Mistrovství světa jako sportovní fenomén

„Chováš se jak mistr světa“ je poznámka urážlivého typu. Ale být skutečným „mistrem světa“ ve svém oboru, to je naopak meta nejvyšší. Když se stal v sobotu večer Wolfgang Loitzl mistrem světa na středním můstku, málem se mu štěstím roztrhlo srdce a mimické svaly nestačily vydýchat permanentní úsměv. Na MS v klasickém lyžování jde skutečně o cíl, o jehož dosažení sní každý sportovec. A mít ve své zemi rodáka, který na mistrovský titul dosáhne, to se pak dme hrdostí a pýchou hruď celého národa. Z mistrovství světa se stal opravdový fenomén, který dokáže zasáhnout každého.

Finanční hořkosti přebíjí sportovní duch

Zeptáte-li se návštěvníků české národnosti na jejich pocity z domácího světového šampionátu, prvně na vás vystřelí záplava negativních emocí, hromadících se po měsíce zdlouhavých kauz a tahanic ohledně mistrovského financování. Nelíbí se zásah ministerstva školství ani výměna prezidenta za prezidentku. Vše ještě tlí v české duši a kdykoliv se to dostane na přetřes, je nutno si pořádně vybít alespoň mezi řečí svou zlost.

S přicházejícími minutami se ale dokáže hovor stočit ke sportu a v tomto ohledu český divák rázem otočí. Napětí opadne, negativismus a plivaní na taškařici ohledně organizace mizí. Každý fandí s nadšením, zapálením. Nechybí české vlaječky, malůvky na obličeji a vydatné pokřiky z fanouškovského kotle. Český národ se sportovním dění nechá snadno strhnout a rychle zapomene na trable okolo. Nejen pod můstkem, ale bouřlivá a snad ještě bouřlivější atmosféra panuje ve Vesci podél běžeckých tratí. Mistrovství světa jako magické sousloví na nesnadno očarovatelný český národ nakonec platí. I když na mnohé jen skrz televizní obrazovku.

Vyšší level i věc, nad kterou se není třeba vzrušovat

Fanoušci prožívají závody na mistrovství světa opravdu srdcařsky. Co však sportovci, kteří jsou základní ingrediencí tohoto lektvaru, zaklínajícího masy sportovního publika? Jak oni vnímají pojem „mistrovství světa“? Skokané jsou kupodivu více rozpolcení než atmosférou pohlcení fandové. Přístupy se až neuvěřitelně různí.

Takový Andreas Küttel ze Švýcarska se příliš nevzrušuje. „Liberecké mistrovství je už mé sedmé, na kterém startuji,“ vysvětluje permanentně usměvavý reprezentant helvetského kříže. „Sice je ´jen´ jednou za dva roky, ale už to ani není tak zvláštní. Olympijské hry jsou pro mě mnohem vyšší metou, šampionát spíše trochu jiným závodem.“

Pro Rakušana Markuse Eggenhofera je však mistrovství v Liberci teprve prvním absolvovaným šampionátem a přiznává, že je vůbec rád, že se na ně dostal. Atmosféru i skoky tak prožívá mnohem víc. „Je to tu skvělý, moc si to tu užívám. Sice se nedostanu do závodu, ale sbírám cenné zkušenosti, sleduju, jak to na mistrovství chodí, a věřím, že to pak za dva roky využiju na dalším šampionátu, kde bych chtěl bojovat o medaile,“ říká letošní přírůstek do rakouského A-týmu. Se svou úlohou náhradníka v hvězdami nabytém týmu je smířený a užívá si aspoň tréninkové skoky.

Premiéru si v Liberci odbývá také Fin Ville Larinto. A příjemné myšlenky také u něj převažují nad těmi „znuděnými“. „Dnes je příšerné počasí, v té mlze se mi moc trénink nedaří, ale moc se mi na mistrovství líbí. Snažím se o dobré pokusy, chci být určitě v týmu a předvést na velké můstku dobré skoky. S klukama z manšaft jsme se shodli na tom, že nám střední můstkem moc neseděl, ale soustředíme se na velký a právě na něm chceme zabojovat,“ prozradil Larinto finskou dravost. Co ale pro něj MS znamená jako pojem? „Znamená to pro mě opravdu hodně. Zatím jsem byl jen na mistrovství světa juniorů, ale to se nedá srovnat. Mistrovství světa je pro mě další, mnohem vyšší level.“

Polák Lukasz Rutkowski patří spíše k sortě Andrease Küttela. „Atmosféru mistrovství sice vnímám, ale i když tu jsou diváci fajn, není to takové jako v Zakopanem,“ přirovnával. Nažhavenost na mistrovské boje, které s fanoušky lomcují, tak s protagonistou Rutkowskim vlastně moc nelomcují. A toto zjištění je dost zvláštní – ač jsou to názory jen zlomku skokanů, bojujících na libereckých, toho času mistrovstvích můstcích, vyplývá z nich, že fanoušci prožívají mistrovství světa i celý ten kolotoč okolo mnohem intenzivněji a emotivněji než samotní bojovníci.

Všechny fotografie: diváci na MS 2009 (autor: Michaela Vondrášková)