Páteční dopolední program přinesl spoustu nadšení i zklamání a také spoustu postřehů. Naši skokané se shodli hlavně na kladném ohodnocení připraveného můstku a všichni uvítali také rozšíření českého týmu o národní skupinu.
Na nejlepší umístění v CoC ve své dosavadní kariéře minulý víkend navázal osmnáctiletý mladík Jiří Mazoch nejlépe, jak dokázal. „V létě jsme dobře pracovali s trenérem a fyzioterapeutem a teď se to ukazuje,“ míní. Píle se skutečně vyplatila. Po nezdařeném tréninkovém skoku se Jirka pochlapil a vytřel zrak všem pochybovačným fanouškům, kteří by na startu viděli raději jeho staršího bratra Jana.
„Pocity jsou super, ten Kontinentální pohár mě vyhecoval,“ řekl poté, co byl „vysvobozen“, tedy vytřídán před reklamním panelem Martinem Kochem. Ale tu dlouho dobu čekání a zimy nahradil hřejivý pocit aktuálního vedení.
V podvečer si tedy poprvé připíše start v závodě Světového poháru. Ale nervozita či strach ho netrápí. „Vůbec nejsem nervózní, protože jsem ani nečekal, že se do závodu dostanu. Neměl jsem žádné cíle a je to jenom dobře.“ Teď se nemusí soužit myšlenkami na nezdolané mety a předvést opět to nejlepší.
Druhý nejdelší český výkon přilétl na lyžích Borka Sedláka. „Ale úplně se mi ten skok nepodařil. Vím, že mi to ubralo několik metrů,“ tvrdí. Přesto si netroufá odhadovat, do jaké vzdálenosti dolétne v závodu. Samozřejmě to neví ani další postupující, Antonín Hájek. „Hlavně chci předvést dva dobré, vyrovnané skoky,“ vyslovil své přání po kvalifikaci.
Značně otráveně se po svém skoku tvářil Roman Koudelka. „Nejsem vůbec spokojený. Odraz byl strašně pozdě a udělal jsem přesně ty chyby, kterých jsem se měl vyvarovat.“ Přesto neztrácí na optimismu. „Důležité je, že jsem postoupil, a uvidíme odpoledne.“
Nejistě vyhlížel postup Martina Cikla. „Už vím, že je to postup, ale co bylo na skoku špatně, to nedokážu říct,“ říkal s úlevou záhy poté, co byla potvrzena jeho vstupenka do závodu. „Z těch skoků jsem měl dobrý pocit, ale něco tam chybí. Možná jsem byl trochu v křeči.,“ přemítá. „Teď jsem mluvil se svým fyzioterapeutem a budeme se snažit na tom přes poledne zapracovat.“
V čem se skokané shodují, je hodnocení můstku. „Bezvaný. Jak doskočiště, tak hlavně stopa je parádní, „ hodnotil kladně práci pořadatelů Borek Sedlák. A Martin Cikl se přidává: „Jsem taky spokojený. Můstek je pěkně upravený, počasí taky vyšlo, oproti včerejšku, a doufám, že na závod příjde víc lidí.“ Jejich tvrzení potvrzuje i Roman Koudelka. „Jo, určitě spokojenost. Je pěkně upravený a nemám k tomu žádné výtky.“
Čeští skokané uvítali v Liberci ještě jednu věc – jejich početnou skupinu. Do kvalifikace nastoupilo deset českých skokanů, další jsou v záloze. „Myslím si, že jsme spíš parta a je pro nás dobře, že je nás víc. A když jeden pokazí, tak ho další může doplnit,“ říká Roman Koudelka. „Navzájem se hecujeme. My jsme vlastně všichni navzájem kamarádi, není tam žádný „nepřítel“,“ vítá manšaft rozšířený o národní skupinu Martin Cikl. „Jsem rád, že je nás tolik.“ Totéž tvrdí i Borek Sedlák.
Nejdelších skoků kvalifkace jsme se dočkali od předem kvalifikované desítky. A ten úplně nejdelší předvedl jak jinak než Thomas Morgenstern – 134m. Stejně jak výmluvný byl Thomasův skok o jeho ambicích do závodu, tak následoval i výmluvný komentář: „Ja, super!“
foto: Antonín Hájek, Borek Sedlák a Roman Koudelka v Harrachově (zdroj: skoky.net)
