V únoru se pod libereckými můstky radovala z historicky prvního mistrovského stříbra, uděleného skokanovi-ženě. V červenci pak mohla v Garmisch-Partenkirchenu podruhé v kariéře oslavit titul domácí mistryně. Tedy mohla. Ale vlastně ani tolik neoslavovala. Němku Ulriku Grässler teď zajímá hlavně nový ročník Kontinentálního poháru žen. A přitom málokdo ví, že mezi „rýžováním“ dvou cenných kovů ještě zalehla na operační stůl.
Ulrika Grässler ale vyvádí z omylu, že by si domácího zlata nevážila. „Jsem nadšená, že si zas titul můžu po těch šesti letech, kdy jsem jej v roce 2003 vyhrála, odvést zase hezky domů,“ svěřila se německému serveru skispringen.com. „Tak si ten titul ráda vezmu s sebou a děkuju, že jsem si mohla před startem Kontinentálního poháru užít takovou skvělou přípravu,“ radovala se nad vítězstvím.
Dvaadvacetiletá Němka tušila už na startu, že by z toho mohlo být v Ga-Pa pódium. „Vím, že jsem byla a jsem v dobré formě. Proto jsem čekala, že bych se mohla umístit v nejlepší trojce,“ odhalila míru své zdravé sebedůvěry. „Ale během závodu se může stát cokoliv, proto si tím člověk nikdy nemůže být jistý,“ opatrně dodává.
Možná ani Grässler netušila, že by se mohla cítit až tak „ve formě“. Letní přípravu jí totiž narušila operace. „Letos příprava neproběhla zcela podle normálního plánu, protože jsem musela v půli dubna podstoupit ambulantní zákrok – operaci čéšky v pravém koleni,“ vysvětluje. „S kondičním a skokanským tréninkem jsem mohla začít po asi šesti až osmi týdnech od zákroku. A možná to zpoždění přišlo docela vhod, jednou prostě začít trochu později. Problémy s kolenem už mě navíc momentálně vůbec netrápí,“ říká. „Teď už se nemůžu dočkat toho, až se pořádně předvedu v závodech. Už se začátku Kontinentálního poháru vážně nemůžu dočkat,“ dodává zapáleně.
Zdroj: skispringen.com
Foto: Ulrike Grässler (autor: MiV)
