopni v takových podmínkách předvádět nějaké zázračné lety. Pokračovali tedy v nastoleném trendu, kdy skok za 120 metrů znamenal výborný pokus. Ten se zdařil Koflerovi, Vassiljevovi i Morgensternovi.
Poté se do stopy vydal Andreas Küttel a sympatický Švýcar pohřbil medailové naděje 111m dlouhým pokusem. Jeho krajan Simon Ammann medailové naděje naopak oživil a 125 metrů jej vyneslo do vedení.
Z něj už ho nesesadili ani favorité. Adam Malysz rozhodně nezklamal a pokusem 123 metru dlouhým drží medailové naděje. Kdo rozhodně zklamal, byli oba objevy letošní sezóny – Gregor Schlierenzauer 115m/102b a Anders Jacobsen 114,5m/101,1b.
Zrekapitulujme tedy pořadí po 1. kole
1. Simon Amman 125m/123b
2. Harri Olli 124/120,2
3. Roar Ljoekelsoy 123m/118,9b
4. Adam Malysz 123m/118,4b
5. Thomas Morgenstern 122m/117,6b
6. Janne Ahonen 123/116,9b
7. Dmitry Vassiljev 121m/112,8b
8. Andreas Kofler a Matti Hautamaeki 118m/ 108,9
10. Kamil Stoch 117,5/107
22. Roman Koudelka
25. Jakub Janda
Poměrně krátké skoky v prvním kole znamenaly malé bodové rozdíly na čele a slibovali dramatický průběh finálového kola.
To začal potvrzovat Takanobu Okabe – 125 metrů! A z chvostu finálové třicítky stoupal pořadím vzhůru. To však netrvalo dlouho. Zvýšeného nájezdu využil ke zlepšení i Jakub Janda a doplachtil na 124,5 metru. A jelikož zanedlouho Roman Koudelka předvedl 119 m, stal se Jakub Janda nejlépe umístěným Čechem v závodě, ačkoli loňskou senzační formu stále marně hledá.
Zlepšení se ve druhém kole nedočkal leader světového poháru Anders Jacobsen (122m) ani Gregor Schlierenzauer (124,5m). Inu velké akce jsou specifickým závodem. Medaile se nerozdávají za výsledky v celé sezóně, nýbrž za dva skoky v daných podmínkách a v daném okamžiku. Své by mohl o loňské olympiádě vyprávět Jakub Janda.
Formu nejlépe načasovali na daný závod jiní skokané. Elitní desítku po prvním kole odstartoval Kamil Stoch – 121 metrů však nebyl vážným útokem na medaile. Žádný atak nepředvedl před druhým kolem čerstvě oholený Matti Hautamaeki – 116,5 m. Zato Andi Kofler se pochlapil a ujal se vedení (125m). Ihned jej sesadil Dmitry Vassiljev. Ani on se na vrcholu nevyhřál dlouho.
Připomněl se totiž Pan Skokan. Janne Ahonen -130 metrů. Závod nabíral grády. Morgenstern posunul laťku nejdelšího skoku na 131,5 m. Aby toho nebylo málo, svůj trumf vytasil Adam Malysz – 133 metrů!
U Japonců je velmi oblíbený Nor Roar Ljokelsoy. Ten do Sappora přijíždí pravidelně a pravidelně se mu zde daří. Předvedl 135 metrů a zdvihl diváky ze sedadel. Sebe vyšvihl do čela a bronz měl v tu chvíli minimálně jistý.
Překvapení prvního kola Harri Olli se své šance nezalekl a nervy neztratil. Po letu dlouhém 136,5 metru radost neskrýval on, ani kolegiálně blahopřející Janne Ahonen.
Poslední, kdo mohl promluvit do medailového souboje byl Simon Ammann. A taky že promluvil! Skokem dlouhým 134,5 metru pro sebe získal titul mistra světa.
Konečné výsledky:
1.Simon Ammann (ŠVÝ) 125+134,5/266,1
2. Harri Olli (FIN) 124+136,5/265,9
3. Roar Ljoekelsoy(NOR) 123+135/262,9
4. Adam Malysz (POL) 123+133/258,3
5. Thomas Morgenstern (RAK) 122+131,5/254,3
20. Jakub Janda (CZE) 108+124,5/210,5
25. Roman Koudelka (CZE) 108,5+119/198,0
Foto: Simon Ammann (zdroj: skispringen.com)
